Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda
Robert Louis Stevenson
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/224981/bmid_podivny-pripad-dr-jekylla-a-pana-hy-224981.jpg
4
697
697
V Londýně se objevil podivný člověk, ze kterého čiší hrůza a v každém vzbuzuje neklidné pocity a nechuť. Zvláště rozrušený je pak advokát Utterson, kterého znepokojila závěť jeho dobrého přítele Henryho Jekylla. V případě jeho smrti či zmizení má veškerý majetek dostat právě Edward Hyde. Autor vypráví hororový příběh dvou protikladných tvářích lidského charakteru ztělesněných dobrým doktorem Jekyllem a zlým panem Hydem. Pohledný Dr. Jekyll, vynikající vědec uznávaný celou vědeckou komunitou, vyvine prostředek, který způsobí převrat v lidské přirozenosti a oddělí zločinecké sklony. Vyzkouší ho sám na sobě a díky této látce prodělá děsivou proměnu. Úplně se vymyká konvencím a zákonům společnosti a jeho morálka se změní - v nelítostného a zkaženého zloducha pana Hydea. Příběh se stal mnohokrát námětem pro další, především filmová zpracování.... celý text
Literatura světová Horory Novely
Vydáno:
2014
,
Indeart
Originální název:
The Strange Case of Dr. Jekyll and Mr. Hyde, 1886
více info...
Přidat komentář
Výborná novela, u které nebýt všeobecně známa zápletka, byla by také velmi napínavá. Atmosféra temného, ponurého Londýna dělá dílo výjimečným a děsivým i po desítkách let od jeho vydání. Doporučuji!
Krásná klasika od Roberta Louise Stevensona, která i po mnoha letech od jejího vzniku stále baví čtenáře. Zcela univerzální příběh o dobru a zlu, které se přece skrývají v každém z nás je možné bez výhrad aplikovat také v současné době. Nelze než doporučit.
Ve svém putování za znovuobjevení klasiky jsem se vydala i po stopách doktora Jekylla. Znám spoustu adaptací tohoto díla, seriálových, knižních, filmových, divadelních, rozhlasových... Ale nikdy jsem nečetla originál. Tuhle klasiku jsem si poslechla jako audio knihu, která zabrala něco kolem dvou hodin času. Stevenson nezklamal! :)
Stephen King rozdělil ve své knize Danse Macabre prvotní horory na příběhy o Příšeře beze jména, o Vlkodlakovi a o Upírovi a samozřejmě ke každému z těchto typů uvedl základní literární dílo. Kupodivu si King jako literárního představitele typu Vlkodlaka nevybral žádného werwolfa, protože Vlčího muže, či vlkodlaka, si na základě různých středověkých pověr a mýtů vymyslel a jeho charakteristiku nastavil pro americký film německý scénárista Curt Siodmak a samotná postava člověka měnícího se ve vlka, či vlku podobnou příšeru, v literatuře, tedy té staré, zcela absentuje. V moderní době pak skoro vždy vychází ze Siodmaka. King ovšem správně poukázal na pravý literární základ motivu člověka dvojí duše, dvojí identity, a to na novelu R.L. Stevensona Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda. Příběh o vědecké nerozvážnosti, lidské sobeckosti, ale také naivitě má dodnes co říci čtenáři, či posluchači a právem je řazen mezi základní literární horory. I když, z dnešního pohledu, se zas tak bát nebudete.
Přečetl jsem již dávno a potřeboval jsem si oživit děj. Kromě úplné zápletky v tehdejší literatuře se mi líbí způsob, jak je kniha napsána a také hodně myšlenek autorových se dá aplikovat i v současnosti.
Úžasná "poslouchaná" s panem Cupákem, Brabcem, Rackem a Brouskem...
Příběh Jekylla a Hyda člověka nikdy neomrzí, v jakékoliv podobě. Nikdy není totiž od věci si připomenout, jak nebezpečné je podcenit přítomnost zla v jednom každém z nás. Zahrávat si. Omlouvat je. Sebejistě mu dávat průchod ve jménu čehokoliv, protože - taková drobnost přece.., to ani nic zlého není, ne? A ono narůstá, nárokuje si čím dál větší prostor, dokáže vzbudit lákavé pokušení, zatemnit rozlišovací schopnosti, pohlcovat...
