Pohádky

Zajímavé je srovnat tehdejší francouzské pohádky s "našimi". Zápletky se často shodují, postavy vždycky ne: místo zlaté rybky Jupiter, místo čarodějnic lidožrouti, místo Jeníčka a Mařenky Paleček a jeho bratři... Mám chuť udělat z toho nějaký výukový projekt.
Ovšem nejlepší jsou naučení, z nich je zřejmé, že knížka byla původně určena spíš dámám než dětičkám :o)

Zde vidíte, co zlého potkává
děti a zvláště krásky,
ty milé dívky hodné lásky,
když smí je oslovit kdejaký ohava,
a že nic zvláštního to není,
že slouží vlku k najedení.
Vlk, povídal jsem, vlci však
mohou být přece rozmanití:
někteří, než svou kořist chytí,
jsou roztomilí bůhvíjak,
úslužní, milí, krotcí tak
jdou za mladými slečinkami,
pozor! až do domu, až do ložnic jdou s vámi.
Ach, běda děvčátku či slečně, neví-li,
že nejhorší jsou tihle zdvořilí!