Podivuhodný život osamělého pošťáka
Denis Thériault
Pošťák Bilodo série
1. díl >
Kdo jiný by měl ctít listovní tajemství než pošťáci? Jenže mladý pošťák Bilodo je natolik ostýchavý, že si povídá sotva se svou zlatou rybkou. Aby se dostal k lidem blíž, potají otevírá jejich dopisy. Vše se pro něj změní, když si přečte první dopis psaný v haiku. Milostné korespondenci mezi guadalupskou dívkou Ségolene a výstředním intelektuálem Gastonem propadne natolik, že když po čase Gastona srazí auto, pokusí se jej nahradit... Poetický román o lásce a záhadách lidské identity.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2018 , PlusOriginální název:
Le facteur émotif, 2005
Interpreti: Vojtěch Hájek , Magdaléna Borová
více info...
Přidat komentář
Ta obálka... ach, ta skvostná obálka... právě ta mě přitáhla do života jednoho podivuhodného poštovského panáčka Biloda a jeho nestydatě uloupených dopisů plných křehkých haiku... podotýkám, že haiku je mé mysli japonskou vesnicí... ale tady s těmi osamělými řádky se tak krásně prolnulo... a ten magický konec... ach, ten konec byl už jen pomyslnou ovoněnou sakurou v mé dlani... myšlenka, která mě neopouští...
První co mě u knihy nadchlo byla obálka a celkové grafické zpracování, to se opravdu povedlo. Postupně jsem si zamilovala i básně, přestože jsem haiku dříve nikdy nečetla a k japonské kultuře zrovna netíhnu. Zamilovala jsem si i hlavního hrdinu, který je všechno jen ne normální dle běžných měřítek, což je sympatické. Celý příběh je velmi poetický a v konečném důsledku i filozofický a nutí k zamyšlení, což mi právě v mém rozpoložení přišlo vhod. Ovšem ve výsledku je celý "podivuhodný život" také smutný a pro někoho možná až příliš podivný. Myslím, že kniha není pro každého, ale mně přišla mezi současnou beletrií velmi osvěžující. Jediné, co mě trochu mrzelo, že když jsem se pořádně ponořila do děje a očekávala gradaci příběhu najednou byl konec.
Opravdu nádherný a milý příběh s prvkem života ve smyčkách, v kruhu (Enso). Na konci knihy, kdy se do sebe všechno krásně poskládá, jsem byla jako u vytržení.
Líbilo se mi vykreslení charakteru všech postav, u tří hlavních postav však mimo jiné i pomocí haiku. Když jsem jednotlivé haiku četla, viděla jsem v nich rozdílné styly psaní, jako bych opravdu četla díla tří různých lidí.
Nedílnou součástí knihy je i grafické zpracování, a to bylo u tohoto díla mimořádně nápadité, avšak jemné a decentní.
Dokážu si představit, že někoho kniha nemusí zaujmout. Například lidi, kteří nemají vztah k japonské kultuře, nebo čtenáře, kteří vyhledávají běžné hrdiny příběhů (nepřenesou se přes podivné, výstřední a podobné charaktery).
Krásná kniha... nejen obálkou a jemnými kresbami, ale hlavně napsaná dojemně a mile a básně dokreslují poetickou atmosféru. Moc se mi líbila! ;)
U mě za pět hvězdiček, tak jiná kniha, tak příběh zvolna plyne až se rozplyne, a je tak jiný, tak dojemě napínavý a smutný.... kniha mě dostala
Magický, absurdní, romantický, znepokojující. Zkrátka rozporuplný příběh o lásce, osamění, erotice bez doteku, porušování pravidel, ne/normálnosti, kráse japonské poezie a zenovém buddhismu.
Více na: https://www.treninkpameti.com/news/japonske-haiku-na-kanadsky-zpusob/
Kniha je výhradně určena lyrikům a zasněným lidem, kteří ve svých snech dokáží prožívat mnohé, možná víc a silněji než v realitě. Hledači epických příběhů budou zklamáni, příběh je jednoduchý, možná i málo uvěřitelný, ale vůbec nic mu to neubírá na kráse a poetičnosti s jakou je napsán. Japonská haiku vytvořená autorem jsou překrásná a je nepochopením říci, že jde o jakési okořenění a zatraktivnění příběhu, který se díky tomu má dobře prodávat ...myslím, že je v nich krásně vyjádřena jemnost a náznakovost japonské
poezie, a že autor se úkolu zhostil se ctí. Erotika je vyjádřena křehce a v náznaku ja velmi vkusná a okouzluje, nikoli uráží. Kniha není určena pro každého a ne každému se bude líbit, to jí ale neubírá na kouzle a podmanivosti.
Mohol to napisat Baricco a nakrutit David Lynch, potom by ma to asi bavilo.
Mam take podozrenie, ze ide o vysoko neuprimne dielo.
"Vezmime postara, ktory porusuje listove tajomstvo, tajomnu dievcinu z Guadelupe a doplnme haiku, aby sme to spravili trochu zaujimavejsie. Predsa len, trochu exotiky to hezky vopepří."
"A co koniec?"
