Pohádky o kolečkách a nekonečnu
Zuzana Demlová
Co je velké a co je malé? Kdo jsi ty a kdo jsem já? Kde končím a kde začínám? Co je chvíle a co je dlouho? Existuje příběh, ve kterém se vůbec nic neděje? Když si něco představíš, může to být? Můžeš být zároveň malý a velký? Můžeš být zároveň součást něčeho a zároveň sám o sobě? Pro někoho jsou to legrační otázky a představy dětí, ale autorka Pohádek o kolečkách a nekonečnu na ně seriózně odpovídá. Ani dospělí přece nevědí, co je nekonečně malé nebo nekonečně velké, nekonečně mnoho, nekonečně rychle nebo nekonečně možné nebo nemožné. Pojďte si o tom s dětmi povídat.... celý text
Přidat komentář
Unavená a vyčerpaná syrovou realitou newyorského podsvětí jsem otevřela tuhle už napohled optimistickou knížečku a zamilovala jsem se do ní hned od první stránky. Ne děti v naší knihovně, ne moje odrostlé ratolesti, ale JÁ a jenom JÁ si ji chci pořídit, a to pokud možno hned!!!
Nádherný nápad, ještě lepší provedení a dokonalé závěrečné poznámky, to vše mě naplňuje blahem. Takže samozřejmě doporučuju a zkusím ověřit "účinnost" u mladších generací . . .
Řečeno slovy puberťáků, prostě "hustá knížka" . :-) Bylo jedno kolečko a to kolečko... ani drak ani princezna. Neotřelý nápad, úžasná usínací knížka- prckové zamumlali čti dál a vydali se na cestu kde se kolečko...já si to jdu dočíst, jak to s tím kolečkem vlastně dopadlo. Pak si zopáknu hodiny fyziky. Tleskám a děkuji autorům!
První dojem nic moc, ale pak se mi ten pohádkový minimalismus líbil. Zajímavé, neotřelé, chytré. Uvidím, co pak na ni naše prďolka, až povyroste.
Z hlediska výtvarného zpracování se jedná o překrásnou knihu, která si zaslouží prominentní místo na kterékoliv polici. Oceňuju i minimalistické popisky v obrazové části, které svojí lakoničností skutečně ponechávají fantazii čtenářů značný prostor. Textově vydatnější kapitolky, které obrazové části prokládají, ovšem bohužel dávají poznat, že autorčina síla leží spíše v obrazové než textové části.
Nádherná knížečka, bohužel byla sestřička větší, takže nemohla plně docenit fantazijní a nonsensové kvality, ale i tak zaujala. Zpracování autorky přináší nádhernou směs surrealistické fantazie a prostého vypravěčského talentu. Místy je zmíněno jedno dvě slovíčka, která se mohou stát základem pro řadu otázek od dítěte. Perfektní pro poučení i pro potěchu. I samotné grafické ztvárnění je úžasná myšlenka. Nikterak komplikovaná, dokonce tak prostá, že když ji člověk vidí poprvé musí se zeptat sám sebe, jak je možné, že to nikoho ještě předtím nenapadlo? Chtěl bych jen zmínit poznámkový aparát na konci knihy, který je excelentně proveden, lze jej číst samotně, nebo jen pro rodiče, aby pokud dotázány mohli odpovědět. Rozhodně mohu doporučit. Pro srovnání je možné doporučit tvorbu od Petra Nikla, nebo básnickou tvorbu Lewise Carolla, pro inovativní přístup k formě prezentace příběhu, originální vydání Stébla trávy od Walta Whitmana nebo Kaligramy od Apollinaira.
Štítky knihy
pohádky filozofie pro děti nonsensy modernismus absurdní humor moderní pohádky avantgardní pohádky
Společně jsme přečetli se synem. Nejraději měl ty tabulky vzadu s čísly.