Podíl viny
Veronika Martinková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534500/bmid_podil-viny-65f809922ebdf.jpg
4
126
126
Vítková & Winkler série
1. díl >
Studentka Aneta Valová zastřelila v domě svých rodičů mladíka. Obhajuje se tím, že se jednalo o nehodu. Osobu, která vnikla do domu, údajně neviděla. A zbraň, kterou chtěla použít pouze na zastrašení domnělého lupiče, neměla vystřelit. Přesto po incidentu zůstává na místě mrtvola souseda. Aneta se po činu začíná odcizovat rodině i přátelům a většinu času tráví úvahami nad tím, jak bude vypadat její budoucnost. Uvěří soud tvrzení, že se jednalo pouze o nešťastnou náhodu? Nebo bude odsouzena za zabití? Nebo rovnou vraždu? Složitého případu se ujímá kapitánka Hana Vítková.... celý text
Detektivky, krimi Literatura česká
Vydáno:
2023
,
Audioteka
, MOBA (Moravská bastei)
Interpreti: Zbyšek Horák , Lucie Kožinová , Anna Kratochvílová
více info...
Přidat komentář
Nejprve jsem si přečetla třetí díl série (nominovaný na cenu Magnesia Litera) a protože se mi kniha moc líbila, pustila jsem se hned do zbylých dílů.
Podíl viny je trochu jiný (i jinak koncipovaný) než Vina a trest. Není psáno z pohledu Hany a Davida, ale z pohledu Hany a Anety, což je studentka podezřelá z vraždy. Během celého příběhu nechává Aneta čtenáře na pochybách, zda čin skutečně spáchala. Nejedná se o klasickou detektivku, je to hodně psychologické. Mně se to líbilo hodně.
Půjdu proti proudu a plně souhlasím s komentářem kapp66
320 str. irelevantního balastu a jsme tam, kde na začátku.
Následuje prolog, kt. je tak nelogický, že je to až směšné. Už jen ten sešit… vlezli byste cizím lidem do baráku, když nejdou otevřít - kvůli sešitu?
No, nikdo. A když děláte prasárny, tak si zamknete, žejo… mě to akorát vytáčí.
Hlavně vůbec není šokující.
Psáno školní slohovou češtinou, chybí tomu lehkost a profesionalita.
Hlavní hrdinové mi vůbec nepřirostli k srdci a místo detektivky se babráme v jejich ne nijak okouzlujícím nitru.
Nesouhlasím s tím, když někdo bere spravedlnost do vlastních rukou a zůstane sám nepotrestán. Nemůžeme střílet lidi na potkání jen proto, že se nám nelíbí jejich chování.
A myslet si, že děláme dobře.
Do dalšího dílu se mi vůbec nechce, ten má stran 410 :-/
Jo, a bytostně nesnáším střídání postav, to ale píšu pokaždé, takže nic nového :-))
Na této knize je vidět, jak vyprávění prospívá text psaný v 1. osobě. Přestože příběh celkově není nic moc, často se přešlapuje na místě, tak se dá kvůli způsobu zachycení myšlení hlavních hrdinek i přežít. I když je zde vražda, nedá se kniha moc považovat za krimi. Spíše jde o psychologii, nikterak však hlubinou a neustále se potácející okolo pocitů hlavně nad údělem alkoholika a vztahovými problémy. Závěr je sice překvapivý, ale pro mne ne dostatečně uspokojivý.
Ač jsem detektivku četl skoro čtrnáct dní,rád jsem se vždy k ději vracel.A to odpovídá spokojeností.
Já jsem nadšená. Kniha mě moc bavila. Svižně napsaná. Že hned známe vraha mi vůbec nevadilo. Krásné přeskakování od viníka k vyšetřovateli, zajímavý nápad.
Zkráceně, povedená detektivka a určitě budu pokračovat v sérii.
Škoda, že to skončilo tak, jak to skončilo. Ale když jsem si přečetla epilog, byla jsem ráda. Jen škoda, že to, co víme my, neví i vyšetřovatelé. Vlastně ne, tak je to správně
Tuto série jsem započala třetím dílem, což mi vůbec nevadilo, protože ve Vině a trestu nebylo z předešlých dílů nic odtajněno. Akorát bylo naznačeno, o co přibližně mohlo jít. Podíl viny mě tak obeznámil se začátkem spolupráce i v rámci osobního života vyšetřovatelů Hanky a Davida.
Podíl viny je prvním dílem detektivní série Vítková & Winkler.
Čtenář se seznamuje s vyšetřovacím týmem, z nichž největší pozornost zastává kapitánka Hana Vítková. Ta si moje sympatie získala od první stránky. Méně sympatický mi zde byl David, i když věřím, že jako vyšetřovatel je jedním z těch lepších.