"Neviem, nieco, co rozhodi dojatych ludi. Smrt hlavneho hrdinu?"
"Ok, moze byt. Ale chyba mi tam trochu lechtání."
"No dobre, tak spomeniem nejake bradavky, pery, zimomriavky a tak. Ale nic explicitne, aby sa to mohlo darovat pod stromcek."
"Ok. Zozeniem sikovneho art directora, aby tomu dal hezkej vošat."
"Super. Nech to ma potencial na dvojku."
Denisovi som nezozral ani bodkociarku.
Moje první setkání s haiku. Díky tomu, že kniha má i klasický děj, je haiku snadněji uchopitelné. Já jsem tomu teda propadla!
Přidávám se k názorům, že kniha asi není pro každého, ale kdo je milovníkem poetických kouzelných příběhů, bude ji milovat!
A závěr? Ten u mě vykouzlil ještě větší úsměv a potěšení z tohoto podivuhodného příběhu..
No, tak grafická stránka je dokonalá, tam bychom našli opravdu jen málo chyb.. Ten nápad obálky a krásné ilustrace i po stranách knih, to je krása... Bohužel mě ale nezaujal děj, já nejsem poetický člověk a rozhodně nejsem příznivec japonské kultury, takže to mi přišlo nudné, jelikož v ní prostě nevidím to kouzlo, co ostatní... Nápad na děj se mi líbil ale fakt hodně a setkání s autorem bylo rozhodně taky něco! Takže za mě střed, ale chápu, proč je někdo z knihy tak vedle....
Grafická podoba této knihy je jednoznačně nádherná a byla také hlavní důvod proč jsem si knihu koupila. Námět se zdál byl také zajímavý, ale v konečném součtu příběh neuspokojil mé počáteční nadšení a očekávání. Nepopírám, že je mi to líto...
Sonda do duše single muže, poeticky nazvaného - osamělý pošťák, který svoje touhy, sny a vzrůstající vášeň pro poezii a život jako takový, prolnul do života úplně cizího muže a ženy není ani tak smutná, jako spíš úchylná. Možná, kdyby z knihy zůstal jen smutek, bylo by to lepší. Mě ale připadá, že ten člověk byl fakt "divnej" a cítím spíš znechucení, než soucit, nebo dokonce sympatie. Tento pocit, pak posouvá hranici uvěřitelnosti celého příběhu někam za horizont. Autor se snažil vystihnout podstatu životního kruhu/cyklu/opakování. To je sice zajímavý nápad, ale nejsem si jistá, jestli tímhle příběhem celý "kruh-Enzo" vyjádřil tak, aby si člověk řekl: "Wouu, ten chlap má pravdu...".
Umím si ale představit, že si knihu přečtu za pár měsíců ještě jednu a třeba mi to docvakne lépe :-)
Ano, přiznávám, i já jsem se nechala nalákat na obálku knihy. Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, ale knížka se mi četla jedním dechem. Líbily se mi moc haiku i celá pointa příběhu. Velice milé překvapení.
Takový podivuhodný příběh. Koupila jsem kvůli obálky, díky obálky výšce dalo předpokládat, že bude kniha hodně romantická. Já bych ji po přečtení takhle nehodnotíte. Je plná japonských básní haiku. Jednoduché a výstižné básně spojené s příběhem pošťáka. Zajímavá krátká knížečka.
Uzoučká knížečka, jež není pro každého. Jak se asi každý mylně domnívá, není to přeslazený příběh. Pokud milujete haiku, snadněji porozumíte, pokud ne, buď se ho naučíte milovat, nebo ho nebudete mít příliš v lásce. Čekala jsem, že na mě zapůsobí víc. Už jen ten příběh-pošťák, který si čte v dopisech, jež nejsou jeho! Ovšem kniha překvapí, ale spíš než o příběh, tady jde hlavně o haiku. Kniha se mi docela líbila, ale ne tak, abych v ní našla zalíbení a chtěla si ji přečíst znovu.
Ale obálka a grafické zpracování je prostě něco dokonalého!
Není pro každého, ale mě dostala. Poezii občas čtu, ale haiku pro mě bylo nové a přestože jsem jeho kouzlu až tolik nepropadla, líbily se mi pasáže o jeho historii. Příběh jsem mylně považovala za slaďárnu, tou rozhodně není, i když o lásce je. Nebo spíš o iluzi lásky, snění...
Štítky knihy
dopisy láska pro ženy kanadská literatura japonská poezie haiku poštovnictví, pošta rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
2017 | Podivuhodný život osamělého pošťáka |
2018 | Pošťákova snoubenka |
2019 | Chlapec, ktorý patril moru |
Ta kniha je krásná.... já to tam vidím, navzdory tomu, že to fakt nebylo nic pro mě. Nejsem poetická duše, nemám nijak zvláštní zálibu v japonské kultuře, o haiku jsem toho zatím také moc neslyšela. Samozřejmě jsem tušila, že kniha bude jiná, proto jsem po ní sáhla, a taky že byla jiná. Chtěla jsem zkusit něco nového, něco jiného a jsem za tu zkušenost ráda, ale více se do této oblasti nořit nehodlám. (Ale ta obálka je opravdu nádherná!)