Pod Zelenou bránou
Jana Klimečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407823/bmid_pod-zelenou-branou-cFv-407823.jpg
3
35
35
Život se obvykle ubírá úplně jinými cestami, než jak si ho člověk vysní… O tom se přesvědčí i hrdinka románu známé spisovatelky Jany Klimečkové. Má konkrétní představy o svém životě, má odpovídající vzdělání, věno, stává se majitelkou obchodu s látkami… zkrátka typická představitelka úspěšné mladé dámy z vyšších společenských kruhů druhé poloviny 19. století. Její osud se ale vyvíjí jinak, než si představovala. Nehodlá být jen příštěpkem svého muže. Manželství ji nenaplňuje tak, jak očekávala, proto využije jak svůj vzhled, tak společenský šarm a inteligenci a prožívá romantická milostná dobrodružství...... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Knížku jsem si náhodně půjčila v brněnské knihovně. Byla vystavena a zaujala mě názvem a obálkou. Od Pardubic pocházím, v Pardubicích jsem strávila na školách 18 let.
Ale začíst jsem se nemohla. Popis se paní autorce upřít nedá, ale karieristka Terka, která toužila po Pardubicích a nakonec dosáhla čeho chtěla, se ještě zhoršila. Pořád neměla dost. Takže na mě nechala dojem rozmazleneho spratka, kterému se nikdo nezavdeci.
A obsah? Popis je pěkná věc, ale v určitém místě se kniha zasekla na Růžičkovém bále, Jiřinkovém bále a parfosních honech. Bosna to zachránila, ale ten konec...
I smrt dcery s Terkou nijak výrazně nehnula a jen litovala svého života, paradoxně toho, co od malička chtěla.
Tady nedávám žádné hvězdičky, protože jsem z knihy přečetla jen začátek a konec. Čekala jsem příběh šikovné a podnikavé dívky, která ukáže ženám jak nebýt jen doplňkem svého muže. To, že je to vlastně červená knihovna (aspoň zpočátku), to bych ještě skousla. Hrozné však bylo neustálé opakování o tom jak předvádí zákaznicím krásné látky, jak chce být bohatá. A tak jsem knihu odložila. Pak jsem však zalistovala ke konci a tam mě zaujalo, jak Češi koncem 19.století odcházeli do Bosny, kde dostali půdu. K tomu jsem si pak vyhledala další údaje. To jaká potvora Terka byla jsem vlastně přeskočila, což mě vůbec nemrzí.
(SPOILER)
Letos jsem od autorky četla dvě knihy a loni jednu.
Moc se mi líbí, jak autorka popíše postavy, prostředí i zvyky. Mám pocit, že má o všem hodně načtené a nastudované.
Jenom mi trochu vadí předvídatelnost, knihy jsou psané podle jedné šablony a to je láska, která nedopadne dobře. Buď si ona vezme jiného nebo on jinou, nebo dají přednost kariéře. Nakonec litují, že si nevzali toho prvního - svou jedinou lásku.
A já si celou dobu říkám, proč nezůstali spolu, to by byl takový krásný pár. Díky autorce mám právě k tomuto páru největší sympatie, protože jejich vztah, tak hezky popíše.
Těšila jsem se na příběh z Pardubic, což se i stalo. Kniha se mi četla celkem dobře, ale povaha hlavní postavy mi dost vadila - na jedné straně na svou dobu pracovitá, ale na druhé straně namyšlená, vypočítavá, toužící po bohatství, chudý ji nestál za pohled. Slovo parforsní hon ve mne po pár stránkách vyvolával lehký tik.
Tak tohle je určitě nejhorší z knih, které jsem od autorky četla. Docela jsem se těšila, doba, ve které se odehrává, je zajímavá a anotace byla slibná. Ale konce jsem se dobrala jen proto, že mi bylo líto času, který jsem knize už věnovala.
Hlavní hrdinka je povrchní, sebestředná nána, která jde tvrdě za svým "snem". Být bohatáááá.
SPOILER Manžel jí je dobrý jen k tomu, aby ji dotoval, zatímco si užívá s milenci a hledá tu lásku s velkým L. Kupodivu na ni nikdy nic nepraskne, všichni její muži ji milují, obdivují a padají k nohám. Hrdince vše vychází dle jejich představ. Je krásná, bohatá, úspěšná, chytrá, mívá správná vnuknutí a ví, jak se kdy zachovat, aby všechno klaplo k její spokojenosti. Taková superžena 19. století. Za mě naprosto nereálná.
