Pod rozstříleným praporem
Vilém Sacher
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285955/mid_pod-rozstrilenym-praporem-kDK-285955.png
5
12
12
Paměti hovoří o době mezi mnichovským diktátem a r. 1945, v níž se autor zúčastnil vždy v předních řadách zahraničního odboje jako důstojník československé armády na západní frontě i v 1. čs. armádním sboru v SSSR, u Dukly ana slovenském území. Osobní výpověď V. Sachera, nyní generálporučíka v záloze, bere na sebe vědomě riziko subjektivního pohledu a ponechává místo svému přesvědčení o význačných postavách odboje na západě i na východě i o důležitých událostech a bitvách. Právě svým přímým zážitkem kritického účastníka jsou Sacherovy vzpomínky nejzajímavější.... celý text
Přidat komentář
Jedny z nejlepších a nejpřesnějších vzpomínek našich vojáků z dob 2. světové války. Vilém Sacher bych první autor, který psal o bojích na Dukle bez příkras a tak, jak to tam skutečně probíhalo.
Super kniha. Vyprávění opravdu bez příkras. Předpokladám, že kniha byla hned zakazaná, jelikož tam je opravdu zcela otevřený názor na SSSR. Generál Sacher poté podepal Chartu 77, byl degradován a byla mu odebrána všechna vyznamenání.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) vojevůdci, vojenští velitelé protifašistický odboj český odboj vojenské operace
Autorovy další knížky
| 1991 |  Pod rozstříleným praporem |
| 1990 | Krvavé Velikonoce |
| 1969 | Dukla bez legiend |
| 1970 | Na počátku stála smrt |
| 2012 |  Válka skončila na Hané |
Tohle je prostě klasické Sacherovo psaní. Stručné, úderné a bez těch zmíněných příkras. To, že psal o Dukle v celé její "kráse" je už dost známé a zprofanované, ovšem to, co je v naší memoárové literatuře o WWII naprosto zásadní, je to, že rovněž a bez předsudků popsal i odboj západní. Po roce 89 je naopak východní odboj upozaďován a západní hraje prim. Sacher se velmi vymezuje vůči velení v bitvě o Francii, popisuje rebelii v Cholmondeley a popisuje nevraživost mezi legionáři z první světové a vojenskými akademiky První republiky. Naprosto přelomově zní z jeho úst to, že do SSSR byli posíláni horší a méně schopní důstojníci, dále kritika gen. Kratochvíla a schválení jeho odvolání a dosazení na post velitele 1. čs. arm. sboru gen. L. Svobody. Mimochodem Svobodu hodnotí Sacher velmi vysoko a pozitivně a sám se nebojí kritizovat Ingra, Viesta nebo Neumanna. Popisuje i nudu a zhýčkanost panující u naší armády ve Velké Británii a v podstatě popisuje to, že velmi mnoho vojáků ve VB se celou válkou jen prosedělo a propíjelo britskými puby. Dukla je charakterizována jako snůška špatných rozhodnutí a chybného velení, odsudek zní i do vlastních řad, kdy například Střelka nebo Kratochvíl vydávali rozkazy k postupu bez průzkumné činnosti, kdy toto vedlo k obrovským ztrátám!
Čte se to poměrně těžce, ale ty informace jsou v mnohém velmi nové.