Pod kupolí
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519766/bmid_pod-kupoli-flW-519766.jpg
4
2378
2378
Malé městečko odřízne od okolního světa neproniknutelná bariéra neznámého původu a obyvatelé jsou náhle ponecháni svému osudu. Ovzduší je postupně znečišťováno, zásoby se tenčí, energetické zdroje docházejí, pokusy o proražení bariéry jsou marné. Vláda státu je bez ohledu na veškeré své zdroje bezmocná a může pouze přihlížet zvenčí. Radní s diktátorskými sklony, ilegální výrobna drog a jediná slyšitelná radiostanice, vtloukající lidem do hlavy jen boží lásku – to jsou přísady, které působí jako katalyzátor už beztak výbušné situace. Výsledkem je postupný rozklad lidského společenství, kde přestávají platit pravidla civilizace. To vše nabízí Kingova mistrná studie lidské bezmoci, arogance a násilí.... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno:
2023
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Under the Dome, 2009
více info...
Přidat komentář
Moje prvni kniha od Kinga a ac sci-fi nemusim, tak tady to se mi moc libilo. Dokonale vykreslene povahy lidi, charaktery, ukazka jak ve vyhrocene situaci funguje psychika a jak davove chovani. Bezpaterni tvor touzici po moci, ktery vyuziva krizi ve svuj prospech - presna ukazka hodne lidi dnesni spolecnosti (alespon dle meho nazoru). Neuveritelnej spad, i kdyz par pasazi mi prislo zdlouhavych, ale nic zasadniho. Myslim, ze dojem z teto knihy se mnou bude jeste hodne dlouho.
Těžkej totáč, brutální síla, vynikající postavy. Majstrštyk. Místo železný opony neviditelná. O to horší...pro dobro městečka...stejně jako pro dobro lidu, národa, za lepší zítřky a podobný kecy...velký mrazení v zádech. Masakr.
Konec nějakej bejt musel, já ho beru, ale vůbec tu neni důležitej.
Pod kupolí bylo pro mě možná nejděsivější, co jsem od Kinga četla. Přestože (nebo právě proto) tu není žádné strašidlo. Není tu klaun v kanalizaci, netvor ve skříni ani zombík ve vaně. Jsou tu jen lidé z masa a kostí, před kterými není kam utéct ("ňak ňak ňak"). King dokáže výborně pracovat se strachem, napětím a na jeho psaní ve stylu "a bude hůř" jsem si už tak trochu zvykla. Přesto nevím, kdy naposledy (jestli vůbec někdy) se mi při čtení takhle obracel žaludek a zároveň se mi chtělo brečet.
Je to prostě příběh o lidech. O touze po moci, o manipulaci, o beznaději, o pudu sebezáchovy a o tom, jak nízké může tohle všechno být a jak těžko se s tím bojuje. Povahy a situace jsou tu po Kingovsku vyhrocené, navíc vyšší mocí společně zavřené pod jednu pokličku. Nakonec ale poselství nijak přehnané není... Nejnebezpečnější tvor, se kterým můžete někde být zavřený, je člověk.
"My jsme uvnitř a tohle jsme si způsobili sami."
Kniha byla velmi ctiva a velmi se mi libila. Kdyby tam byly obrazky bylo by to lepsi.
Námět knihy nejspíš vyvolá na rtech úsměv ctitelům žluté rodinky Simpsonových – Springfield si ve filmu taktéž prošel izolací díky kupoli, ovšem tím veškerá podobnost končí. V průběhu neveselých událostí pan spisovatel sice občas na pár vteřin odlehčí atmosféru, většinou však nechává promlouvat napětí, vztek, smutek, tíseň a v mnoha pasážích vyloženě hrůzu. Nepotřebuje k tomu žádné bubáky ze skříně či ohavná monstra s ostrými spáry, bohatě si vystačí s lidskými charaktery.
Není to poprvé, kdy Stephen King rozdělil postavy na kladné hrdiny a přívržence zla, ale tentokrát jsou okolnosti pro rozbujení diktátorského ega, agresivních sklonů, náboženského fanatismu a všemožných individuálních i davových psychóz přímo dokonalé. Jednoho dne totiž obklopila městečko Chester's Mill záhadná kupole – obyvatelé nemohou ven a nikdo zvenčí nemůže k nim. Na tomto omezeném kolbišti sledujeme nejen hlavní postavy a jejich vzájemnou interakci, autor pro dokreslení atmosféry zmaru popisuje také desítky méně významných, většinou tragických osudů.
Nějakou dobu mi trvalo si v přehršli různorodých osob najít oblíbence, rozhodně mi však nebylo lhostejné, co se stane s ostatními. Jednoduše jsem knihu prožívala, cítila bezmocný vztek, když se dělo bezpráví… a zadostiučinění, pokud boží mlýny semlely některého z padouchů. Černobílost charakterů je obvykle zmírňována, klaďasové mají své vroubky třeba z minulosti, záporáci mají záblesky světlých chvilek nebo jsou různě omlouváni (nemocí, nedostatkem inteligence, nuznými poměry atd.).
Tradiční slabinou je závěr románu, možná se pan spisovatel neměl podbízet americkým čtenářům a místo kostrbaté snahy o řešení a vysvětlení raději zvolit nepopulární „heavy end“. Bylo by to tak přinejmenším emotivně údernější.
