Podivné lásky
Jiří Mucha
Kniha o hudební skladatelce V. Kaprálové. Ústřední postavou knihy je skladatelka a dirigentka Vítězslava Kaprálová, její vztah k Bohuslavu Martinů a Jiřímu Muchovi, jehož ženou se později stala. Spolu s ostatními mladými intelektuály žijí a tvoří v Paříži, kde je zastihne válka. Jejich osudy se dramaticky vyvíjejí stejně, jako se dramaticky vyvíjí válečná doba. Vítězslava umírá na zákeřnou chorobu, Jiří odchází bojovat do Anglie. Hodnota románu tkví v dokumentárním materiálu a osobních dopisech, který autor používá. Jak sám dodává, použil je poprvé, když hlavní postavy již nežily. Kniha je doplněna fotografiemi a seznamem skladeb Vítězslavy Kaprálové. Kniha má sice dokumentární hodnotu, ale čte se jako detektivka. ... celý text
Přidat komentář
Moc pěkná a moc smutná kniha.
Vitka mi byla velmi sympatická,škoda jejího tak brzkého konce:(.
Životopisný román o Muchovi,Kaprálové,Firkušnom,Martinú a mnohých ďaľších známych osobností v období pred a 2sv.vojny.Smutný (končí smrťou mladosti ),náruživý,spomienkový,parížsky,zamilovaný a krásny..., najviac mňa zaujala skutočná postava Bohuslava Martinú ktorého hudbu mám veľmi rada ...
Román inspirovaný krátkým manželstvím autora s Vítězslavou Kaprálovou, pojaté zeširoka, dobově zazené a přitom velmi osobní.....
Moc jsem si četbu užila a zároveň byla obohacena o spoustu informací. Velmi doporučuji!
Jiří Mucha patří k našim významným spisovatelům. Jeho dílo obsahuje více než dvacet titulů. Vydává ve válečných a poválečných letech do r. 1948 pak až v šedesátých letech a nakonec v pozdních osumdesátých letech. O Jiřím Muchovi jsem se vlastně poprvé dozvěděl přostřednicvím Philipa Rotha (Pražské orgie), Zmínila se o něm Venuše Samešová ve své autobiografii a jeho byt na pražských Hradčanech fotografoval mimo jiné i Antonín Nový. Jeho životní příběh je až neuvěřitelný a v mohl by být srovnáván s Jamesem Bondem. Ke knize Podivné lásky mě také přivedl Bohuslav Martinů, jehož hudbu mám velmi rád. Z Jiřího vyprávění i z uvedené korespondence se z velkého hudebního mistra stal najednou obyčejný člověk. Přestože kniha obahuje velké množství informací, je zpracována velmi čtivým způsobem. Velmi mě zaujal pohled Jiřího z časového odstupu na korespondenci Vitky s jeho soky v lásce a jak Vitka dokázala udržovat všechny své nápadníky v pohotovosti. Popisované reálie z Paříže a dalších francouzských měst jsou podány velmi poutavě a vybízí daná místa osobně navštívit. Od knihy jsem se nemohl odtrhnout a vřele ji doporučuji.
Nejprve jsem si přečetla Skleněný pokoj, v němž je zmínka o Vítězslavě Kaprálové. Zaujala mne a navázala jsem divadelní hrou Vitka. Logickým vyústěním byly pak Podivné lásky Jiřího Muchy, který popsal poslední měsíce života Vitky Kaprálové, jeho lásky a první manželky...Podivuhodná dívka, vlastně mladá žena to musela být. Nesmírně talentovaná. Její krátký život na mne působí jako pochodeň, která prudce, jasně a ze všech sil hořela a rychle dohořela. Myslím, že vlastně nikdo - ani její rodiče, ani osudový a vedle Vitky zcela bezmocný Bohuslav Martinů, ani její manžel Jiří Mucha - vlastně nevěděl, kdo doopravdy Vitka je, jak myslí, co si myslí a proč dělá to, co dělá. Je docela možné, že to nevěděla ani samotná Vitka. Poletovala si svým kratičkým životem jako bezstarostný motýlek, schopný kohokoli kdykoli obloudit a ve svých spletitých vztazích umně kličkovat...Muchova biografie je ale víc než pouhým vlastním životopisem nebo životopisem Vítězslavy Kaprálové. Ukazuje, jak v meziválečném a válečném období žila umělecká avantgarda, která vytvořila ve Francii jakousi československou komunitu. V knize jsem našla spoustu zajímavostí, o kterých jsem dosud nic nevěděla. Zaujala mne postava malíře Kundery i všestranného právníka-diplomata-umělce Adolfa Hoffmeistera i jiných známých i pozapomenutých osobností tehdejší doby. Mucha také názorně vykresluje politickou a společenskou atmosféru, která v té době vládla ve Francii. Popisuje ji bez příkras a sentimentu. Kniha obsahuje spoustu fotografií i dokumentů, kopií dopisů i notových záznamů...
Podivné lásky jsou pro mne knihou objevnou, kterou hodnotím plným počtem bodů a doporučuji.
Jednoznačně životopisná kniha s nejlepším potenciálem vtáhnout čtenáře, co jsem kdy četla. Nemohla jsem se od toho odtrhnout. Smála jsem se na celé kolo, vrtěla hlavou, trnula hrůzou. Mucha byl úžasný spisovatel, jehož vypravěčský um předkládá nesmírně čtivý záznam života jedné generace našich umělců v pohnuté době. Nikdo mi nevymluví, že to byla pořádná jízda. A docela by mne zajímalo, jaké neodolatelné feromony kolem sebe šířila femme fatale Vitka - protože je to vše naprosto neuvěřitelné...
Biografie Jiřího Muchy vypráví tragický příběh o jeho ženě Vitce Kaprálové, která se stala první českou dirigentkou. Na pozadí příběhu se odehrává druhá světová válka, která zasáhla do života všem. Nejen Vitce a Jiřímu, ale i ostatním přátelům, kteří v té době žili v Paříži.
Skvělá kniha o našich umělcích, kteří žili v Paříži. Bohémský život Jiřího Muchy a Vítězslavy Kaprálové, skladatelce a naší první dirigentce. Zároveň se řeší válka, nástup našich dobrovolníků do RAF. Čte se jedním dechem, jako detektivka.
Štítky knihy
životopisy, biografie 20. století hudba Paříž životopisné, biografické romány dirigenti, dirigování historické romány podle skutečných událostí hudební skladateléAutorovy další knížky
1988 | Podivné lásky |
1982 | Alfons Mucha |
1991 | Studené slunce |
1965 | Černý a bílý New York |
1999 | Lloydova hlava |
Krásný, zároveň smutný román o životě skladatelky a dirigentky Vitky Kaprálové (1915-1940). Kniha mi předala spoustu nových informací a určitě stojí za přečtení.