Jak by takový příběh mohl zastarat? Ztratit na aktuálnosti? Nebo...
Kniha se mi četla lehce, neměl jsem problém se do ní začíst, a i když jsem již rozuzlení znal přesto jsem byl až do poslední strany napnutý. Výborná jednohubka.
Velmi krátké, výstižné, rychle plynoucí. Jasný popis prostředí i hlavní postavy. O Hydovy se toho příliš nedozvíme ale podstatě příběhu to neublíží. Kniha je spíše o sebeobětování jedince, který ví, že ubližuje druhým a to primárně z rozhodnutí, které dříve udělal. Téměř jako když člověk, který má mor dobrovolně spáchá sebevraždu aby jej dál nešířil. Dílo je kultovní především díky zajímavé pointě, než díky kvalitně napsanému příběhu nebo filozofickému přesahu. Psychologii nebo charakteristiku schizofrenie bych v knize také nehledala. Podstatou je, že když Jekyll vytvoří Hyda, jeho špatné vlastnosti se vtěsnají pouze do jedné části druhé osobnosti, jeho dobré vlastnosti dále zůstávají v Jekyllovi. Je tedy otázkou, zda nad knihou nepřemýšlet spíše jako nad snahou definovat zlo v jednotlivci, ostatně, Jekyll předtím nebyl zlý...byl to obyčejný člověk s dobrými i špatnými vlastnostmi. Šedý charakter.
Po letech jsem si dala opáčko tohoto notoricky známého příběhu. Pro někoho kdo čte doktora Jekylla poprvé, musí mít stále tu správně tíživou atmosféru. Ale pro mě bylo dost složité, najít alespoň něco trochu nového. Myslím si, že by si tento příběh zasloužil úplně nové zpracování. Pro mě je až s podivem, že se tohoto úkolu ještě nikdo nechopil. Vždyť to téma je naprosto dokonalé. Jenom ho obléknout do zbrusu nového kabátku. Audiokniha je povedená a načetl jí pan Pavel Baťek.
Škoda, že je Jekyll a Hyde tak známé a mnohokrát zpracované téma. Kdybych ho neznala, o to víc bych si užila Stevensonův knižní originál s jeho vynikající viktoriánskou detektivní atmosférou a pomalu odkrývaným tajemstvím.
Zamyšlení nad tím, nakolik má člověk moc nad svou temnou stránkou a nakolik je schopen odolat jejím pokušením, má nadčasovou platnost. Vřele doporučuji.
---
„Ďábel ve mně byl dlouho zavřen v kleci – a vyřítil se z ní zuřivý. Jakmile jsem lektvar polkl, pocítil jsem ještě bezuzdnější, ještě divočejší sklon ke zlu. (…) Samovolně jsem odvrhl všechny instinkty, které i nejhoršímu z nás napomáhají udržet rovnováhu a do jisté míry odolávat pokušením. (…) Hyde si připravoval ten nápoj s písničkou na rtech, ale sotva jej vypil, byl odsouzen k smrti.“
Bohužel jen krátký příběh. Velmi bych stál o větší rozpracování a více děje, líčení experimentů, popis proměny. Prostě a jednoduše román aspoň na 500 stran. Přes své obsahové nedostatky je dílo opravdu nadčasové a dokáže zaujmout.
Klasický příběh ze science-fiction tvorby o váženém pánovi, který díky svým experimentům získá druhou osobnost zcela odlišnou od své. Krátký příběh s poutavým dějem.
Dostalo se ke mně vydání z roku 2008 s ilustracemi Pavla Růta. Nemůžu tvrdit, že se mi tento typ obrázků líbí, ale výtvarné pojetí bylo podle mého názoru neobvyklé. Barevný podklad pod textem, přebal knížky - to všechno mě velmi zaujalo.
Co se týká vlastního textu, ten se mi četl dobře. Děj byl zajímavý, hororový i psychologický. Každý člověk má v sobě něco dobrého a bohužel i zlého. Jinak bychom nebyli lidé, ale roboti.
