• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Svatý Jan pod Skalou: Dějiny, genius loci a přírodní poměry - Martin Majer

Barokní klášter ve Svatém Janu pod Skalou usazený v hluboce zaříznutém údolí pod mohutnými skalami - to je scenérie, jež nemá v Čechách obdoby. Pohledy z okolní... detail knihy

Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u knih Martin Majer

Svatý Jan pod Skalou: Dějiny, genius loci a přírodní poměry

„Svatý Jan pod Skalou a jeho okolí je pro mě tím nejhezčím místem v Českém krasu a patří i celkově do mého seznamu „top“ míst, která jsem kdy navštívil. Takže jsem si nemohl nechat ujít tuto novou knížku nakladatelství Dokořán, která spolu s předchozími publikacemi o Tetíně (Tetín svaté Ludmily, 2017) a o Srbsku (Srdce Českého krasu, 2021) tvoří jednotnou trilogii. Historicky je Svatý Jan pod Skalou spojen především s příběhem prvního českého světce a poustevníka – sv. Ivana. Svatoivanské legendě je proto věnována celá jedna kapitola, ve které jsou citovány její nejznámější verze. Jsou zde shrnuty i nejnovější výzkumy ostatků připisovaných tomuto světci. Největší část knihy je zaměřena na zdejší historickou dominantu – benediktinský klášter. Dalo by se říct, že mikrodějiny tohoto místa jsou zkoncentrovanými dějinami Českých zemí. Najdete v nich vše podstatné – počátky křesťanství, rozvoj kláštera během středověku i úpadek během náboženských válek, následně jeho zrušení Josefem II., nástup industrializace (zdejší prostory byly využity pro textilní manufakturu) a národního obrození, počátky turismu (založení lázní a ubytovny), až k hořkému období totalit, kdy Svatý Jan málem postihl podobný osud, jako Lidice. Po válce byl klášter přeměněn soudruhy na tábor nucených prací a věznici. V agónii pak přežil zapomenutý ve zbídačeném stavu, spolu s celou obcí, až do revoluce, kdy následoval nový rozvoj. To vše je tu dopodrobna popsáno. Právě popis poválečného období a celkového úpadku místního života (včetně nedaleké Hostimi) patří mezi nejlepší části knížky a je dobré o tom číst. Především osudy konkrétních lidí tu jsou nejsilnější – například ten o páteru Karlu Dvorském, který sem chodil z Tetína pěšky celebrovat Mše svaté, kterých se účastnila už jen jedna stará vdova, a když i ta kvůli nemocem nemohla přijít, odsloužil zde mši úplně sám. Přírodovědné kapitoly jsou již mnohem stručnější, to podstatné bylo už popsáno v předchozích publikacích. Trochu zklamáním je pro mě kapitolka věnující se speleologii. Myslím, že náročným výzkumům, co prováděli jeskyňáři na Arnice, tu měl být věnován větší prostor. O galejích ve Vývěru nad klášterem tu dokonce není zmínka vůbec. Zamrzela i hodně stručná (jednostránková) část o zdejším trampingu. Doporučuji přečíst také přílohy – především vzpomínky vězňů z 50. let. Výborný je i rozsáhlý seznam literatury. Fotografie jsou krásné, to už beru pomalu jako standard. Teď se budu jen těšit na další díl – zbývá ještě koněpruská oblast…“... celý text
— David81

---

Svatý Jan pod Skalou: Dějiny, genius loci a přírodní poměry

„Knihu doporučuji všem, které tato lokalita hlouběji zajímá, dostanou hodnotné, podrobně zpracované, komplexní informace. Svatého Jana pod Skalou jsem navštívila dosud jen jednou a musím říct, že je to vpravdě kouzelné místo a pozornost a péči si rozhodně zaslouží.“... celý text
— Hesonit