Suma sumárum: pobyt v Chester's Millu byl příjemně nepříjemnou dovolenou, co navzdory délce utekl rychleji než voda z děravého kýblu. Jistě, našly by se pasáže, kde bylo možné škrtat bez větších škod, nicméně navzdory úctyhodnému rozsahu „Pod kupolí“ nebyl prostor pro nudu. Co jsem od knihy (respektive od jejího autora) čekala, to jsem taky dostala, jsem zkrátka s tímto Kingovým obézním literárním dítkem spokojená.
Další skvělý kousek od Kinga. Nemám příliš v lásce Kingovy "popisné" části (někdy mi vážně přijde jak Tolkien), což je hlavní důvod, proč tohoto autora nevyhledávám, ale téma bylo dost zajímavé na to, aby udrželo moji pozornost a já to překousla a knihu dočetla. Přes moje výhrady (prostě King nepatří mezi moje oblíbence - omlouvám se za to!) je kniha vážně skvělá, takže neváhejte. ;-)
I přes její nemalý počet stran, jsem knihu přečetla za pár dní jedním dechem. Úžasné dílo, které odkrývá hrůzu lidského vyvráceného chování v kritickém okamžiku, ale naopak i snahu pomoci... Asi nikdy nepřestanu obdivovat preciznost Kinga.
Další mistrovského dílo mého oblíbeného krále, který nemá jen nadání, ale obrovský dar. Dar uchvátit a zaujmout natolik, že svět kolem mizí a zůstává jen ten, který nám předkládá.
Já mám ty dlouhé Kingovky nejraději. Někteří autoři s věkem tak nějak "vysychají", ale u Kinga mi to přijde s touto knížkou úplně naopak a podle mého jsme u jedné z těch naprosto nejlepších, jako za starých časů Svědectví nebo "To". Pět hvězd úplně bez diskuse. Jenom přemýšlím, jestli ten konec nebyl už trochu moc... Ale ne, někdo prostě někdy něco takového napsat musí.
Pod Kupolí je jen dalším potvrzením toho, že King se ve svém řemesle vyzná. Všechno dohromady krásně funguje, příběh šlape od začátku do konce. Díky způsobu vyprávění se o postavy chvílemi skutečně bojíte a závěr je přinejmenším uspokojující. Vzhledem k přečtení prakticky jedním dechem opravdu není co vytknout.
Konečně jsem se dostala na konec tohoto díla. Líbilo se mi vykreslení jednotlivých postav a hlavně té beznaděje, že když má někdo moc, tak může všechno. A nikdo jim nemůže pomoct. Co se týče konce, pro mě byl uspokojující. Nejsem z toho odvařená. Kniha se mi líbila. Beru ji jako lepší průměr. Od Kinga jsem četla i lepší.
Vlastne nevim, jak hodnotit. Libilo se mi to, ale "urvana" z toho nejsem. Tak asi tak
Kdysi jsem slyšel, že nejhorší peklo je být někde zavřený se všemi svými známými. A přesně tohle se hrdinům stane. Akorát tady jsou ještě pro větší efekt uzavřeni nejen s přáteli ale i s lidmi, s nimiž rozhodně zavření být nechcete. Celá ta idea s kupolí je tu jen proto aby mohl King rozjet další brutální jízdu ukazující jak z lidí vystavených krizové situaci spadnou jejich masky civilizovanosti a z už tak dost bídné situace udělají ještě větší horor.
Jako první mě napadlo, že je to strašná kniha. Ale není, je to skvělá kniha o strašných věcech. I přes její obsáhlost jsem měla problém ji odložit, King píše poutavě, vtáhne člověka do děje a nepustí. A zmiňovaný konec? Bez problému, absolutně nijak neruší celkový dojem z knihy.
Za mě 5 hvězd :). Mám ráda dlouhé příběhy. Bylo tam napětí, skvělé popsané postavy a nemohla jsem se od knihy odtrhout.
Není to špička Kingovy tvorby, není to Osvícení, ale je to od mistra, takže dobré. Michla
Štítky knihy
drogy americká literatura náboženský fanatismus životní prostředí apokalypsa izolace maloměšťáctví zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Možná poprvé jsem měl u mistra Kinga pocit, že tohle jeho dílko je přece jen trochu moc dlouhé, a to i přesto, že jsem příznivcem takovýchto rozsáhlých románů, rozprostřených do velkých ploch a zacházejících pořádně do hloubky. Na můj vkus ale zaklapla kupole příliš brzy, takže mi neumožnila seznámit se s Chester´s Millem a ocenit onu proměnu charakterů, která následně eskalovala až ke strhujícímu finále. Nicméně musím ocenit, jakým způsobem King tuto katarzi vykreslil. Jeho postavy jsou natolik životné a opravdové, že jsem měl často chuť řvát, rvát si vlasy, tlouct bezmocí hlavou o stěny, bát se, fandit, smát se a ve finále se pak dojímat až k slzám nad osudem některých hrdinů. Jedny jsem nenáviděl, druhé miloval. Tohle pan King opravdu umí navýsost dobře: dát svým postavám duši. Koneckonců se mu podařilo i docela bravurně vyklouznout z toho stupidního nápadu, kdože za to všechno může, i když to tentokráte bylo jen tak tak.