Podzimní hvězdobraní
Luke Oscain
Bavorský král, který nechal postavit zámek Neuschwanstein, zahynul i se svým lékařem za nevyjasněných okolností ve vodách, které jim sahaly sotva po kolena – slyšel jsem kdysi na školní exkurzi. A právě takto začíná neuvěřitelné dobrodružství trojice anglických studentů, kteří v rámci výměnného pobytu přijeli do jihobavorského zámku na zdánlivě obyčejnou prohlídku.... celý text
Přidat komentář
Příběh by se sice více hodil na podzim, neboť jeho děj se odehrává o Halloweenské noci, ale klidně si ho přečtěte i teď. Zavítáte na pohádkový zámek Neuschwanstein , který nechal postavit pohádkově-bláznivý král Ludvík II. Bavorský, jenž i se svým doktorem zemřel za nejasných okolností ve vodách jezera sahajícího sotva po kolena. A nyní povstaňte, přichází jeho ctihodnost, anděl smrti, a začíná Boží soud.
A mně to zrovna pobavilo. Ani to trochu složitější vyjadřování mi nevadilo. Vždyť je na to nakonec potvrzení autorovy kreativity a je lepší, když píše každý jinak, než kdyby všichni psali stejně.
(SPOILER)
Luke Oscain v románu Podzimní hvězdobraní láká čtenáře do malebného prostředí jihobavorského zámku, kde se odehrává napínavé dobrodružství s detektivní linkou. Trojice anglických studentů se stává svědky podivných událostí a brzy se ocitá na stopě tajemství sahajícího do hluboké minulosti. Atmosféru tajemství a napětí dokresluje autorův propracovaný popis prostředí a děsivých legend spjatých se zámkem.
Ačkoliv děj slibuje strhující čtení, styl psaní může pro mladší publikum představovat překážku. Oscain používá složitá souvětí a archaismy, které nejsou pro teenagery běžně srozumitelné. Toto jazykové ztvárnění může zpomalit tempo četby a bránit v plném pochopení příběhu.
Podzimní hvězdobraní bezpochyby skýtá velký potenciál. Napínavý děj a originální námět by mohly oslovit širokou čtenářskou obec, včetně mladých čtenářů. Pokud by autor zjednodušil styl psaní a přizpůsobil ho cílové skupině, kniha by se mohla stát hitem mezi teenagery.
Knihu doporučuji spíše dospělým čtenářům, kteří si cení napínavých příběhů s detektivní linkou a nevadí jim náročnější styl psaní. Pro mladší čtenáře by kniha mohla být obtížná, i když je láká atraktivní námět a děj.
Přesto knihu doporučuji a mrzí mě nízké hodnocení, které si nezaslouží.
Do poslední chvíle jsem váhala, jestli 2 nebo 1* (po autorově nesmyslném výlevu měním na "odpad"). Asi vesměs souhlasím s komentářem HaniSebi. Mimochodem, jak spolu v knize komunikovali? To ty tři Briti uměli tak perfektně německy? Nebo s nima automaticky všichni šprechtili anglicky? A co mně hodně vadilo, musel autor fakt tak strašně zdůraznit, že ten jeden Němec je Němec a všechny "v" v přímý řeči nahradit "f"? Člověk si uvědomí, kolik máme v češtině slov s "v". Možná by to stačilo jednou větou říct a pak se na to vybodnout, takhle se to četlo fakt špatně.
Normálně knížky moc nehodnotím, ale tady jsem musela, protože není zvláštní, že 5* kniha dostane od uživatele, který se zaregistroval očividně jen kvůli tomu? Naprosto nový člen Databáze. Náhodička. No, to je jedno, asi jsem jen moc podezřívavá. :-)
Autor se očividně projevuje jako puberťák z jeho knihy. Vtipné, ale nevhodné.
Luke je náš bývalej učitel z copky, úplně mi chybí s tím svým legendary hrnkem bucanero co s ním chodil do hodin.. přiznám se, že mě moc čtení nebaví a tohle je jedna z mála knih, co jsem přečet celou. Už jen proto dávám 5 hvězdiček!!
Styl autora mi kazil celý příběh. Souhlasím s tvrzením níže, že autor nemá rád jednoduchá slova. Netuším, jestli chtěl ukázat svou super slovní zásobu, ale teda takhle ne.
Moc mě to bavilo. Perfektní nápad, dobře využitý námět. Některé postavy mi přijdou trochu povrchní, ale pro tento typ příběhu postačující. Nejsem cílovka, ale myslím, že pro ni občas trochu dlouhé popisy, pro mě tak akorát. Celkově fajn.
(SPOILER)
Dlouho jsem váhala, jestli dát 2* nebo 3*. Sice nejsem cílovka, knížka je určena mladším čtenářům, ale mám ráda podzim, mám krásné vzpomínky na návštěvu Neuschwansteinu a Ludvík II. Bavorský je pro mě fascinující postavou, proto jsem po knize sáhla.
