Pohádky
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545933/bmid_pohadky.jpg
4
532
532
Nové kompletní vydání slavných Wildových pohádek z jeho dvou sbírek Šťastný princ a jiné pohádky a Dům granátových jablek s kongeniálními ilustracemi oceňované malířky Xénie Lavrovové. Již od svého vzniku (1888–1891) před bezmála sto padesáti lety okouzlují vytříbeným poetickým jazykem, nesmírně působivou obrazností, jakož i mravním poselstvím. Jejich uhrančivá síla nespočívá pouze v jejich estetické kvalitě, v jejich ryzí kráse, kterou Oscar Wilde, tento „dekadentní estét“, tolik velebil, ale také v symbolickém a alegorickém významu podobenství, která do svých mnohdy satiricky vyznívajících pohádek vložil. Oscar Wilde (1854–1900) byl v Anglii působící dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu. Wilde proslul především jako dramatik. Jeho společenské konverzační komedie, například Vějíř lady Windermerové (1892), Bezvýznamná žena (1893), Ideální manžel (1895) či Jak je důležité míti Filipa (1895), které vynikají originální zápletkou a vtipnými dialogy, ale také společensko-kritickým ostřím a ironií, se těší celosvětové popularitě a jsou trvalou součástí repertoáru významných světových divadelních scén. Roku 1890 vydal svůj jediný román Obraz Doriana Graye, který významně ovlivnil moderní literaturu. Wildovy sbírky pohádek Šťastný princ a jiné pohádky (1888) a Dům granátových jablek (1891) patří do zlatého fondu světové literatury. Petrohradská umělkyně a orientalistika Xénie Lavrovová (*1969) je absolventkou Stieglitzovy státní uměleckoprůmyslové akademie, kde vystudovala obor textilní design. Od roku 1994 je členkou Svazu petrohradských výtvarníků. Patří k nejoceňovanějších ruským ilustrátorkám. K jejím nejvýznamnějším ilustrátorským počinům patří knihy Lewisa Carrolla (Alenka v říši divů, Alenka za zrcadlem, s čím se tam Alenka setkala) a Oscara Wilda (Obraz Doriana Graye, soubory pohádek Šťastný princ a jiné pohádky a Dům granátových jablek). Podílela se na řadě významných mezinárodních výstav, například ve Francii, Finsku, Itálii, ale také v Kanadě nebo Číně. Souběžně s uměleckou tvorbou se profesionálně věnuje kulturám Blízkého a Dálného východu.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2024 , Rybka PublishersOriginální název:
Stories, 1888
více info...
Přidat komentář
Pěkné pohádky v aknize, pro mne dosud neznámé. Jsem zvyklá, že dětské pohádky vždy šťastně končí, v tomto díle se takto bohužel nestává, přesto jsou povídky krásné a velmi poučné. Doporučuji pro porozumění starším dětem.
Šťastný princ, Slavík a růže, Jedinečná raketa, Sobecký obr, Oddaný přítel, Hvězdné dítě, Rybář a jeho duše, Mladý král...
Všechny ty časem zaprášené příběhy jsou svým způsobem krásné, s nevyřčeným poselstvím, bolavé, upřímné, kruté - jako zrcadlo, do něhož nahlížíme a pokaždé v něm vidíme něco jiného.
Svět obnažený až do morku kostí, závist, zlo, intriky, ale i soucit, láska a čisté přátelství. Dobro a zlo na miskách vah. A záleží jen na nás, kam se váha zhoupne...
Krásná kniha plná ponaučení, krásy, něhy i naděje. A ten smutek a ta bolest k tomu tak nějak patří...
Kniha mého srdce. Daroval mi ji táta, než zemřel. Mám pocit, že ji znám celou zpaměti. Nemohu asi objektivně hodnotit, nicméně moudro schované v těchto pohádkách je mi víc než blízké a vracím se k ní i pro její vlastní poselství.
Tak to jsem nečekal ikdyž o tomto spisovateli jsem už slyšel,ale doposud se mi žádná z jeho knih do ruky nedostala až na tuto nádhernou pohádkovou knihu.
Moje první kniha od Wilda, o kterém mi několik lidí řeklo, že má náročnější styl psaní a nemuselo by mě to bavit. I přesto jsem se do čtení jedné z jeho knih dala a musím říct, že jsem ráda, že jsem poprvé sáhla právě po téhle knize. Každý příběh měl své poslání, což se mi vážně líbilo a hořkosladké konce dodávaly příběhům větší podstatu a více podnětů k zamyšlení. Jako celek mě tahle kniha donutila často přemýšlet nad závěry jednotlivých příběhů a i přesto, že se našly některé, které mě bavily míň, hodnocení je takové, jaké je.
Poetické, magické a často smutné pohádky, které si možná víc vychutnají dospělí než děti. Sebeobětování, přetvářka, sobectví, pokrytectví, bezcitnost, zloba a krutost – najdeme je i v jiných pohádkách, ale místo dobra, které vždy zvítězí, končí Wildovy pohádky spíš morálním poučením a vírou a naději v lepší zítřky.
