Znjetvořec
Cullen Bunn
Pochmurný kraj série
< 5. díl >
Znjetvořec je tajemný tvor s děsivě žlutýma očima, který jen zřídkakdy opouští hluboký les Pochmurného kraje, ač tomu kdysi dávno tak nebývalo. Do jeho lesa se však právě blíží lovci v očekávání vzrušujícího honu. Ti netuší, že nakonec dostanou víc, než si zaslouží. Ema se zatím seznamuje s dalšími bytostmi z jiného světa, odhaluje nová tajemství o své minulosti a zjišťuje, co je podstatou jejího vlastního domova.... celý text
Literatura světová Horory Komiksy
Vydáno: 2020 , Comics CentrumOriginální název:
Abandoned, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Odhalení původu Znjetvořce na mě mrazivě zapůsobilo - další dílek skládačky tvořící obrázek celého Harrow County je čím dál zajímavější a Ema bude určitě i nadále odhalovat tajemství pochmurné minulosti tohoto místa, která souvisí také s jejím životem. Lovci by si měli uvědomit, že se mohou snadno stát sami lovnou zvěří, když se odváží vstoupit do zapovězeného lesa. Opět se nám zde střídají ilustrátoři, ale tentokrát to není špatné a kresba se mi líbí. Dost hustá historka "Desátek" na konci je takovou krvavou třešničkou na dortu.
Obecně je Pochmurný kraj jedna z nejlepších sérií, kterou Comics Centrum vydává. Scénáře zde hrají větší prim než kresba, která sice není špatná, ale ani úchvatná. Ale scénáře jsou topové a je zajímavé, kam se příběh dá posunout.
První dvě kapitoly - Znjetvořcovo vyprávění - jsou důkazem toho, že kresba Tylera Crooka je polovinou důvodů, proč je Pochmurný kraj úžasný a proč má tak famózní atmosféru. První dvě kapitoly totiž kreslila Carla Speedová McNeilová (barvy Ledová) a její kresba ve srovnání s Crookem prostě neobstojí. Dlouho jsem si ni zvykal a ke konci druhé kapitoly už to tolik nebolelo. Ale i tak jsou ony první dvě kapitoly zajímavé a na jejich konci mi spadla čelist. Všechny nejasnosti z předchozích dílů najednou začaly dávat smysl.
Druhou půlku knihy kreslil už zase Crook, takže paráda. Vypráví příběh o lovcích, kteří přijeli do lesa v Harrow County ulovit netvora. Tato povídka časově navazuje na první polovinu knihy a je předzvěstí zlých časů a znamením, že Emu čekají těžkosti.
Bonusy ukazují studie postav od Carly McNeilové. Jde ale jen o postavy, které se v komiksu jen mihnou. Zajímavější jsou komentované fotografie, na kterých Crook ukazuje, jak postupuje při kresbě obálky.
I přes nespokojenost s kresbou první poloviny knihy dávám plný počet hvězd.
Tak mi to chvilku trvalo, ale návrat do Pochmurného kraje se vydařil.
Sice první dva sešity opět kreslil někdo jiný, což nemám ráda (osobně nechápu důvod...). Další pro mě nepříjemný faktor je hatmatilka, kterou je tady většina minulosti vyprávěna. Ruší to můj komfort ze čtení (a to mám cizí jazyky v normálním životě ráda) . Ale podívali jsme se do minulosti a další části příběhu zapadly na své místo, což bylo fajn.
A sešity 3 a 4 byly famózní. Kresba Tylera Crooka (miluju jeho ponurý les a velké celostránkové a dvoustránkové kresby), napínavý souboj lovců a monstra z lesa (no, co si budeme povídat, vítěz nebyl moc překvapivý), Emina role ve vyústění příběhu a naznačení budoucí zápletky. Super, četlo se to jedním dechem.
Scénáře mě moc neberou, ale malba obálky byla velice zajímavá.
Moc se těším na pokračování, doufám, že nebudou žádné experimenty s kreslíři...
Prozatím konec, budu si muset počkat na pokračování. Znejtvořec ukázal, že kvalita je v této sérii jako na houpačce a v tomto díle šla hodně nahoru. Možná na dosavadní maximum. Dost věcí tady zapadlo na správné místo. Musím napsat, že Malachiáš je naprosto fantastická bestie a vidět jí někde naživo, tak nevím jak by to dopadlo. Kresba(malba) mi sedí i když je velmi odlišná od všeho co jsem v komiksu viděl. Nedokážu si zde představit nějakou realistickou a detailní kresbu, kde bychom měli vše vykresleno do poslední detailu. Jen ať fantazie pracuje a zapojuje se tam, kde akvarel nechává vše na nás.
Tato série mne baví, a to přesto, že při detailnějším rozebrání některých skutečností a přihlédnutí k ději v předchozích knihách bych asi měl výhrady k logice toho, co je vyprávěno. Z Pochmurného kraje mám stále pocit spíše spojených povídek, než jednoho uceleného příběhu, ale tato kniha na pozadí naznačuje i možný komplexnější příběh, tak jsem zvědav, kam budou směřovat další pokračování. První půlka knihy je retrospektivní vyprávění doplňující další kousky do historie místního kraje a jeho některých postav. Druhá půlka pak je celkem akční vyprávění a jednom nepovedeném lovu a na konci se nám (poměrně nepřekvapivě) naznačuje návrat důležité postavy. Druhá půle je výborná, a to i díky kresbě Tylera Crooka, který má velký podíl na mé oblíbenosti Harrow County. První půlka je kreslená jinými autory, a přestože není špatná, tak pro mne byla spíše rušivým elementem.