Kniha je čtivá, má říz a milovníci českého krimi, troufám si tvrdit, budou spokojeni.
Líbí se mi, že autorka dává čtenáři možnost nahlédnout do fungování české kriminalistiky, vyšetřování i rodinných tajemství souvisejících s případem.
Postavy a jejich povahy jsou popsány velmi reálně s jejich kladnými i zápornými vlastnostmi.
Vyšetřování je proloženo osobním životem vyšetřovatelů, díky čemuž děj rychle ubíhá a nenudí.
Kapitoly jsou rozděleny do dnů z pohledů Hany a Anety.
Kniha je skvělá a já jsem si čtení moc užila. Přesně tento typ krimi miluju a pokud máte rádi seriál Policii Modrava, je pro vás tato detektivní série jako stvořená. Těším se až se pustím do dalšího dílu.
E-knihu jsem četla v rámci #spoluprace s autorkou. Děkuji za možnost si knihu přečíst
Krásná oddechová detektivka. Hned na začátku známe pachatele. Aneta se k činu přizná. Kapitance Hance na tom něco nesedí. Udělala to Aneta? Proč? Jakou rolí v tom všem hrají sousedé? Hana v osobním životě neví co chce (tak tedy na mně působila).
Vybráno v knihovně náhodně, jméno autorky mi neříkalo vůbec nic. Přesto mohu konstatovat, že volba nebyla špatná a průběh vyšetřování mě opravdu zaujal. Mám rád detektivky, kde není sterilně odděleno vyšetřování případu od jakéhokoliv soukromého života protagonistů. To tady nehrozí a navíc jsou obě stránky zasazeny do příběhu úměrně a uvěřitelně. Kriminální čin je v podstatě velmi jednoduchý, ale o to složitější je vyšetřování, které se má dobrat pravdy. Určitě sáhnu i po jiné autorčině knize.
(SPOILER)
Jako nic jsem si od této knížky neslibovala a musím říct, že to nebylo úplně marné čtení.
Mělo to hlavu i patu, příběh byl vcelku uvěřitelný...
Zřejmě už jsem zmlsaná Harrym Holem,
Carlem Morckem a Agátkou Chá, ale neověřit si na žádné střelnici, jestli Aneta ovládá zbraň a umí střílet, mi příjde jako hodně školácká chyba...
Motiv se dal odhadnout v okamžiku, kdy "blonďatá policajtka" zjistila, že oběť byla tak trochu pedofilní prasák.
A i přes tyto drobné nedostatky se mi knížka líbila a určitě si přečtu další díly.
Dalo se to číst, ale tak trochu klopotně. Ten motiv tam byl znát. A vyšetřovatelé mi k srdci nepřirostli. Další díly si odpustím.
A ještě - jednak obdivuju lidi, kteří před snídaní uběhnou deset kilometrů, jednak se jim strašně divím...
Tak, to bylo velice příjemné čtení.
Nejen vyšetřování, ale i pracovní a soukromé vztahy. Určitě si s radostí přečtu i další autorčiny knihy.
A víte co? Těším se.
(SPOILER)
Hodně se mi líbilo, že tohle byl jiný druh detektivky než jsem zvyklá. Od prvních stránek jsem věděla, kdo je pachatel. Postupně se dozvídáme motivy a minulost nejen oběti, ale i pachatele. Velký prostor zde mají vztahy mezi vyšetřujícími. Dalším plusem je, že vyšetřování se drželo "při zemi" a zapadlo do českého prostředí, včetně věčného papírování.
U konce už mi to přišlo trochu zdlouhavé, hlavně co se týkalo vztahu Hany s jejím přítelem Patrikem a kolegou Davidem.
Jeden z vyšetřovatelů trpěl závislostí na alkoholu, což lidsky chápu, co moc nechápu, jak mohl dotyčný nebo dotyčná pracovat ve stresujícím prostředí jako je kriminálka. Zrovna zde to dost ovlivnilo vyšetřování. Na druhou stranu mě to docela navnadilo na další díl série Vítková & Winkler.
Samotný závěr knihy mě extra nepřekvapil. Indicií tam bylo dost, abych se dovtípila.
Ještě se mi trochu motala jména kolegů Davida a Daniela. Naštěstí každý vypadá jinak a často je to zdůrazněno.
Od autorky Veroniky Martinkové si ráda v budoucnu zase něco přečtu.
