Pohár od Pánaboha
Ota Pavel
Sport není pro autora výjimečným prostředím, ale lidským osudem, plným a skutečným životem. Povídky jsou laděny humorně i melancholicky, všechny jsou však prodchnuty hlubokou lidskostí a porozuměním. Autorovi hrdinové - stárnoucí fotbalista na konci kariéry, fotbalový fanoušek, nebo třeba matka tragicky zemřelého horolezce, jsou především lidmi z masa a kostí.... celý text
Přidat komentář
Velmi pochmurná kniha, zejména v první části. Pavel píše krásně, ale v celé knize není ani náznak nějakého humoru, pouze drtivá vážnost. Pokud byl takto nastavený i on osobně, nedivím se jeho trudnému osudu.
Krásné povídky ze života.. moc hezky se to četlo a řekla bych, že jsem se přistihla jak kdybych byla někdy přítomna jako fanda závodu nebo sedící pod rozkvetlou lípou a bzučicich včel..
Hned první příběh mě chytil, četlo se to jako po másle. Pokračovala jsem dal a dál... Jenže s ubývajícími stránkami mi přibývala tíha na hrudi. Bylo to mrazivě pravdivé, skrývalo se v tom mnoho ze života. Chvíli jsem pak knihu měla odloženou vedle postele. Chyběla mi odvaha ji dočíst. Ale přesto jsem se do ní dnes pustila. Kupodivu poslední povídky už byly daleko příjemnější a tak mám vlastně z knihy vcelku dobrý pocit.
Jedna z nejhezčích věcí, kterou jsem četl. Příběhy fotbalistů, cyklistů, horolezců podané přímým nefalšovaným způsobem, které Vám přirostou k srdci. Pan novinář a pan spisovatel. Díky
Já bych se přece jen ráda na něco zeptala: Cítíte u povídky Odpusť nám naše viny, sympatie s tím, nechat dva německé horolezce spadnou z hory, ve jménu přece jen "zvláštní spravedlnosti? Děkuji předem za případnou odpověď
Citáty z povídek, které mne oslovily:
povídka POHÁR OD PÁNABOHA: Petr je můj dobrý kamarád, vím o něm dost, ale nevím všechno, tak jako nevím všechno o sobě. Stále v sobě objevuji nové a nové věci a nejsou to vždy věci lichotivé a někdy je mi z nich na zvracení.
povídka ODPUSŤ NÁM NAŠE VINY: Je zajímavý, že buď od první chvíle navážete přátelství, anebo to od tý první chvíle stojí za hovno.
povídka ZÍTRA ZAČNU VŠEDNÍ DNY: Ano, někteří mě obdivovali, a přitom léta čekali, aby mě mohli poplivat, protože mi ve skrytu duše záviděli, že jsem dokázal víc než oni. Ta jejich chvíle nyní přišla. SRABE!
Moje nejoblíbenější od Oty Pavla, povídky psány jeho osobitým, krásným způsobem. Některé jsou veselé, u některých jsem si pobrečela, ale všechny jsou krásné.
Otu Pavla prostě zbožňuju! V každém jeho slově je možné vyčíst opravdové emoce a to jen tak někdo nedokáže. Smysl pro přírodu, sport a vlastně i život předává dál, a toho si nejvíce cením.
Jedinečné prožívání sportovců, jejich velké výhry i prohry. Nikdo jiný nedokáže popsat ten zvláštní svět sportu, který má svá pravidla, zvláštnosti a jedinečnost. Miluju vyjadřování pana Pavla. Málokdo rozumí duši sportovce jako on. Znáte někdo lepší sportovní prózu?
Štítky knihy
Část díla
- Hodinky s vodotryskem 1971
- Jak to člověk prohrál a potom vyhrál 1971
- Kopnutí za 3000 dolarů 1971
- Na silnici k Vratislavi 1971
- Nejhezčí den Daniela Groussarda 1971
Autorovy další knížky
2007 | Smrt krásných srnců |
2004 | Jak jsem potkal ryby |
2013 | Zlatí úhoři |
2004 | Plná bedna šampaňského |
1989 | Výstup na Eiger |
Sbírka celkem 11 povídek Oty Pavla tentokrát se sportovní tématikou, ke které měl autor velmi blízko. Příběhy ze života různých sportovců psané jedinečným osobitým stylem přibližuji čtenáři svět výher i proher, které ke sportu neodmyslitelně patří.