---

Podzemní Čechy

„Publikační tvorba Václava Cílka je neskutečně rozsáhlá, ale tematicky by se dala rozdělit na tři hlavní období – 1) speleologicko-montanistické a mineralogické, 2) klimatologické a krajinářské a zatím poslední 3) prepperské a survivalistické (pro mě nejméně zajímavé). Tuto knížku sám autor bere jako návrat do podzemního světa a zúčtování se svým prvním obdobím. Ve dvanácti kapitolách („knihách“) v ní popisuje úžasné dějiny hornictví českých zemí i jednotlivých surovin, které u nás byly těženy. I když obsahuje spoustu odborných témat, je psána formou eseje, včetně typicky cílkovských úvah typu „cement sehrál v dějinách lidstva větší roli než třeba V.I.Lenin nebo Otto von Bismarck“. Překvapením pro mě bylo, jak moc se tu autor věnuje ekonomii a jejím kouzlům, například když cena kovu na světových trzích může během několika let proměnit pozemek s nevýznamným výskytem suroviny v ekonomicky významný zdroj. To je taky důvod, proč je současný útlum těžby v ČR jen dočasný… Cílek zde dále rozepisuje, jak mělo hornictví klíčový vliv na rozvoj dopravní infrastruktury, rybníkářství, lesnictví a na vznik nových technických vymožeností včetně parního stroje. Tento hmotný pokrok podmiňoval i pokrok duchovní - od zakládání klášterů, až třeba po národní obrození. Motorem lidského pokroku je tak obyčejný mamon, i když si to lidé stydí přiznat. A proto jsou dějiny hornictví, které kvůli zisku plundrovalo životní prostředí, zneužívalo děti k těžké práci a ničilo zdraví i životy horníků, nutně dějinami nepopulárními. Další důležité sdělení této publikace je to, že české hornictví patřilo od 13. do začátku 20. století mezi světovou špičku, ale vždy šlo o kombinaci českého prostředí a zahraničního „know-how“ (a tak tomu bude i v budoucnu). I když s ledačíms se v knížce dá polemizovat, člověka to nutí přemýšlet. Fotografie Milana Korby a Martina Majera jsou nádherné.“... celý text
— David81

---

---

Podzemní Praha

„V Praze se nachází více než 50 krasových a pseudokrasových jeskyní a celkem přes 250 historických podzemních objektů. Ty nejzajímavější popisuje právě tato knížka. Pro naprostou většinu čtenářů jde o jedinečnou možnost se o nich něco dozvědět, protože skoro všechny jsou nepřístupné a některé z nich dokonce už i zničené. Kvůli geologickým podmínkám v centru Prahy chybí rozsáhlejší městské sklepení, jako má například Znojmo, Jihlava nebo Tábor. I tak je o čem psát a Václav Cílek to rozhodně umí. A tak postupně navštěvujeme zdejší malé jeskyně, štoly, podzemní pískovny a lomy, historické vodovody a kanalizace, krypty, grotty nebo vojenské objekty. Nejbizarnější pro mě byla kachlíkárna na Vítkově, kde tým odborníků každodenně udržoval mumii Klémy Gottwalda. Václav Cílek stál kdysi u zrodu jeskyňářského časopisu Speleo, kde byl až do roku 2000 jeho hlavním editorem a tvůrcem. Časopis z tohoto období vyniká neuvěřitelnou pestrostí, kde vedle sebe mohly existovat články vysoké vědecké hodnoty a výňatky ze staré brakové literatury. Sprostonárodní poezie vedle seriózních kongresových reportáží. Tahle pestrost, na které měl Cílek zásadní podíl, je znát i na téhle knize. Spousta drobných článků a doplňujících odstavců jsou tu ze Spelea někdy doslovně přepsána. Mínusem je pro mě několik Surikatových WTF povídek v závěru knížky, které tu působí jako pěst na oko a víc by se hodily do následující publikace Podzemní Čechy. Pár nepřesností, kterých jsem si všiml - příhodu ze sklepů v domě u Ringhofferů (str. 248) nenapsal K. L. Kukla, ale K. L. Žižka. Rudolf II. nerozhodl o stavbě Rudolfovy štoly v roce 1581, kdy ještě nesídlil v Praze, ale až o dva roky později. Palec nahoru za vzpomínku na Luďka Raucha a kapitolku o industriální speleologii (včetně zmínky o kapelách Faust a Einstürzende Neubauten!). Fotografie jsou prostě nádherné. Doporučuji přečíst dohromady s o rok starší publikací Podzemní Praha Vladimíra Vojíře.“... celý text
— David81

---

Křivoklátsko - Příběh královského hvozdu

„Tahle řada knih o středních Čechách je úžasná, člověk se v nich hrozně moc dozví a venku se pak lépe dívá.“
— Hanka_Bohmova