Poctivost a kreativita: Kapitoly z buranské sociologie a volné úvahy
Petr Hampl
Velká sociologie klade velké otázky. Spojuje je jedno - odpovědi absolutně nikoho nezajímají. V této knize se autor ptá jinak. Třeba proč si děti nechaly vymýt mozky propagandou, i když jim rodiče věnovali dost času? Nebo proč politici prosazují nápady, které voliče vůbec nezajímají? Sociolog nemá lidem poskytovat výmluvy, ale má jim pomáhat rozumět silám, které ovlivňují jejich životy. Aby s nimi počítali, a případně, aby se spojili ke kolektivní akci, která jim umožní poměry změnit. Petr Hampl se o to pokouší a své články z posledních tří let, které reagují na dění ve společnosti, doplňuje o dodatečné komentáře, které je uvádí do souvislosti s odpovídajícími poznatky sociálních věd. Jeho ambicí je, aby čtenář dokázal jednotlivé události vidět v širším kontextu. Autor se ve své druhé knize zaměřuje na ty problémy, které jsou pro život naší společnosti rozhodující, a přesto je pokládáno za nevhodné o nich mluvit. Jak je možné, že se politici vysmívají svým voličům a pohrdají jimi, i když jsou na jejich hlasech závislí? Kdo je skutečným držitelem moci a jaké jsou jeho zájmy? Jak je možné, že ti nejprivilegovanější volají po revoluci a svržení své vlastní vlády? Znamenala by pro nás těžba lithia zchudnutí nebo zbohatnutí? Je možné, aby byli zahraniční dělníci dováženi tak, že nebudou brát práci domácím? Jaká je význam různých generačních skupin pro bezpečnost a prosperitu země? Kniha Kreativita a poctivost, která na tyto a další otázky odpovídá, obsahuje texty zcela nové i přepracované starší texty. Otázky, které si klademe při pohledu na naši společnost, jsou uváděny do souvislosti s poznatky velkých sociologů – tak, aby poskytovaly smysluplné odpovědi. To vše jednoduchým čtivým jazykem. A proč buranská? Protože buran se nezdráhá pokládat i takové otázky, které jsou nevhodné. A neváhá přijímat i takové odpovědi, nad kterými by se honorace pohoršovala. Buranovi stačí, že odpovědi dávají smysl, a jsou v souladu s fakty. V tom smyslu musí být každé poctivé zkoumání buranské.... celý text
Přidat komentář
Už jen z hodnocení jednotlivých čtenářů je dobře znát hodnota této publikace. Neexistují neutrální hodnocení, jen pro/proti. Kvalita knihy je tudíž zcela zřejmá. My burani ji chápeme, ti chytří ji zavrhují. A je jasno!
V pořadí druhá Hamplova kniha, která "nevšedním" způsobem hledí na současnou společnost (sociologie) a nabízí vysvětlení jevů, které v ní probíhájí.
Chcete vědět proč se politické elity chovají proti vůli většiny obyvatelstva? Proč se podporuje kdejaký nesmysl, který by obyčejný člověk se selským rozumem shodil okamžitě ze stolu? Tak sáhněte po této knize, která je sborníkem autorových článků, které jsou vždy doplněny aktuálním komentáři. Na české poměry opravdu velice zajímavá kniha!
Jestliže první Hamplova kniha „Prolomení hradeb“ trpěla nekonzistencí a omíláním stejných témat pořád dokola, tak tato kniha je tím přímo nemocná. Autor se v ní konečně rozhodl skoncovat s intelektuály, kteří poukazují na jeho myšlenkovou nepoctivost, zejména že se jedná o recyklované texty z jeho webu, které spolu souvisí jenom volně a často si protiřečí, asi tak jako sám Hampl začal u Svobodných jako libertián, aby se pak přerodil v autoritativního islamobijce a skončil u promování podivného společenského systému, který se snaží skloubit státem řízenou ekonomiku s absolutní svobodou jedince, tato svoboda má ovšem pár výjimek, například levičáci, ovšem ne komunisté.
Ale pojďme pryč od autorovy osobnosti a zaměřme se na knihu. Kniha má přízvisko „buranská sociologie“ a nelze se zbavit dojmu, že tak byla nazvána, aby zprostila autora ze všech okovů sociologie, zejména co se týče korektní práce se statistikou.