Než přejdu přímo k obsahu, musím se vyjádřit ke stylu autora, který mi absolutně nesedl. O Luke Oscainovi nevím nic, ale očividně je to nepřítel jednoduchosti. Postavy nemůžou alespoň sem tam něco normálně říct, ale „vyžvýkl“, „zadrmolil“, „zahuhlal“, „protáhl“, místnost prostě nemůže být alespoň jednou místnost, ale ideálně „jizba“ nebo aby byla změna tak „světnice“. Jasně, některé termíny navodí jinou atmosféru, dokreslí děj, ale ne pořád a ne náhodně jen abychom nedej bože nepoužili obyčejné slovo. Oscain také kromě personifikací skutečně miluje metafory, všechno musí k něčemu přirovnat, takže „jak“ a „jako by“ jsou nejlepšími kámoši. Co mně přišlo fajn bylo, že si autor dal práci s přechodníky. Ne že by jich tam bylo moc, mě potěšily, ale dnešní děti z nich asi tak nadšené nebudou. Ale k obsahu:
SPOILER!!!
Trojice anglických studentů přijela na výměnný pobyt do Bavorska. Shodou okolností mají možnost zúčastnit se mecheche na zámku Neuschwanstein – Podzimního hvězdobraní. Fancy název, ale jde v podstatě o koncert a pár tanečních vystoupení. Vše se vlastně děje v jednom dni – na Halloween. Do toho se na zámku má konat boží soud, aby se rozlouskla záhada smrti Ludvíka II. Bavorského a byli potrestáni viníci. (Proč teď? Fakt nemám ánung.) Kniha je tedy plná duchů lidí, kteří měli něco společného s Ludvíkem a přítomen je i duch samotného Ludvíka. Naše anglická trojice se samozřejmě do pátrání po pravdě zapojí.
Nevím, kolik autorovi je, ale vyjadřování náctiletých „parťáků“ mi neskutečně vadilo. Moje dvanáctiletá sestřenice se vyjadřuje lépe a dospěleji než postavy z knihy. Mimoto se dost často chovají fakt hloupě a nelogicky. Že se jedna z postav během cca 10 vteřin naučí hrát dokonale na bicí raději přehlédnu. Že se pihovatý náctiletý skopčáček chová jako velký mafián a za pár hodin nastane zázračné obrácení Ferdyše Pištory, to už přehlížet nechci. Oscain se někdy také snaží až moc poeticky popisovat krajinu, počasí atd., ale vzhledem k typu knížky mi to přišlo často spíš úsměvné. Mimochodem, boží soud plný duchů se odehrává pár kroků od mecheche na nádvoří zámku, kolem lidí projede duch Ludvíka, ale všechno je v pohodě, normálka. Kluci pak uvnitř architektonického skvostu vystřílí pár rachejtlí, ale zase nic, klidně poničíme Neuschwanstein, nikdo se nijak nevzrušuje. Nikde není zamčeno, po zámku se můžete procházet (a ničit ho) jak je libo. Be my guest.
Nedávno mi kamarádka říkala o knize Dvojí mysl Martina Rouska. Sama jsem jí nečetla, ale její styl je prý otřesný a text často jako kdyby autor vzal slovník synonym a házel náhodně slova, aby se nic neopakovalo. Oscain tyto sklony má bohužel také.
Duchařská knížka (trochu do detektivky) pro mladší náctileté čtenáře. Možná jim styl sedne. Nápad nebyl rozhodně špatný, provedení trochu pokulhává.
Veľmi som bojoval s tým, ako túto knihu ohodnotiť. Prvých päťdesiat strán je celkom solídnych. Následne sa však dejová linka začne rozpadať, pribúda viacero zvratov, ktorých logika je otázna, množstvo hluchých miest a dialógov o ničom. Myslím si, že jedným z hlavných problémov tejto knihy je jej dĺžka. Dej je v podstate veľmi jednoduchý, ale zaťažený množstvom zbytočne kvetnatých opisov prírody, počasia, zámku... Keby sa odstránilo to obrovské množstvo vaty, zmestila by sa maximálne do 200 strán.
Ďalším veľkým problémom je, že Podzimné hvězdobraní nie som ani po prečítaní schopný zaradiť. Nie som schopný povedať, pre koho je kniha primárne určená. Na YA má kniha príliš zložitý archaický jazyk. Na new adult sa postavy správajú príliš detinsky. Často som mal pocit, že majú maximálne do 10 rokov. Nejde však len o vekové zaradenie, ono to nejde veľmi zaradiť ani žánrovo. Kniha obsahuje minimum napätia, nevyvolá strach a na detektívku je toho vyšetrovania tiež veľmi málo. Obálka zas evokuje príjemné jesenné čítanie. Neviem.
Postavy sú úplne ploché, nesympatické a zle zapamätateľné. O žiadnom z troch kamarátov sa prakticky nič nedozviete.
Celé to na mňa pôsobí tak, že autor sa rozhodol napísať knihu, ktorá sa bude odohrávať na zámku Neuschwanstein, ale nedomyslel ju ako celok. Chýba vysvetlenie k veľkému množstvu vecí. Vôbec nie je vysvetlené, prečo sa boží súd odohráva práve v ten deň, prečo práve tam a ako je možné, že si nikto nič nevšimol? Záverečné vyvrcholenie už len pôsobilo smiešne a gýčovito.
Samotný námet je zaujímavý, sem-tam zaznela nejaká vtipná hláška, ale prevedenie je skôr paródia sama na seba. Neodporúčam.