Jo a spojení, že něco "tvrdí muziku" mě opravdu zalezlo krkem. O parforsních honech nemluvě.
Dočteno jen pro to, že se mi kniha hodila do knižní výzvy a odehrává se v Pardubicích a okolí. Děj se vlekl, řada témat se neustále opakovala, hlavní hrdinka mi byla značně nesympatická a její životní cesta byla těžko uvěřitelná. Ještě tak v dnešní době možná, ale v době kdy se odehrává děj knihy no nevím nevím.
Ach, tak tohle se hodně nepovedlo. Zaujalo mě, že děj se zpočátku odehrává v Holicích. Tam to dobře znám, tak jsem se zaradovala, že si svoje místa znovu projdu. Ale čím díl tím víc mě radost přecházela. To není jenom román pro ženy, to je bohužel i brak. I Vlasta Javořická v porovnání s touhle knížkou vychází jako skvělá autorka moderní prózy! Vzpomínky na minulost - ano, to je osvědčená a dobře přijímaná četba. Jen to musí být aspoň trochu slušně napsané a s uvěřitelnými hrdiny! Co si mám myslit o Terce, která je prohnaná a vypočítavá, naprosto bez charakteru? Její duševní pochody jsou k pláči. Ani špetka citu v ní není. A její partneři? Vůbec žádná hloubka, psychologie, jen opakovaný balast. Navíc se to celé utápí v únavných popisech, vyznívá to školometsky a hlavně je to nuda. Doufám, že ta Zelená brána skončí v Levných knihách a posléze v zapomnění. Toto nemělo vůbec vyjít, nic dobrého v tom není.
P.S. A jestli přede mnou někdo řekne "parforsní hon", tak je synem smrti!!!! Je příšerné číst to slovní spojení 3x na jedné stránce a pořád dokolečka. Přece každý ví, že když hon v Pardubicích, tak jedině PARFORSNÍ!
Kniha nebyla úplně špatná, ale chyběl jí šmrnc. Hlavní hrdinka Tereza mi byla chvílemi dost nesympatická, na můj vkus namyšlená kariéristka. Některé informace a pojmy se opakovaly stále dokola, což mi dost vadilo. Nové pro mě byly informace o parforsních honech a historie Velká Pardubická steeplechase.
Příběh z druhé poloviny 19 století,kdy byl život úplně jiný,Dívky v té době snily ,jak se dostanou do města a dobře se provdají.Tereza z této knihy měla štěstí ,že vyrůstala od dětství u bezdětné tetičky a nedopadla ,jako její vrstevnice a mohla se vyučit pod vedením své tety šikovnou obchodnicí.Kniha se mi četla dobře,
!!! SPOILERY !!!
změna - nalezena v knihovně mezi knížkami k rozebrání :)
..zhrnu - jednohubka, červená knihovna líznutá historií...
co oceňuji : náhled do Pardubic a okolí 19.století, autorka si dala i nějakou námahu se zjišťováním dobových údajů a faktů...v poslení čtvrtině knihy nám také přiblížila Balkán . zejména tedy Bosnu tohoto období v celé její divokosti...
líbilo se mi, jak se věnovala krejčovině, módě a látkám i technice šití . asi to samotnou autorku bavilo....
co mě štvalo : od začátku jsem narážela na něco, co se opakovalo...jednotlivé statě pořád dokola - že Terka by sedlačinu nerada, že se ji ujala tetička a udělala tak nejlépe...strýc a jeho vize, jeho povídání malé Terce...a postupně, jak přibývalo témat, tyto se takhle opakovaly, jakoby autorka musela něco na každé stránce , či ob stránku zopakovat, aby jsme na to náhodou nezapoměli...
slovní spojení "parforsní hony" - to bylo na každé stránce asi 4x "!!!! a už mě z toho fakt nadnášelo...
samotná Terka - ze začátku působící celkem sympaticky, po několika stranách ale vypadá jako bezcitná kariéristická mrcha, která vlastně ani neví, co chce - jo ano, chce mít svoji kariéru obchodnices látkami + další vize a chce peníze...Pepa je sice fajn, ale nemá prachy, což jí nebrání, aby se s ním vyspala, a pak celý život tak nějak předpokládala, že byl její životní láska...a takových lásek potkala ještě nekolik (ať nevykecám úplně vše...)
nechápu, proč si tedy brala Otu a chtěla být s ním, fakt jen pro prachy ??
navíc u Oty jsem čekala nějaké tajemství - (konkrétně jinou sexuální orientaci, nebo aspoň nějaké zneužívání nebo co, neb milenku...) - furt že byl odtažitý, že sex moc ne, nechtěl syna ale dceru..a nakonec ? nic..vyšumělo...