Klasika boj zla s dobrem v jednom člověku.Poslouchala jsem rozhlasovou hru, dobré obsazení - doporučuji.
Nesmrtelnou klasiku z pera R.L.Stevensona netřeba obšírně komentovat - zkrátka naprosto skvělý příběh, který má vynikající strašidelný námět, vyprávění má spád, nechybí napětí a překvapující rozuzlení. Kniha se čte jedním dechem. Krásné je vydání z roku 2014 s úžasnými ilustracemi Maura Cascioliho.
Mistrovské dílo. Od líčení atmosféry uliček zašedlého viktoriánského Londýna přes dokonale gradující, propracovaný detektivní děj, nejednoznačné zakončení nabízející milion výkladů (pojednání o schizofrenii, potlačované zvířecí stránce člověka, nedokonalé vynucené změně člověka, nebo jen očividný vztah člověka k hříchu a význam rovnováhy dobra a zla) až po krásné ilustrace (PROSÍM, čtěte B4U Publishing vydání), které jsou už jen třešničkou na dortu. Stevenson musel být nefalšovaný génius, když celá knížka působí jako dokonalý scénář pro film noir desetiletí předtím, než vznikl.
Tak toto dielo uniklo mojej čitateľskej pozornosti a dostala som sa k nemu až teraz. A popravde... mám trochu zmiešané pocity. Napísané je to skvelo, pútavo, človek jednoducho nemôže nechať knihu nedočítanú a musí ju prečítať na jedno posedenie. Ale po prečítaní rozmýšľam, čo z toho vlastne vyplýva...
Chápem, že autor to dotiahol do extrému (úctyhodný, vzdelaný a kultivovaný Jekyll v. destilované zlo v Hydeovi), aby poukázal na dva protipóly. Ale ono to v konečnom dôsledku zaváňa až patologickým stavom či priamo schizofréniou.
Každý človek predsa cíti, kde je sever (keďže má morálku). A keď podľahne zlu, môže svoj kompas znovu nájsť. Ale takto na striedačku...? Nečudo, že záver príbehu bol jednoznačný. Ďalej to takto ísť nemohlo. Zvlášť, keď telo bolo narušené drogou a sám jej príjemca už nevedel, čo je jeho vlastnou podstatou.
Možno je pointou tohto príbehu fakt, že sa v živote treba vedieť včas rozhodnúť - pre jednu (dobro) alebo druhú (zlo) stranu. Pretože rozpor (a striedanie "nátur") je neznesiteľný.
No mne sa to zdá málo. Nestačí sa len rozhodnúť. Treba sa jednoznačne rozhodnúť pre svetlo. Inak život nemá zmysel a ide do temnoty.
Klasika klasika, kdo by neznal příběh psychologii rozdvojené osobnosti doktora Jekylla, který má v části povahy páchání neřestí a nepravostí ( nakonec nemá to tak každý z nás ? ). Stvoření Edwarda Hyda pomocí narkotik je poplatné tehdejší době, leckteré viktoriánské panny jistě omdlévali hrůzou při samotné pointě novelky, střízlivě hodnotím v lepším průměru - 60 %
Část díla
Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda / Podivuhodný případ doktora Jekylla a pana Hyda
1886
(SPOILER) Námět brilantní, zpracování za mě poněkud ploché a k tak dobrému námětu prostě nedostačující. Chtělo by to pořádnou psychologickou sondu s charizmatickými hrdiny....kacířsky věřím, že kdyby to napsal někdo v dnešní době, tak mě to bude bavit a zaujme mě to asi víc. Autorovi jakési prvenství a originalitu sice neupře, a věřím tomu, že když to čtete bez spoilerů, tak že to může být zajímavější....ovšem v dnešní době přeplněné mnohými charismatickými a podmanivě napsanými antagonisty, je ten autorův tak někde napůl cesty. Zase o to méně je to ale divácky podbízivé a skutečně to působí mín líbivě a syrově. V dnešní době je jen málo antagonistů nebo záporáků skutečně odpudivých a nesnažících vzbudit v nás soucit. Vlastně je zajímavé jak se v průběhu věku přístup k našemu horšímu já pozměnil.