Velmi se podobá bludné produkci psychotiků. Načrtává svět, který je v područí vládou placených agentů, ať je už nazývá jakkoliv, třeba byrokraty, pracovníky neziskovek a levičáky, včetně antisystémových. Spása je v Rusku a sjednocení slovanstva; zároveň je spása v absolutní národní suverenitě Čechů. Nejvyšší hodnotu má svoboda, která přináší volnost v iniciativě jedince, zároveň je nutno zestátnit nadnárodní korporace a zavést státem řízenou ekonomiku, respektive, státní vlastnictví každého většího podniku. Jak tyto protimluvy sedí k sobě, jen čert ví. Jediné konzistence je dosaženo ve vzýváni násilného převratu, ale ne zcela, autor naněkolikráte změkčuje svá tvrzení, nelze se ubránit dojmu, že jeho odvaha trvat na svých názorech se ztrácí na prahu domu a prvním podáním vysvětlení na policii.
Příznivci Hampla rádi z jeho knih izolují jednotlivá tvrzení a poukazují, že v knize jsou obsaženy pravdy. Což lze velmi lehce, protože z obou názorových protipólů jsou zde obsaženy oba dva; stačí si jen vybrat. Dosud nezjistili, že taková esej je jako jídlo; je-li z poloviny výkal, je celé jídlo zkažené a je jedno, že to jsou lanýže s parmazánem.
Knihu zcela jistě nepsal sociolog, spíše generátor. A to nikoliv generátor náhodných faktů, ale generátor paranoidní imaginace.
Autorovy další knížky
2018 | Prolomení hradeb |
2020 | Cesta z nevolnictví |
2022 | Svrchovanost zprava i zleva / Zvrchovanosť sprava aj zlava |
2019 | Poctivost a kreativita: Kapitoly z buranské sociologie a volné úvahy |
2022 | Prolomení hradeb: Dvojka |
Další kniha, u které nezáleží na obsahu. Hodnocení je výsledek hlasování. Buď s autorem sympatizujete a nebo ne. Fakta ani argumenty se nepočítají. Má smysl psát nějaký delší komentář? Aspoň mě to dost demotivuje.
Proč se snažit napsat kvalitní komentář, když na tom, zda jsou názory autora logické nebo jeho kritika oprávněná, nezáleží? Přitom v knize řeší důležitá témata současnosti. Zpracování je lepší než obyčejně bývá.
Je to sbírka článků napsaných od roku 2012 do poloviny 2019. Má to úvod, závěr a na konci jmenný rejstřík. Líbí se mi, že články byly upraveny pro knižní vydání. Navíc je většina doplněná o dodatečnou poznámku nebo dvě.
To rozhodně chválím. Podobné sbírky bývají špatné. Článkům po pár letech chybí kontext. Doporučuju všem čtenářům se zdravým rozumem. Pro každého, kdo je zatížený nějakou moderní ideologií, to bude nečitelné.
Hampl se progresivismu vysmívá. Dost často používá nadsázku. To je zřejmě něco, na co už moderní svazáci nemají mentální kapacitu. Jinak by hodnocení vypadalo jinak. Stačí si přečíst první komentář, který je plný lží.
Tohle je zároveň velký nedostatek. Když názorové oponenty zesměšníte, tak to vhodné prostředí pro dialog nevytvoří. Jenže oni stejně o dialog nestojí. Příznivci progresivismu budou články považovat za směšné z principu.
Hampl si všímá, jak selhává náš politický a ekonomický systém. Podle moderních soudruhů, kteří si o sobě myslí, že jsou liberálové, se nic takového neděje. A pokud začnete mluvit o úpadku Západu, tak se tomu vysmějí.
Zkrátka úpadek vnímají jako pokrok. Tady je diskuse marná. Články obsahují výbušná témata. Migrace, islamizace nebo třeba vypálení katedrály Notre Dame. Zmiňuje se Tommy Robinson.
Za napsání jeho jména byly na Facebooku banovány profily. S tím souvisí cenzura na sociálních sítích a současný přístup ke svobodě. Dál řeší barevné revoluce, politické neziskovky, korporátní kapitalismus, povahové rysy nové aristokracie, vlastenectví, klimahysterii. Kritizuje ČSSD a vysvětluje, že jsme v situaci, kdy je skoro jedno koho volíte.
Hampl popisuje současné problémy naprosto přesně. Já jsem konzervativní a tak mě to bavilo. Jsem zvědavý, jak se bude hodnocení knihy dál vyvíjet. 85% 4,5*