Pohádky bratří Grimmů (77 pohádek)
Wilhelm Karl Grimm , Jacob Ludwig Carl Grimm
Obsáhlý soubor pohádkových vyprávění z pera největších německých i světových pohádkářů bratří Grimmů. Jacob a Wilhelm sbírali po celý život lidové pohádky, které pak vypravěčsky tříbili a upravovali, až vznikla rozsáhlá sbírka více než 200 pohádek. Knížku tvoří výbor 77 nejlepších kouzelných a zvířecích pohádek. Z těch nejznámějších si připomeneme Jeníčka a Mařenku, Popelku, Brémské muzikanty, Červenou karkulku, Šípkovou Růženku, Dupynožku, Tři přadleny nebo Bělinku a Růženku. Z těch méně známých nás překvapí svou fantazií Čiperná Markyta, Medvědáč, Železný Jan, Strakatinka, Král Odřivous a další. Knížka převážně krátkých pohádek, které se hodí i k předčítání těm nejmenším, vychází po delší době s krásnými ilustracemi Jiřího Trnky.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2002 , Albatros (ČR)Originální název:
Kinder- und Hausmärchen
více info...
Přidat komentář
Zvláštne skutočne je, že deti nevnímajú nejaké "nehumánne" rozlievanie sa na kolomaž alebo rozkrájanie na kúsky, ale príbeh dobra a zla ako celok, zato na detskej literatúre počas vysokoškolského štúdia sme do detailu rozpitvali z hororovej aj sexuálnej stránky aj Červenú čiapočku :)
Krásné, neotřelé pohádky, které mi jako dítěti nepřipadaly nijak strašidelné. Hledal jsem v nich hlavně pohádkový příběh. To jenom dospělí mají tendenci pořád děti před něčím chránit. Já bych se toho nebál, vždyť jsou to přece jen pohádky.
Jedna z mých prvních knížek, které mi babička četla. Jako dítěti se mi tyto příběhy líbily, když jsem se naučila číst, louskala jsem prázdniny co prázdniny tuhle knihu pořád dokola. Ale upřímně - když jsem měla tuto knihu číst svým malým dětem, ráda jsem sáhla po jemném a milém Erbenovi, než tyto trochu hororové pohádky. Svým obsahem mi trochu připomínají pohádky naší B. Němcové, jejíž pohádky mi jako malé holce naháněly hrůzu ( obzvláště pak Černá princezna Milena, která trhala hlavy....) takže Grimmové- ano, ale pro starší děti, kteří už ale na pohádky nevěří. Zato se nebudou v postýlkách bát a vidět bubáky v každém rohu.
Pohádky bratří Grimmů jsou místy poněkud drsnější než ty naše české nebo slovenské, ale najdou se mezi nimi opravdové perly. Zkoušel jsem je číst také v angličtině a španělštině, když už jsem tu českou verzi měl podrobně nastudovanou.
Tentokrát výjimečně bez hvězdiček.
Světové kulturní dědictví se přece nedá hodnotit na nějaké bodové stupnici... Pohádky bratří Grimmů jsou část paměti lidstva, kronika života a smýšlení -zde tedy obyvatel západní Evropy, - do slov zhmotněné všechny jejich sny, fantazie /a to jakéhokoliv druhu/, přání, obavy i děsy. Lze oznámkovat modré nebe, zemi, po níž chodíme a vzduch, který dýcháme?
Jsem majitelka obou vydání - s úpravami je fajn klasika pro děti, ale ještě víc si cením toho "v původním znění", autentického, se všemi drsnými krvavými detaily. Některé pohádky jsou fakt mládeži nepřístupné. Útlocitnějším povahám, viz některé komenty níže, doporučuji velice zajímavý rozhovor s odborníkem-etnologem v časopise Téma, č. 51/2019, možná půjde dohledat i online. Doví se tam o lidové slovesnosti vše a ještě něco navíc.
Mé děti tyto pohádky rády poslouchaly, později i četly, stejně jako vnoučata v ranějším věku, které ale později nalákaly jiné oblíbené (horrorové) příběhy. I přesto tato kniha pohádek záhadným způsobem z mé knihovny zmizela, které z vnoučat bylo pachatelem, jsem nezjistil, vlastně jsem po tom ani nepátral. Nicméně beru to jako důkaz, že minimálně jedno z nich si ji oblíbilo.
Přidávám se k Arwen a Damato a zároveň děkuji za připomnění :) Tímto doporučuji, je to klasika a navíc krásná
Pohádky mi voní bezstarostným dětstvím, zralými třešněmi a senem- a nezapomenutelnou babičkou, u které jsem - prázdniny co prázdniny- tyto pohádky četla. Přesto nedávám plný počet. Když jsem dospěla, dětem jsem je nečetla. Připadaly mi na dětskou dušičku moc morbidní....
Tak to je prostě klasika. Pohádky bratří Grimmů jsou zlatý fond evropské literatury. Krásné, zábavné, moudré, takové mají pohádky být.
Krásná kniha. Pohádky dlouhé, krátké, rozepsané i psané zkratkovitě, známé i neznámí. Kniha na mnoho večerů.
Pohádková kniha mého dětství. Bylo krásné se k ní po tolika letech vrátit a zavzpomínat.
Pohádky nebyly původně nikdy psané pro děti, pohádky byly psané pro dospělé a taky podle toho vypadaly, až pozdější společnost poupravila pohádky tak, aby byly vhodné pro děti a tato sbírka také podle toho vypadá. Je skvělá a myslím, že má v sobě mnohem větší kouzlo než novodobé animované "pohádky".
Uprimne, kdo by je nemiloval. Snad krome Andersena bych tezko hledala lepsi pohadky. Vetsinou ale byvaji upravene, aby odpovidaly vkusu spolecnosti. Precist si treba originalni verzi treba Popelky, kde si damy kvuli strevici rezou kousky nohy nebo Snehurky (coze si to zla kralovna nechala uvarit k obedu potom, co Snehurku dala zavrazdit?), to je prave ten pravy masakr. Ty verze pohadek ale upravovali uz samotni Grimmove, takze v dnesnich knizkach bych se nebala snad jen ze by nekomu spadl orech na hlavu.
Část díla
- Bělinka a Růženka 1826
- Bota z buvolí kůže / Boty z buvolí kůže
- Brémští muzikanti / O brémských muzikantech / Brémští hudebníci
- Čert a jeho babička
- Červená Karkulka / O Červené Karkulce 1812
Měla jsem vydání s velmi pochmurnými obrázky a pohádka Červená Karkulka mě dost poznamenala. Bála jsem se chodit na borůvky s bandaskou ( aby si vlk nemyslel, že v ní mám něco dobrého), košík na houby musel nosit tatínek a obléknout si na výpravu do lesa něco červeného nepřicházelo v úvahu. Byla jsem tehdy moc malá na tenhle thriller s požíráním lidí a rozpáraným břichem. Nebo jsem měla moc bujnou fantazii. A pohádku Chladné srdce? Představa, že by mi Velký Michal vnořil ruku do hrudníku byla fakt děsivá.
Ale tenhle zlý duch evidentně musí mít dnes obrovskou sbírku srdcí, jen lidé s tím kamenným dopustí všechna ta zvěrstva, která se stále páchají.
Bratři Grimmové jen sbírali příběhy a nevydávali je za pohádky pro děti.
Knihu jsem tehdy zastrčila až do druhé řady v knihovně a nikdy ji znovu neotevřela.