Podzemní Čechy
Milan Korba , Martin Majer , Václav Cílek
Cílem této knihy je ukázat neznámé a nepřístupné bohatství podzemních Čech a popsat tisíciletý vliv, který mělo hornictví na utváření země. Je mnohem větší, než si autoři zpočátku mysleli. Mnoho pravěkých, středověkých i současných sídel vzniklo nedaleko ložisek zlata, cínu, železa nebo uhlí. Hornictví také stálo u zrodu systémového myšlení konce středověku, mezinárodní spolupráce, bankovnictví a obchodní revoluce. I chemický průmysl vznikal a rozvíjel se nad nalezišti surovin a etika práce zavedená na krušnohorských ložiscích přispěla k formování Lutherovy reformace. Dějiny surovin jsou zároveň dějinami sociálního vývoje společnosti. Základem knihy jsou fotografie, které představují výběr z mnoha tisíc záběrů pořízených během několika stovek pracovních dní v podzemí. Zachycena je více než stovka podzemních lokalit. "Vyhýbali jsme se běžně dostupným místům. Občas jsme přemýšleli nad dávnou alchymickou zásadou, že v hlubinách země se něco důležitého rodí a něco krásného vzniká. Zatím jsme ale nepřišli na to, co by to mohlo být."... celý text
Přidat komentář
Publikační tvorba Václava Cílka je neskutečně rozsáhlá, ale tematicky by se dala rozdělit na tři hlavní období – 1) speleologicko-montanistické a mineralogické, 2) klimatologické a krajinářské a zatím poslední 3) prepperské a survivalistické (pro mě nejméně zajímavé). Tuto knížku sám autor bere jako návrat do podzemního světa a zúčtování se svým prvním obdobím. Ve dvanácti kapitolách („knihách“) v ní popisuje úžasné dějiny hornictví českých zemí i jednotlivých surovin, které u nás byly těženy.
I když obsahuje spoustu odborných témat, je psána formou eseje, včetně typicky cílkovských úvah typu „cement sehrál v dějinách lidstva větší roli než třeba V.I.Lenin nebo Otto von Bismarck“. Překvapením pro mě bylo, jak moc se tu autor věnuje ekonomii a jejím kouzlům, například když cena kovu na světových trzích může během pár let proměnit pozemek s nevýznamným výskytem suroviny na její ekonomicky významný zdroj. To je taky důvod, proč je současný útlum těžby v ČR jen dočasný… Cílek zde dále rozepisuje, jak mělo hornictví klíčový vliv na rozvoj dopravní infrastruktury, rybníkářství, lesnictví a na vznik nových technických vymožeností včetně parního stroje. Tento hmotný pokrok podmiňoval i pokrok duchovní - od zakládání klášterů, až třeba po národní obrození. Motorem lidského pokroku je tak obyčejný mamon, i když si to lidé stydí přiznat. A proto dějiny hornictví, které kvůli zisku plundrovalo životní prostředí, zneužívalo děti k těžké práci a ničilo zdraví i životy horníků, jsou nutně dějinami nepopulárními.
Další důležité sdělení této publikace je to, že české hornictví patřilo od 13. do začátku 20. století mezi světovou špičku, ale vždy šlo o kombinaci českého prostředí a zahraničního „know-how“ (a tak tomu bude i v budoucnu). I když s ledačíms se v knížce dá polemizovat, člověka to nutí přemýšlet.
Fotografie Milana Korby a Martina Majera jsou nádherné.