Pohádkový dědeček
Eduard Petiška
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146476/bmid_pohadkovy-dedecek-Pou-146476.jpg
5
203
203
Cesta vlakem dětem často ubíhá pomalu. Ale ne když dědeček vypravuje pohádky o všem, co lze po cestě zahlédnout z okna. V knížce plné zábavných pohádek se děti mohou dočíst o semaforu, který nechtěl cvičit, jak se auto předhánělo s vlakem, o tom jak zvířátka na poli volila krále, či jak dělalo prasátko převozníka.... celý text
Přidat komentář
"Z pravěku"
Stejně jako babička, tak i dědeček měl své krásné příběhy na ukrácení dlouhé chvíle tentokrát při cestě za babičkou.
Vypráví o železnici, ptácích a osamělých vlacích na kolejích.
Je to takové krátké spojení: Pohádkový dědeček okamžitě vyvolá jméno podivného pana Šnofouse. Ale také důkaz, že Zdeněk Miler nemaloval pouze a jenom Krtečka. S ohledem na železničářskou rodinu byla tato kniha téměř povinnou četbou a jestli něčeho mohu litovat, že v proudu času zmizela bůhvíkde.
Nádherná knížka pro děti. Četli jsme s dcerou (3 roky) a už nechce před spaním žádnou jinou. Dědeček je opravdu pohádkový! :)
Jako dítěti mi knihu předčítala babička, u které jsem trávila hodně času. Milovala jsem pohádku o Šnofousovi a samozřejmě i ostatní pohádky. Proto jsem už delší dobu chtěla dětem knihu číst, ale synové se knížce vyhýbali, pořád vybírali něco jiného. Až jsem je "nalákala" na Šnofouse a to je chytlo :) Pohádky jsou přehledné, jasné a poučné. Po každé pohádce byli kluci (4 a 6 let) schopni zopakovat, o čem pohádka byla. A navíc se jím líbily nezapomenutelné ilustrace, prostě nádherná dětská kniha.
Krásná knížka, krásné kresby. Mně ji v dětství četl tatínek a ja ji právě dočetla synovi. A jako ja v dětství ráda poslouchala, tak i syna zaujala. Krátké příběhy vyprávěné dědečkem ve vlaku, kde jede s vnoučkem za babičkou.
Jedna z nejkrásnějších knížek pro děti, která je doplněná překrásnými ilustracemi Zdeňka Milera. Ta knížka nezestárla, četla jsem ji já, četla jsem ji mým dětem a teď jsem zkusila číst i mým vnoučatům a sláva, i u nich měla veliký úspěch. Jak králíček s kuřátkem ošidili lišku nebo o lakomém vrabčákovi jsem musela číst dvakrát. V knížce budeme pokračovat, až zase děti přijdou a já z toho mám velikou radost.
Nádherná nostalgie, která mně vždy zahřeje a potěší už jen tím, když vidím obal této krásné knihy. Ty krásné večery, kdy nám tyhle pohádky byly předčítány mají svoje kouzlo, které se neztratilo ani po létech. Balzám na duši.
Mně přečtené mockrát. Mnou přečtené opakovaně. Chystám se číst zas a znova.
Včera jsem krmila umňoukanou mourovatou kočku, která k nám přišla bůhví odkud.
Jak hladově polykala granule určené pro “naši” mourovanou kočku (teď už jsou asi obě naše), tak jsem jí vysvětlila, jaké má štěstí, ze narazila na mě a ne na pana Šnofouse.
Tato asociace podtrhuje hluboký dojem, který z knížky od malička mám.
Perličkou navíc jsou nádherné obrázky. Vždycky jsem si chtěla pomuchlovat štěňátko z košíku na obalu.
Asi moje nejoblíbenější dětská knížka.
A Šnofouse mám vpodstatě od malička rada. Sympaticky nekladný knižní hrdina.
vydání s čoklíkem na přebalu úplná pecka, metodu vyhrabaných důlků jsem párkrát použila
Jak jsem na ni mohla zapomenout? Nechápu. Před chvílí jsem trochu uklízela knihovnu a objevila tuto perlu. Nádherné pohádky s kouzelnými ilustracemi Zdeňka Milera. Přečtená snad tisíckrát a nejvíc ohmatané jsou listy s pohádkou a lakomém vrabčákovi. Hned jsem ji položila na noční stolek a těším se, jak se večer začtu.
Krásně napsaná kniha pohádek, které jsou nadčasové a příjemně se mi četly. Tohle asi budeme s miminkem číst dokola a dokola, protože tyto pohádky se nikdy neomrzí.... :-)
* * * * * a Jednička s hvězdičkou. :-)
Knihu jsem vůbec neznal a příjemně mě překvapila. Kapitoly jsou krátké, srozumitelné, psané příjemným stylem pro děti. Vyzdvihnout je třeba zejména to, že kniha není nijak výrazně poplatná době. Reálie jsou poměrně nadčasové a není v ní politický výchova, ani se to tam nehemží soudruhy a soudružkami.
V tomto ohledu bylo v knize jen pár míst, kde jsem si říkal, že je mírně poplatná době vzniku. Konkrétně u neustálého zmiňování továren kolem trati (což je ale faktická reálie, dnes již trochu zastaralá), otci dívky, který je jeřábníkem v továrně (je to v jistém smyslu poplatné době, podobně, jako dnes je každý druhý tatínek v tvorbě pro děti IT inženýr, tak tehdy byl každý druhý tatínek dělník v továrně), a v příběhu o lakotě, kde je ovšem lakota dostatečně přehnaná, aby šlo dětem vysvětlit i v dnešní době, co je na postupu onoho lakomce špatně. Snad jen nepovažuji za vhodné ohrnovat nos nad zatahování závěsů před otevíráním truhly s penězi - je to docela dobrý návyk, a je škoda ho v knize stigmatizovat a nepřímo dehonestovat spojováním s negativními konotacemi.
Každopádně kniha je příjemná, milá a pohodová a lze ji vřele doporučit. Rozhodně se nemusíte bát, že budete muset na každé stránce vysvětlovat nějaké dětem nepochopitelné dobové reálie či ideologie.
Tak to jsou pohádky dle mého gusta. Četla jsem dcerám večer před spaním a moc se mi líbily.
Tuto knížku dostala moje starší dcera první školní den od své paní učitelky. Moc povedené pohádky, u čtení jsme se smály a je to také první knížka, kterou už se mnou zkoušela číst. Doporučuji
Některé pohádky byly oblíbenějšího, některé méně. Svého času jsem se dokázala převyprávět všechny.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Staré řecké báje a pověsti |
| 1975 | Birlibán |
| 1996 | Alenčina čítanka |
| 1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
| 1987 | Anička a básnička |
Velmi krásná vzpomínka na dobu, kdy jsem se učil číst.