Pohanský král
Edison Marshall
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309902/bmid_pohansky-kral-mCq-309902.jpg
4
24
24
V Británii necelých sto let po odchodu Římanů nenastala tolik vytoužená svoboda, různé kmeny totiž spolu stále soupeří a u moci se drží bezohledný tyran Vortigern. Nenáviděný panovník posiluje v zemi moc jen tím, že štve své nepřátele navzájem proti sobě. Nikdo kromě Artuše nemá dost kuráže, aby se mu vzepřel.
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 2016 , AlpressOriginální název:
The Pagan King, 1959
více info...
Přidat komentář
Skoro jako jazykem starých kronik je vyprávěna tato další z mnoha legend o králi Artušovi. Autor ale pojal tento příběh velmi volně, některé události, postavy a činy z jiných variant jsou pominuty, jiné přidány. Celkově se mi tento román moc líbil, i když jsem četl třeba knihy Bernarda Cornwella ze stejného soudku. Myslím, že autor našel moc hezkou, novou a poučnou podobu této historie, která určitě stojí za přečtení.
...a co mouchy?
"Jen ať si poletují po libosti,vždyť je mají i bohové v oblibě,protože jak jinak by mohly chodit po zdi nahoru a dolů a nespadnout,když je to proti přírodě?"
Nejkrásnější a nejlepší počtení o Artušovi, jaké jsem doposud četl, pro mne to byl neuvěřitelný čtenářský zážitek, dal bych víc než šest hvězd, kdyby to šlo :)
Drsná četba o kruté době, ve které král Artuš nevystupuje jako romantický hrdina, ale je tu zobrazen coby pohanský barbar. Pověrčivý, jednoduše uvažující, čarodějnice ho utáhne na vařené nudli a on si nechá věšet bulíky na nos. Na straně druhé je to odvážný chlap, kterému nechybí vtip a nemusí mít za každou cenu pravdu. Zpočátku jsem měla trošku problém se začíst, než jsem chytila rytmus knihy a vět, pak už to bylo dobré. Ženské protějšky Artaye jsou různé a taky dobře vykreslené. Kniha se mi líbila, i když si myslím, že chlapi ji ocení víc. Kvůli bojovým scénám a vojenské strategii.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Viking |
| 2016 |  Pohanský král |
| 1928 | Hlas krve |
| 1928 | Trosečník v divočině |
| 1929 | Poustevník ze země obrů |
Kniha je lepší průměr, až na autorovu zvrácenou posedlost lovem (dokonce se nechal zvěčnit se zastřeleným tygrem i na předsádku), která je patrná s každého popisu divokých zvířat. S až obscénní rozkoší popisuje šíp nořící se do svalnatého těla prchajícího jelena, stejně jako popis fantazií, kdy sní o tom, až bude hlavní hrdina zabíjet vlky, kteří budou umírat v bolestných křečích s napnutýma nohama. A z jeho neustále omílané mantry "až konečně bude více lidí a méně zvěře" se mi dělalo mdlo.
Nezachránilo by to ani deset Artušů a deset Merlinů.