Kriminální série Hany Vítkové a Davida Winklera začíná jejich prvním případem v knize Podíl viny. Pro mě to bylo úplně první setkání s autorkou. A upřímně nechápu, že jsem na tuto sérii nenatrefila dříve. Knížka je opravdu čtivá a autorka krásně postupně dávkuje informace, takže čtenář je po většinu knížky opravdu napnutý, jak se bude vyšetřování vyvíjet. V příběhu nechybí ani skvělí detektivové. Já si hodně oblíbila Davida i přes všechny jeho mouchy. Líbilo se mi, že byl ochoten pro spravedlnost obejít i zákon a celkově jeho pohled na vyšetřování byl opravdu působivý. K Haně jsem si nějaký jednotný vztah asi ještě nenašla, ale není pochyb, že bez ní by příběh nebyl kompletní. Líbilo se mi, že nám čtenářům byl poskytnut, jak pohled pachatele, tak vyšetřovatele. Opravdu to příběh podtrhovalo. Musím také říct, že asi nejvíc působivý byl epilog. Jediné, co bych možná knížce vytla, byl pomalejší rozjezd. Také by mi asi nevadilo, kdyby byl příběh vyprávěn i z pohledu Davida.
3,5/5
.
.
.
2. Audiokniha
A zároveň druhá detektivka psaná českou autorkou. A opět jako u první - hlavní vyšetřovatelé Hana a David mi nesedli. Hana byla za mě dost na prd přítelkyně, která měla očividně radši Davida než vlastního přítele a David mě vůbec neokouzlil tou svou povahou.
Ze začátku se mi kniha spíše nelíbila, ale nakonec mě to, paradoxně díky vztahům Hany a Davida a i ostatních postav, začalo bavit. Kniha se zabývá nejen případem, ale i životem postav, a nakonec jsem si v tom to kouzlo našla. Jen mi pak vyšetřování přišlo táhlé a jako by opakující se. Už jsem chtěla vědět, jak to tedy celé bylo! A jak to celé bylo, mě trklo v jedné části a nakonec se mi potvrdilo, že to tak opravdu bylo. Části s Anetou mě bavili a asi jsem si ji i oblíbila nejvíc. A hned po ní jsem si docela oblíbila Patrika.
A nakonec už si pouštím i další díl.
Poznámky obsahující spoilery:
- Klára mi přišla podle chování mladší než byla, ale možná jen můj dojem.
- Snažila jsem se být strašně nezaujatá, fakt, ale Hana se mi nejvíc zprotivila tím chováním k Patrikovi, čekala jsem, kdy ho pošle k vodě, lépe on jí. Možná je to tím, že na mě "špatní chlápci" neplatí, já radši ty "nudné" hodné... Proto mi asi ani nesedí David... Téma alkohol a závislost mě nikdy nebavilo a ani moc nezajímalo , ale dám tomu samozřejmě šanci.
- A proč mi přijde, že čeští autoři mají v knihách nevěru víc než ostatní?
Výborná kniha,přečetla jsem ji jedním dechem a okamžitě jsem pátrala,co tahle skvělá spisovatelka ještě napsala.Hanu a Davida jsem si hned oblíbila a Veroniku Martinkovou taky.
Veronika Martinková - Podíl viny
Počet hodín: 9:55:46
Vydavateľstvo: @audioteka_czsk @mobaknihy
Žáner: #detektivka #thriller
Interprét: Anna Kratochvílová, Lucie Kožinová, Zbyšek Horák
Zaujímavá detektívka aj miestami napínavá ale toľko zbytočných navyše vecí , ktoré ovšem chapem keďže ma viac častí, takže treba sa dostať do osudu viacero postáv aby sme pochopili ich fungovanie a ďalšie osudy.
Čo sa týka Hany, výborná rázna postava! David, chudák, ktorému sa rúca svet, Patrik, sice realista ale nejedná tak ako by mal.
Čo sa týka začiatku knihy a samotnej vraždy, bola to jedna veľká záhada, bola to Aneta? Nebola to Aneta? Kto to bol? Môjho otca brata pes? - Kôli tomu wau momentu si kniha vyslúžila o hviezdičku viac
Inak vyšetrovanie nič moc Mala som pocit, ze tam každý ba každého zjape a , robia si naschváli...
