Pohádky a bajky
Charles Perrault
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/268900/bmid_pohadky-a-bajky-3R0-268900.jpg
4
2
2
Do výboru Perraultových Pohádek a bajek je zařazena převážná většina jeho známých pohádek (včetně jejich půvabných závěrečných morálních naučení) v překladu Františka Hrubína. Nechybí v něm Kocour v botách, Červená karkulka, Popelka aneb Skleněný střevíček, Paleček, ale ani Princezna ve spícím lese, Oslí kůže nebo Princ Chocholouš, jejichž obdobu nalezneme ve známých pohádkách Šípková Růženka, Princezna se zlatou hvězdou na čele a Král Drozdibrada. Toto nesmrtelné dílo skvělého vypravěče doplňuje ještě 26 stěžejních bajek, které převyprávěl Gustav Francl. Obdobně jako v pohádkách, kde kombinuje literární i folklorní verze a vytváří z nich originální celek, postupuje Perrault také v bajkách. I tady čerpá z bohaté tradice ezopských i jiných bajek a konstruuje své autorské verze.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1972 |  Pohádky matky husy |
| 1990 | Francouzské pohádky |
| 2003 |  Nejlepší pohádky od babičky |
| 1998 | Oslí kůže |
| 2007 | Perraultovy pohádky |
Perraultovy “Pohádky a bajky” jsem koupila v průběhu koronavirových slevových akcí, nalákána především výtvarnou stránkou knihy. Poněkud pochmurné ilustrace Evy Frantové cácorka úplně nedocenila, ale pro mě jsou téměř pětihvězdičkové - akorát jim občas chybí zajímavější motivy.
Texty bohužel představují spíše zklamání. Úvodní “Oslí kůži” nemohu hodnotit - na předčítání předškolnímu skřítěti není tato dlouhá báseň vhodná, žádá si pokročilejšího čtenáře (a mně se do poezie nechtělo, shame on me). Z pohádek v některých pasážích až zoufale trčí fakt, že je psal francouzský dvořan v 17. století. Nejlépe poslouží ukázka:
“Jestliže by vám člověk bez ducha,” ujal se slova princ Chocholouš, “směl vyčítat, že jste nedostála slovu, jak můžete, paní, chtít, abych vám ve věci, v níž jde o veškeré štěstí mého života, nedělal výčitky já? Cožpak je rozumné, aby lidé chytří byli proti hloupým ve výhodě? To byste chtěla vy, která máte tolik ducha a která jste si ho tolik přála mít? Ale k věci, dovolíte-li. Je na mně, kromě škaredosti, ještě něco, co se vám nelíbí? Jste málo spokojena s mým původem, s mým duchem, s mou povahou, s mým chováním?”
Dobová sonda do někdejšího životního stylu a hodnot je to dobrá, ale jako pohádky pro současné děti některé odstavce i celé strany dost drhnou.
To nejhorší na závěr: bajky nestojí ani za obsah použité kočičí toalety. Tady máte třeba CELOU bajku “Vlk a hlava”:
Vlk spatřil u sochaře hlavu vytesanou z kamene. “Je krásná,” pravil, “ale to hlavní jí chybí: mozek.”
Následuje vysvětlení: Chceme-li milence držet v zajetí, je nutno ke kráse i ducha přidati.
"Slepice a kuřata":
Když slepice zahlédla blížícího se luňáka, zahnala svá kuřata do kurníku a ochránila je tak před nepřítelem.
Vysvětlení: Bojíme-li se kouzla krásné ukrutnice, je nutno před ní schovat se, anebo za štít si vzít jiné krásky líce a jako k zachránkyni se k ní obracet.
A takhle jsou na tom skoro všechny bajky, jedna až dvě strohé věty + básnické vysvětlivky, co kolikrát vnesou do dětských hlav víc chaosu než porozumění.
Moc hezká kniha na prohlížení, ke čtení je to naneštěstí (s veškerou úctou k překladu Františka Hrubína) docela porod. 55-60%