Jesť tak.
Vsjech zmenilo.
Vsjech jinake.
Protoť, že oni
vyšli tebe hledať....
Vždycky mám pocit, že tvůrcům ani moc nezáleží na čtenářích, ale spíš na tom, jací a kolik, exotických malířů se na příběhu vyřádí. Zrovna v tomto díle to jsou hned dva ilustrátoři a samozřejmě, že každý má jiný styl. A tohle mě vždycky strašně štve. Něco čtete, zvyknete si na jednoho grafika a najednou prc a už je tu někdo jiných. Jsem za polovinou knih, kterých má být osm, ale příště si dám pozor a hodně dlouho budu čekat, kdo a co nakreslí, než si zase začnu kupovat nějakou novou sérii.
Citát: Dostal ses v pořádku na břeh, ale dávám ti svý slovo, že v tom rozhodně neměl prsty žádnej Bůh. To ani náhodou.
Ta lepší kresba je od umělkyně, která si říká Carla Speedová McNeilová. Ta holka je na speedu – o tom žádná. Jedná se o kapitoly první a druhou. Hned jak to otevřete, praští vás to. Roztřesené okraje oken, celkem strašidelné obličeje a brutální vražda koně. Nic pro milovníky koňů a sázkaře na dostihy. Jo, krve je tam dost. Další dvě kapitoly nakreslil Tyler Crook. Na toho už jsme zvyklí z předcházejících příběhů. To je standart, který nepřekvapí. Jen okrajově – některé kresby se mu nepodaří tak dobře vystihnout. Je to takový malíř na vlnách. Jednou nahoře, jednou dole.
Malá ochutnávka:
Znjetvořec byl prastarý tvor... Dost možná ten úplně nejstarší, co dosud kráčel po Zemi... A jeho mysl fungovala způsobem, jakému člověk mohl jen těžko porozumět. Od chvíle, kdy odhodil masku lidskosti... Od chvíle, kdy se stal zvířetem... Stravoval ho sice ukrutný hněv, ale jěště pořád dokázal vnímat mnohem jasněji než kdokoliv jiný....
Jo, a apropó, nelekněte se, opravdu je to česky. Ta je jen šílenost tvůrců a snahy Českých překladatelů to ponechat. Ale je to neštěstí. Vlastně i název je Polsky – i když mi tak nějak uniklo, proč. A vlastně to není polština, ale nějaká hatlamatilka podobná Polštině. Také proto jen ty tři hvězdy. Vybral jsem zase několik citátů a už je má Cullen Bunn ve svém doupěti. Při čtení jsem poslouchal americkou gotickou – už asi i elektrickou - metalovou skupinu „In This Moment“ a jejich alba The Dream (2009), Blood (2012) a Mother (2020)
Citát: Nechci si hrát na Boha. Musím nechat lidi, aby se rozhodovali sami za sebe.
V další knize Pochmurného kraje se nám vystřídali dva kreslíři. V prvních dvou částech tu máme vyprávění z minulosti, takové pokračování Rodokmenu. Hlavně se točí kolem postavy Malachiáše. Dozvíme se tu dost zajímavých a důležitých informací. Zde nám kresbu zprostředkovala Carly Speed McNeil. Musím říct, že není špatná. Docela se k těmto retrospektivním částem hodila.
Ve třetí a čtvrté kapitole jsem opět v přítomnosti a zde začne ta správná zábava. Do lesa v Harrow County přijíždí lovci lovit našeho známého kamaráda Emy. Jak asi všichni uhádnou z lovců se stane lovná. Zde máme opět skvělého Tylera Crooka, jeho kresba/malba akvarelama je prostě boží a to na této sérii miluji.
Na konci máme dvě brutální povídky. A samozřejmě nějaký ten bonus v podobně tvorby. Koukneme jak probíhá vytvoření obálky.
Celkové hodnocení 85%
V Pochmurném kraji je tentokrát zase o něco pochmurněji než dříve. Obzvlášť tedy čekání na smrt v poslední kapitole... Těžko hledám slova, jak popsat ten vrcholně nepříjemný pocit, který jsem měl, protože ani "horor" se mi k tomu nehodí. Culen Bunn se tentokrát pustil do odhalování (a odhalení) několika tajemství, která jsou fakt nečekaná a která do budoucna zase hodně slibují. Kreslíř Tyler Crook se do toho sice vložil až ve třetí a čtvrté kapitole, nicméně i ty první dvě od Carly Speed McNeil mají tu potřebnou atmosféru a jiný styl se k nim hodí i díky tomu, že nejsou o Emě, ale o Malachiášovi. Knihu uzavírají dvě historky z Pochmurného kraje a, jak bývá zvykem, další nesmírně zajímavá exkurze do komiksové tvůrčí dílny, které si v případě tandemu Bunn/Crook fakt užívám. Nesmírně netrpělivě vyhlížím další díl a doufám, že se v něm vrátí Berenika a začnou se dít věci.
Pro mě zatím nejlepší díl. A zjišťuji, že obecně mám ráda ty díly příběhů (ať už komiksových či románových), kde se odhaluje minulost.
Štítky knihy
komiksy horory Dark Horse Comics
Autorovy další knížky
2018 | Hejna běsů |
2019 | Darth Maul - Syn Dathomiru |
2021 | Cyberpunk 2077: Trauma Team |
2017 | Valkyrie |
2021 | Odkaz rodu Blacků |
Tak jo, teď už mám tu sérii taky rád :)