Jak Terka věděla, že dcera je Pepova ?? když spala s oběmi zaráz... jak potom věděla, že syn je Otův ?? když zas měla bokovku ?? nic jí nebylo svaté, ani manželství, ani pravda...
promiskutní necitlivá hamižná mrcha . takhle mi ztoho vyšla...a fakt nevím, jestli dívky z lepší společnosti se v tom 19.století nechaly takhle rychle líbat a pomalu do 15min s neznámým osouložit...zejména pasáž s Pepou jsem četla 2x, jakože fakt ? bo se mi tomu nechtělo uvěřit...navíc se zdá, že to dokonalé poprvé, které Terku navíc vůbec citově ani jinak nerozhodilo (což obvykle bývá - dojatá hrdinka mačká slzy a tak..) proběhlo na jakémsi gauči....a pokud to nebyl manžel, tak kažý další sex, pardon milování, probíhalo úžasně, a oni borci byli zdatní , nežní a skvělí milovníci...manžel ? ten pohořel na všech čarách...
závěr s dcerou - klidně autorka mohla jít do happy endu...přišlo mi to jako pokus o katarzi pro Terku ?
přes všechny výtky, četla se rychle, dobře, odpočinková jednohubka do vlaku...a věřím, že se najdou ženy, které ocení více....já ocenila hlavně tu zakomponovanou historickou a módní linku...jinak proškrtat, neopakovat, dotáhnout, a taky utáhnout límeček hlavní hrdince, ať zklidní hormón :)
hezký koment níže vystihující taky moje pocity má Josh (a dokázal to taky napsat stručněji :)))
Příběh z Pardubicka, z 2.pol.19. století, kdy máte pocit jako byste tam byli nebo chcete místa vidět teď :o) Hlavní hrdinka Tereza je úspěšná, co chce to se jí daří - podnikání (móda) i osobní život, dokonalost sama, dost neuvěřitelná, přesto stále nespokojená, "bokovky" si obhajuje potřebou lásky, dost uvěřitelná. Manžel normální chlap se stará o zajištění rodiny a dle mého autorka "vynechala" udělat z něj darebáka. Mínus - až moc a příliš detailní popisy k módě, stálá opakování jako byste po pár stranách zapomněli o čem čtete. Příběh na pozadí doby a v širším pohledu také na další postavy je protáhlý, ale čtivý, možná příliš sladký.
Od Jany Klimečkové je to pro mne první přečtená kniha. A nelituji. Příběh z druhé poloviny 19. století, který se odehrává v Holicích a Pardubicích. Dobový příběh o úspěšné ženě, která slaví mnohá životní vítězství, má krásnou rodinu, ale také hodně v životě pochybuje a nakonec ztrácí to nejcennější, co bolí nejvíce. Kniha se dobře četla, ale pomalu, snad o pár stran méně o obchodování mohlo příběhu prospět.
Nyní toužím navštívit Pardubice a procházet se Pod Zelenou bránou, stejně jako hlavní hrdinka Terka.
Podle chování hlavní postavy bych děj knihy zařadila do 70. až 80. let minulého století. Byly chvíle kdy jsem si připadala, že stojím v místech o kterých jsem právě četla. Příjemné čtení před spaním.
Hlavní hrdinka je opravdu vychytralá, trochu povrchní, snobská a hlavně, na svou dobu, šíleně promiskuitní. :D Ale na druhou stranu baví, není to žádná puťka a své si umí v dobách, které ženám moc nepřejí, vydobýt. Líbila se mi dobová atmosféra, Pardubice jako takové i jazyk, který připomínal třeba Sňatky z rozumu V. Neffa. Povedená kniha.
Tak tedy nevím, zda mám hodnotit knihu, ve které jsem teprve v polovině, ale zhruba polovinu mých počátečních sympatií už hrdinka pozbyla a líhne se z ní pěkná potvůrka. To je tak, když někomu je jeho svět malý. Už si asi nejsem jistá, zda dočtu až do konce. Uvidím :)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Přezrálé moruše |
| 2017 |  Kočárová cesta |
| 2010 | Chlebani |
| 2018 | Slib svatojánské noci |
| 2019 | Pod Zelenou bránou |
Byla to oddechová kniha, nestřídalo se tam veliké množství postav, neskákalo se v obdobích a celkově mám z knihy příjemný pocit.