Pohár od Pánaboha

30.07.2023

Sbírka celkem 11 povídek Oty Pavla tentokrát se sportovní tématikou, ke které měl autor velmi blízko. Příběhy ze života různých sportovců psané jedinečným osobitým stylem přibližuji čtenáři svět výher i proher, které ke sportu neodmyslitelně patří.

17.11.2022

Velmi pochmurná kniha, zejména v první části. Pavel píše krásně, ale v celé knize není ani náznak nějakého humoru, pouze drtivá vážnost. Pokud byl takto nastavený i on osobně, nedivím se jeho trudnému osudu.

16.01.2022

Krásné povídky ze života.. moc hezky se to četlo a řekla bych, že jsem se přistihla jak kdybych byla někdy přítomna jako fanda závodu nebo sedící pod rozkvetlou lípou a bzučicich včel..

07.10.2021

Hned první příběh mě chytil, četlo se to jako po másle. Pokračovala jsem dal a dál... Jenže s ubývajícími stránkami mi přibývala tíha na hrudi. Bylo to mrazivě pravdivé, skrývalo se v tom mnoho ze života. Chvíli jsem pak knihu měla odloženou vedle postele. Chyběla mi odvaha ji dočíst. Ale přesto jsem se do ní dnes pustila. Kupodivu poslední povídky už byly daleko příjemnější a tak mám vlastně z knihy vcelku dobrý pocit.

25.02.2021

Jedna z nejhezčích věcí, kterou jsem četl. Příběhy fotbalistů, cyklistů, horolezců podané přímým nefalšovaným způsobem, které Vám přirostou k srdci. Pan novinář a pan spisovatel. Díky

09.12.2020

Já bych se přece jen ráda na něco zeptala: Cítíte u povídky Odpusť nám naše viny, sympatie s tím, nechat dva německé horolezce spadnou z hory, ve jménu přece jen "zvláštní spravedlnosti? Děkuji předem za případnou odpověď

03.04.2018

Citáty z povídek, které mne oslovily:

povídka POHÁR OD PÁNABOHA: Petr je můj dobrý kamarád, vím o něm dost, ale nevím všechno, tak jako nevím všechno o sobě. Stále v sobě objevuji nové a nové věci a nejsou to vždy věci lichotivé a někdy je mi z nich na zvracení.

povídka ODPUSŤ NÁM NAŠE VINY: Je zajímavý, že buď od první chvíle navážete přátelství, anebo to od tý první chvíle stojí za hovno.

povídka ZÍTRA ZAČNU VŠEDNÍ DNY: Ano, někteří mě obdivovali, a přitom léta čekali, aby mě mohli poplivat, protože mi ve skrytu duše záviděli, že jsem dokázal víc než oni. Ta jejich chvíle nyní přišla. SRABE!

14.07.2017

Moje nejoblíbenější od Oty Pavla, povídky psány jeho osobitým, krásným způsobem. Některé jsou veselé, u některých jsem si pobrečela, ale všechny jsou krásné.

04.11.2015

Otu Pavla prostě zbožňuju! V každém jeho slově je možné vyčíst opravdové emoce a to jen tak někdo nedokáže. Smysl pro přírodu, sport a vlastně i život předává dál, a toho si nejvíce cením.