Podivný regiment
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519041/bmid_podivny-regiment-1r1-519041.jpg
4
790
790
Úžasná Zeměplocha série
< 31. díl >
Další díl sběratelské edice Zeměplochy ve formátu 130 × 200 mm s kouzelnými obálkami a barevnou ražbou, jejichž autorem je Joe McLaren.
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2023 , TalpressOriginální název:
Monstrous Regiment, 2003
více info...
Přidat komentář
Podivný Regiment má sice co dohánět do humoru, ale satyra vojenské služby čpí z každé stránky.
Nejsou tady sice stejné konverzační vtípečky, jak už jsme zvyklí, kniha přesto nabízí pobavení v chytrém pojetí situace. Kniha, která se zaměřuje na válku z pera Terryho Pratchetta samozřejmě téměř žádnou válku neobsahuje.
Elánius se v této knize vyskutuje pouze málo, ale funguje jako perfektní zesměšňování konfliktu. Z některých scén z hlavního příběhu by mohla padnout jistá tíha, Samový scénky to ale skvělě zlehčují.
Hodně tu čtu kritiku typu "Málo vtipu - konec je překombinovaný", ale mi právě přišel překombinovaný konec jako nejlepší vtip knihy. Prakticky to co se dozvídáte o členech regimentu v první třetině knihy se jen nabaluje jako lavina dál a dál.
Problém byl ze startu vyznat se v postavách. Prakticky každá postava z regimentu má jméno, druhé jméno a přezdívku, a oslovení se kombinují velmi náhodně, to je ovšem drobnost.
Pro mně jedna z nejlepších Pratchettovek, také jedna z prvních, ke kterým jsem se v rámci zeměplochy dostala. Když jsem si ji po letech četla znovu, už plně obeznámená s reáliemi a postavami zeměplochy, bylo čtení ještě lepší.
Trochu váhám s hodnocením, protože první polovina knihy mi připadala bez tempa, ale pak se to výrazně zlepšilo a závěr v pevnosti s pradlenami je skvělý.
pro mě bohužel nejslabší díl ze série.
A konec je hodně přestřelený a pro mě ne uvěřitelný.
Bohužel
Podivný regiment byl pro mě trochu zklamáním - podobně jako Noční hlídka je kniha vážnější na úkor vtipných scének, ale příběh je bohužel o dost méně povedený. První cca třetina knihy není špatná, ale pak začne být děj hodně natahovaný a závěr se moc nepovedl - je hrozně překombinovaný a dost přehnaný - i na poměry Zeměplochy. A velitel Elánius má v knize bohužel jen štěk.
Podivný regiment je opravdu podivný. Zeměplochu čtu pro pobavení a tady jsem snad prvních sto padesát stran četla o tíživosti války. A bylo jedno, že se jedná o vymyšlený svět a ne ten reálný. Válka je zlo.
Rozhodně se nejedná o špatnou knihu, jen mi zde chyběl typický humorný nadhled. Po dočtení v člověku zbyde zvláštní hořká pachuť, což je u Pratchettových knih velice neobvyklé.
Nejlepší moment knihy bylo vetření se do tvrze nepřátel, které se povedlo nadporučíku Rubaškovi. Dokonalé. Samotná Apoléna je skvělá postava v závěsu s Igorem či Honzárumem.
Autor opět nezklamal. Kniha má opět své kouzlo, kterým se nedokážete odtrhnout a čekáte, co se ještě stane a co vás překvapí.
Takové holčičí čtení, plné jemných nuancí, tajemných náznaků a vtipů, vycházejících z rozdílů mezi pohlavími....... Ne! Je to zase velká bžunda, ve které je tolik originálních nápadů, že to člověka nutí říci: Kam na ty skvělé nápady chodí?
V podivném regimentu autor ukazuje jiné země ze Zeměplochy. Ne tak svobodomyslné a pokrokové jako Ankh-Morpork. Pokud z dřívějších popisů vypadal Ankh-Morpork jako město, kde není život růžový, tak oproti Borogravii je to skvělé místo pro život. Hlavně pro ženy.
Místy se v příběhu objeví pár známých postav z hlídky, ale hlavně je příběh o malé Borogravské jednotce a jejích členech. Není to svým obsahem tolik humorné dílo (snad i Noční hlídka byla veselejší), ale i tak se najde chvíle, kdy se člověk pobaví. Autor si v této knize bere na mušku válčení, armádu, vlasteneckou propagandu i všechny ty nesmyslné důvody k válce.
Život v armádě je drsný a ve válce ještě horší. Zvlášť když vás dostane na starost kreatura typu desátníka Řemendera. Zase trochu víc moralizující dílo: napětí 70%, humor 10%, trpkost života 95%, celkově 4-5 hvězd, vynikající. Ano,ten konec byl trochu moc. Ale i tak.
Zpěváčková výborná, Honzárum dokonalý, Rubaška správně motivovaný. Nugát nebrat.
Po "Hrrrr na ně" další díl pomyslné humanistické hlídkové série, i když Elánius je zde vyloženě jen v epizodní roli. Od Pratchetta to tu v první části schytávají zejména vlastenecké a válečnické směry politiky - kdo někdy viděl úryvky ze současné ruské propagandy, budou mu některé výroky povědomé: "Naše země je obklopena vraždícími cizinci" nebo "Borogravské matky s radostí posílají své syny do války, neboť největší ctí muže je padnouti za vlast".
Postupem času se ale objevuje jednak podstatný feministický nádech knihy (který může konzervativního čtenáře dost podráždit) a jednak explorace remarqueovského válečného kamarádství řadových vojáků, které Pratchett vyjadřuje heslem "nepřítel je stejný zoufalec jako my, ale musíme ho zabít dřív, než on zabije nás".