No neviem no, samozrejme 100 ľudí 100 chuti takže úplne túto knihu neodpisujem a určite si každý urobí svoj vlastný názor
Audiokniha č. 2/2024
#recenzieTerka #kniznarecenzia #audiokniha #audioteka #podporujemeceskeautory #veronikamartinkova #podilviny #skbookstagram #kniznizavislaci #milujemeknihy2
Obsah:
#krimi #detektívka #vyšetrovanie #napätie #vraždy
Studentka Aneta Valová zastřelila v domě svých rodičů mladíka. Obhajuje se tím, že se jednalo o nehodu. Osobu, která vnikla do domu, údajně neviděla. A zbraň, kterou chtěla použít pouze na zastrašení domnělého lupiče, neměla vystřelit. Přesto po incidentu zůstává na místě mrtvola souseda. Aneta se po činu začíná odcizovat rodině i přátelům a většinu času tráví úvahami nad tím, jak bude vypadat její budoucnost. Uvěří soud tvrzení, že se jednalo pouze o nešťastnou náhodu? Nebo bude odsouzena za zabití? Nebo rovnou vraždu? Složitého případu se ujímá kapitánka Hana Vítková.
První díl série ze které jsem nejdříve ochutnala třetí díl a zjistila, že mi tak moc chutná, že musím mít všechny díly.
Kapitán Hana je povolána k vraždě mladého muže. Záchranku zavolala Aneta, která otcovou pistolí zastřelila souseda. Byla to nehoda. Sebeobrana, v domnění, že jde o lupiče?
I když se zdá všechno jasné, vyšetřovatelům na tom něco nesedí. Do týmu k Haně je přiřazen i David, který má problémy s pitím, ale je skvělý vyšetřovatel. Jenže David a Hana se znají už z dřívějška
Líbí se mi styl psaní autorky, to jak postupně odkryvá další skutečnosti a nejvíc se mi asi zamlouvá tím, že její detektivní příběh je proložený osobním životem vyšetřovatelů. Jejich problémů v osobním životě. Protože i detektivové mají děti, rodinu, přátelé a neřeší jen případ.
Příběh vás tak mnohem víc vtáhne do děje. Je lidský, přirozený a napínavý. A nemusí se řešit celou knihu jen vražda. Konec a epilog mě překvapil i když se přiznám, že jsem ho tušila.
Knihu jsem přečetla na jeden zátah, což je částečně tím, že mám teď čas číst, ale hlavním důvodem, že jsem si knihu moc užila.
(SPOILER)
Jakmile vidím českou detektivkářku, volám: „Jen houšť!“ A většinou (ale vážně, to je snad už prokletí) zavírám knížku s hořkým pocitem.
Nápad - dobrý. Průběh vyšetřování, vysvětlení a hlavně vyznění (!) – silně problematické. Pojetí postav - nešťastné. Autorčin styl – toporný; pro mě největší slabina knihy.
Doslovnost a popisnost jsou pro spád děje smrtící. Autorka pojímá celé psaní jako co nejpodrobnější výčet všech úkonů:
„Když mě taxikář vysadil na adrese, kterou jsem mu nadiktovala, zamířila jsem do šedivé dvoupodlažní budovy. Vstoupila jsem dovnitř. Tátova ordinace byla v prvním patře. Procházela jsem chodbou a míjela nápisy na dveřích. Prošla jsem kolem kožní ambulance, oční ambulance, zubní ordinace. Na čtvrtých dveřích byl nápis Gynekologická ambulance, MUDr. Petr Vala. Vešla jsem do dveří a ocitla se v čekárně.“
Řídí se heslem „Opakování je dobré“:
„Důkazy se najdou. Hlavní je, že víme, jak to bylo,“ nenechala si dobrou náladu zkazit Zuzana.
Nahlas jsem to nekomentovala, ale souhlasila jsem s Davidem. Vědět nestačilo. A důkazy nám do klína taky samy nespadnou.
David vydržel sedět v kanceláři skoro hodinu a pak nám oznámil, že už toho má dneska dost a jde domů.
„Nejsi tady ani dvě hodiny, a už toho máš dost?“ rýpnul si Daniel.
Postavy spolu mluví nepřirozeně, jevištně. Jejich projev navíc často neodpovídá věku; např. dvanáctiletá sestra zastřeleného působí jako předškolní mrně. Asi proto se jí vyšetřovatelka (po pár dnech od smrti jejího bratra) ptá na vražedkyni těmito slovy: „Znáš sousedku, která se jmenuje Aneta?“ :-)
Autorka navíc neuznává pravidla přivlastňování v češtině: ignoruje zájmeno „svůj“ a vyhýbá se i přídavným jménům přivlastňovacím, důsledně používá např. „otec Michala“ místo „Michalův otec“.
Jednou se to prokletí zlomí! S Veronikou Martinkovou ale asi ne. Je mi to líto.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Podíl viny |
| 2023 | Vina a trest |
| 2023 | Odsouzen k smrti |
| 2023 | Živá minulost |
| 2024 | Mrtvá budoucnost |
Už dlouho jsem se chystala přečíst autorku a trošičku bych měla připomínky, ale opravdu maličkosti...
Psychologické romány mám ráda, určitě se těším na další díl