Pohodoví rodiče – pohodové děti
Iva Jungwirthová
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243197/mid_pohodovi-rodice-pohodove-deti-243197.jpg
4
18
18
Zkušená dětská psycholožka poskytuje rodičům rady jak podporovat a podněcovat vývoj dětí a upozorňuje rodiče, čeho je třeba se vyvarovat. Ve čtivě napsaném, humorně laděném textu se věnuje všem složkám vývoje dítěte (motorickému a kognitivnímu, vývoji komunikace a paměti, sociálních dovedností, samostatnosti). Rady se týkají výchovy dětí v jednotlivých věkových obdobích od kojeneckého věku přibližně do šesti let. Autorka vysvětluje problematiku s použitím četných konkrétních příkladů i na základě otázek rodičů, s nimiž se setkává ve své poradenské a přednáškové praxi.Kniha je psána pro rodiče dětí do 6 let věku... celý text
Přidat komentář
Výborná kniha pro rodiče, co potřebují uklidnit a nalézt "zlatou střední cestu" svého vlastního výchovného stylu. Je mi sympatické, že autorka nevyznává žádnou radikální ideologii. Kniha je psána velmi srozumitelně a je skvělým praktickým pomocníkem při pochopení a aplikaci vývojové psychologie. Pro mě byla kniha nepostradatelným pomocníkem i při generačních konfliktech typu vysazování na nočník, vodění dítěte za ručičky apod., autorka tato témata řeší s nadhledem a předkládá velmi rozumnou, starším generacím pochopitelnou argumentaci na rozdíl od třeba Naomi Aldortové, která je na můj vkus velmi vyhraněná a na české prostředí ne vždy aplikovatelná.
Srozumitelná a praktická knížka. Příklady z praxe pomáhají pochopit, co se autorka snaží sdělit. Její argumentace je navíc dost logická. Souhlasím s Petrush, některé názory byly i na můj vkus striktní, ale autorka je vedle psycholožky také matka - a každý rodič holt vychovává jinak :) Hlavni sdělení knihy - že důležitá je uměřenost, důslednost a intuice - mě jako čerstvou maminku prvního přírůstku uklidnilo a pozvedlo sebevědomí v nové roli.
Velice rozumná knížka. Autorka nepropaguje ve výchově žádné extrémy, naopak doporučuje "uměřenost". V kapitolách podle věku popisuje, co je v dané době pro dítě aktuální a doporučuje, jak k dítěti přistupovat. Text prokládá různými příklady a příhodami z praxe. Někdy mi autorčiny názory přišly zbytečně striktní, ale jak už jsem psala, nejde o žádné extrémy. Rozumná a aplikovatelná doporučení rozhodně převládala. Celkově je kniha pozitivně laděná.
Četla jsem dost knih o výchově a tahle je snad moje nejoblíbenější. Autorčin přístup k výchově je logický, všechno je příjemně podané, rodiče uklidní a napoví, jak nová doporučení snadno uvést do praxe.
Moje první rodičovská kniha a přišla mi dost dobrá. Taky dokázala uklidnit určité zbytečně skoropanické situace, které bych byl jinak schopen vytvořit, připravila na porod, u kterého jsem byl a na vstup nového života do mého života;-)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Pohodoví rodiče – pohodové děti |
| 2015 | Dítě se sluchovým postižením v MŠ a ZŠ |
| 2013 | Mezi školkou a pubertou |
Kdysi v dávných dobách druhé poloviny 20. století, kdy ještě tatínci hlídali své vlastní děti, načerpala autorka knihy své vlastní osobní i profesní zkušenosti, které vtiskla do této útlé, ale trochu pozdě vydané knížky. Je vidět, že je zaměřena spíše na společenské vědy, protože sice její děti (moc) necupovaly knihy, ale jak se nezbláznit z toho, že batole nadšeně zkoumá chuť 167. kamene, který určitě bude jiný než těch 166 předchozích kamenů, zrovna nepřibližuje.
Za nejpovedenější považuji příklady konverzací a situací, ze kterých je vidět, jak málo stačí někdy k tomu, aby stejná záležitost měla naprosto odlišné vyznění v podání různých lidí. Ne každého napadne, jak nevhodná vlastně je otázka "Co chceš k večeři?", dokud mu na ni dítě neodpoví "Zmrzlinu se šunkou." a nemusí vyřešit dilema, zda to povolit nebo přiznat, že dítěti nemíní dát to, co chce, i když se na to zeptal.