Jak už se píše níže v komentářích ostatních - kniha není k popukání, ale je zde mnoho zábavných momentů: nezklame pochopitelně Igor, ale ani trollí romantika není k zahození, stejně jako poněkud potrhlý důstojník Rubaška, absolvent od života odtržené oficírské školy. A trochu na hlavu postavené rozuzlení celého příběhu jsem taky ocenil.
99%
Nejlepší Zeměplocha. A tohle je kopec, na kterém jsem ochotná zemřít (pokud mě tedy takhle nepropleskne ještě nějaký další díl, který jsem ještě nečetla).
Neberte Regiment do ruky, pokud hledáte vtipnou, rozpustilou, humornou knížku, jakou od Pratchetta čekáte. S takovou se radši vrhněte na ty s Hlídkou či Neviditelnou univerzitou. On totiž není ani vtipný, ani rozpustilý, a humorný jen v drobných situacích, ne ve svém principu.
Terry Pratchett chápal ženy a rozuměl jim o nic méně než mužům, a co víc: rozuměl jim i za hranice "ženství". Někteří si možná vybaví divoké diskuze o tom, zda tento autor byl nebo nebyl transfobní. Zaprvý: nebyl, zadruhý: kdyby náhodou někomu nestačilo, že to o něm potvrdili lidi, kteří ho znali (včetně Gaimana nebo jeho samotné rodiny), tak tuhle knížku jsem ochotná omlátit o hlavu každému s pochybnostmi.
Jsem jediná, kdo z Borogravie chytá náznaky Severní Korey? Anyways, je to knížka o zničené zemi a zbídačených lidech, co v ní žijí, pod vládou náboženského fanatismu a boha, který své věřící dávno opustil. Je to knížka o státu, který z chudoby a špíny plodí ženy pevné jako ocel.
Nevypráví nám prioritně o tom, že ženy mohou být v armádě. Dokonce ani o zbytečnosti a krutosti války. Je o ženské síle, která pokaždé pramení odjinud a míří někam jinam, je o tom, že ženy mohou vzít svůj osud do svých vlastních rukou, a hlavně: že se mohou rozhodnout ženami vůbec nebýt.
Je to hrozně jednoduché. Když někoho do sukní nedostanete, mrkněte na něj a podstrčte mu pár srolovaných ponožek.
Humorný příběh obsahující skvělé antiválečné myšlenky. Jako absolvent základní vojenské služby mohu potvrdit, že absurdity v knize uvedené, jsou společné zřejmě všem armádám světa.
A na závěr citát, se kterým nelze než souhlasit: "Nepřítelem nejsou muži, ženy, staří a dokonce ani mrtví. Byli to jen hloupí lide všeho druhu. A nikdo neměl být právo hloupý."
V knize byly i vtipné momenty, ale celkově zpracovává vážná témata a není to úplně oddechové čtení.
Tým, že nemám načítaných ešte veľa kníh zo Zemeplochy, tak nemôžem veľmi porovnávať, ale tie, ktoré som doteraz čítala boli vtipnejšie. Táto kniha však bola super, aj napriek tomu, že v nej nebolo až toľko humoru, ale autor sa pekne dotkol aj závažnejších tém. Určite sa oplatí čítať. AJ
Asi doposud největší zklamaní ze série zeměplochy. Knihu jsem se nutil dočíst.
Vím, Regiment je určitě literárně výš než Terryho prvotiny ze Zeměplochy, ale to neomlouvá, že kniha nebaví a nezaujme. Místo toho se autor zaplétá do moralizujících klišé, a samotnou zápletku s vtipným potenciálem totálně přežene a zabíjí. Zeměplocha se stává pouze kulisou dodávající lesk nedotaženému příběhu s prázdnými postavami. Výjimkou je snad jen postava nadporučíka Rubašky. Jediným vtipným tématem se mi zdála bizarní víra v Nugáta, která na mě působila Pratchettovsky.
K rozpačitému dojmu přispívají různé naťuknuté, ale nedotažené linky. Velitel Elánius i role zbytkuy Hlídky vůbec je v příběhu zbytečná, jaksi násilně implantovaná a působí kostrbatě. Navíc se zde projevuje nešťastný trend posledních „Hlídek“, kde místo jízlivého a provokujícího humoru, upadá do šablonovitých, průhledných morálních témat. Na počátku série by mě nenapadlo, že Anhk Morpork a jeho policie bude popisován jako úžasná a osvícená síla šířící toleranci po Zeměploše, proti kterým jsou lékaři bez hranic a mírové jednotky OSN, pouzí „čučkaři“.
(SPOILER) Jsem na rozpacích, jak mám vlastně knihu hodnotit. Asi je to i tím, že jsem čekala jako vždy oddech a zábavu a místo toho jsem dostala hlavně satiru závažnějších témat. Místy byla kniha vyloženě smutná. Do čtení jsem se musela chvílemi až nutit, což se mi u knihy od Pratchetta zatím nestalo. A přes to, že jsem žena, tak na mě bylo v knize žen až moc, v závěru jsem si dokonce říkala, už prosím ne, aspoň ty buď chlap...Prostě nic se nemá přehánět. Úplný konec byl také spíš hořký. Takže celkově vzato se mi líbilo hlavně poukázání na nesmyslnost války a náboženského fanatismu, ale jinak to bylo slabé.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Za mě další super pratchetovka. Bála jsem se trochu bitevní tematiky, že mi toto téma není blízké, ale nakonec je to stejná zábava jako předchozí díly. Nestačím koukat, jak autor mohl tak bravůrně poukazovat nenásilnou formou na docela závažná témata.