Pravda je, že ne všem pohádkám bych dala pět bodů, ale v souhrnu celé knihy si je Oscar Wilde zaslouží.
U Šťastného prince vždy pláču, jako malé dítě. Nezařazovala bych knížku k pohádkám, v pohádkách jsme totiž zvyklí na šťastné konce, kterých zde mnoho nenajdete. Neschází ani překrásná volba slov a celková barvitost, jako u všech Wildeových knížek.
Jeho pohádky nepohádky můžete číst stále dokola a dokola a vždy tam najdete nějaké hlubší poselství. Někdy jsou smutné a srdcervoucí, ale i přesto neztrácí naději a doufání v lepší zítřky.
Smutné, ale dost pravdivé pohádky. Nejvíc mě bavil Šťastný princ a Slavík a růže.
Pohádky Oscara Wilda nejsou asi pro každého. Já mám ale ráda příběhy, které nekončí zrovna šťastně (což zde nekončí ani jeden), takže mě tato knížka potěšila. Nejvíc se mi líbila Jedinečná raketa.
Oscar Wilde si mě jako dítě získal Strašidlem Cantervillským a na škole románem Obraz Doriana Graye. Za mě to na plné čáře vyhrávají příběhy Slavík a růže a Oddaný přítel. Moje přemýšlení a bloumání nad těmito dekadentními pohádkami mě vlastně donutilo myslet si, že to rozhodně není čtení pro mladší a rozhodně ne čtení před spaním.
Přiznám se, že z celé knihy se mi líbil akorát Šťastný princ, jinak jsem se do čtení musela vyloženě nutit. Když jsem začala číst další příběh, skoro jsem se bála, co přijde. Dílem jsem spíše zklamaná.
Příběhy, spíše než pohádky. Mají jakýsi mravní podtext a ponaučení. Textem jsem se ke konci už hodně prokousávala. Zvláště popisy všeho do detailu a ve velkém množství byly občas náročné. I na udržení koncentrace. Nepřijde mi to moc vhodné pro 10lete děti, jako povinná četba. Protože za mě, by knížka v první řadě měla bavit. Jinak si k tomu člověk, a dítě obzvlášť, vypěstuje akorát odpor. Navíc jsem kolikrát musela hodně přemýšlet, co tím autor chtěl vlastně říci.
Pohádky, které jsou víc než poučné, vhodné spíše pro dospělé.... Hlavní hrdina je většinou předurčen ke zkáze, čímž boří představy o dnešním pojetí pohádky... :-) Vřele doporučuji k přečtení, příběhy jsou velice působivé a vedou čtenáře k zamyšlení....
Pohádky s morálním přesahem nutící k zamyšlení. Některé se mi líbily moc, některé méně, protože mi přišly dost rozvleklé a místy jsem se musela do četní nutit.
Slavíka a růži znám od svých pěti let, kdy jsem ji slyšela ve vyprávění Karla Högera, a už tehdy jsem si ji zamilovala. Ale teprve teď jsem se dostala k ostatním Wildeovým pohádkám, které mě všechny velice zaujaly, barvité popisy míst ve mně vyvolaly velmi příjemné pocity. Ale Slavík a růže asi navždy zůstane mým osobním favoritem.
Co se týče vhodnosti příběhů pro děti, jak zmiňuji v úvodu, mně se tento styl líbil už v útlém věku, ačkoli jsem tehdy třeba nerozuměla, co znamená "ještěřička, která byla tak trochu cynik". Ale nijak mi to neuškodilo. Možná jsou ty pohádky trochu náročné, možná jsou trochu filosofické, postavy mají daleko k černobílosti, ale proč bychom měli děti držet od skutečnosti, proč bychom v lidech neměli pěstovat smysl pro krásu a vést je k přemýšlení už od dětství?
Štítky knihy
moderní pohádky viktoriánská fantastika
Část díla
- Hvězdné dítě / Dítě hvězdy / Hviezdne dieťa 1888
- Infantčiny narozeniny / Infantkine narodeniny
- Jedinečná raketa / Pozoruhodná raketa / Podivuhodná rachejtle / Neobyčajná raketa / Výnimočná raketa 1888
- Mladý král / Mladý kráľ 1888
- Oddaný přítel / Věrný přítel / Oddaný priateľ 1888
Autorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
Když jednotlivé "pohádky" zprůměruji, tak mi vyjdou asi ty 4*. Osobně mi ten překlad docela vadí a možná moje hodnocení i ovlivnil. Ale to je asi můj problém, já si pod pohádkou představuji něco trochu jiného a nestačí mi, že to morální poselství předávají věci nebo zvířata. Takhle jde skutečně spíš o stories - příběhy.
Když odhlédnu od uvedeného, jde vesměs o mravoučné příběhy často andersenovského střihu, často se sociálním akcentem a až náboženským přesahem.
Zajímavé čtení, jen mi prostě chyběl ten wow pocit.