Pohádky z naší vesnice
Viktor Dyk
Satirická lyrika, název odkazuje na básnickou sbírku Vítězslava Hálka.
Přidat komentář
https://www.youtube.com/watch?v=nj5uy-Qp7jE
Smutná píseň vesnického šprýmaře
Kupředu jdeme, je-li vhodná chvíle,
Vhodná-li chvíle, jdeme zase zpět.
Při kterémkoliv nás tak vidím díle:
Ne dobří, zlí ne. Něco uprostřed.
Vábeni věčně vším, co pro nás cizí,
Jdem šumařiti v chladný pro nás svět.
Na půli cesty tato náhle zmizí.
- Ne sví, ne cizí. Něco uprostřed.
Zvedneme ruku. Potom zase klesne.
Dnes oheň v nás. A zítra zase led.
Hrozí se dnes, a zítra sotva hlesne.
- Ne živí, mrtví ne. Tak něco uprostřed.
To mi zní jako ozvěna Peer Gynta (polovičák) a Kierkegaarda.
Autorovy další knížky
1972 | Krysař |
2002 | Milá sedmi loupežníků |
2002 | Devátá vlna |
1937 | Zmoudření Dona Quijota |
1989 | Vteřiny duše |
rané politické básně (z let 1904-1910) spojuje aluze na Hálka, ale v novém kontextu; jízlivě až cynicky se tu promlouvá o svobodě národa v okamžiku, kdy už na ni nikdo nevěří
báseň Šedivý den na vsi: Plouží se po vsi těžce šedý den. / Lidé si hledí vzájem do oken. // Že něco najdou, sebe nešálí. / Hřích jako slabost dávno poznali. // Přechází u nás marně šedý den / a lidé odvrací se od oken // a jdou zas dále, ze své nudy zlí. / Zvážili. Sčetli. Lehkým nalezli.