Pojednání o podstatě a původu bohatství národů
Adam Smith
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231582/bmid_pojednani-o-podstate-a-puvodu-bohat-231582.jpg
5
27
27
Zakladatel ekonomického liberalismu definuje principy úspěšné hospodářské aktivity. Svobodná ekonomická činnost rozvíjí samu podstatu společnosti, neboť lidský jedinec, promyšleně sledující vlastní požadavky, zohledňuje i zájmy ostatních. Naše konání se nezaměřuje na pozitivní vztah ostatních k vnějšímu prostředí, nýbrž na jejich sebelásku ve smyslu osobního prospěchu. Blahobyt se opírá o systém přirozené svobody, jenž jediný může všestranně rozvíjet hospodářský vývoj země. Lidská bytost totiž praktickým prosazováním vlastního prospěchu napomáhá růstu všeobecného zájmu, proto stát musí čelit útokům na aktuální právní uspořádání. Svoboda tvoří základní předpoklad ekonomické úspěšnosti... celý text
Vydáno: 1958 , SNPL - Státní nakladatelství politické literatury
Originální název:
An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations, 1776
více info...
Přidat komentář
Dílo, které má dodnes co říci, i když mnoho myšlenek je už zastaralých a s mnoha nesouhlasím. Nejde o jednu knihu, ale o několik knih spojených. Rozpoznat, co je zastaralé a co použitelné je velmi problematické, vyžaduje to mnoho znalostí a bezpochyby může být v tomto ohledu vedeno mnoho sporů. Toto dílo je zbytečně rozsáhlé a rozvláčné (na dnešní dobu). Zvláště pasáže rozebírající soudobou a historickou politiku na konkrétních případech jsou velmi zdlouhavé. Troufám si tvrdit, že většina lidí, kteří se na dílo tohoto autora odvolávají, ho ve skutečnosti ani nečetla a znají ho spíše z mýtů a legend vytvořených těmi, kdo se považovali za následovníky jeho autora, ale ve skutečnosti jen udělali z velmi okleštěné části jeho díla dogma. A i ti, co ho četli, jsou těmito dogmaty ovlivněni, což je vidět i zde v komentářích na tvrzení, že toto dílo je vyvráceno teorií Johna Nashe (což Nash sám popírá). Dogmatici tvrdí, že to, že každý jedná ve svém zájmu vede k dobru všech. Toto tvrzení Nashova teorie vyvrací matematickými důkazy. Nic takového ale autor této knihy nikdy nikde netvrdil, a už vůbec ne v této knize. Tvrdil, že to, že lidé jednají hlavně ve svém zájmu MŮŽE vést k dobru všech. Za určitých okolností (a podmínky pro to jsou podle mě v moderním kapitalismu splněny čím dál hůře). A toto vyvráceno nebylo. Pokud vás zajímají ty podmínky, vychází z teorie sítí (základní zjednodušené informace v knize Pavučina sítí, ale chce to trouchu představivost, abyste ty informace dokázali správně přiřadit k tomu, co se píše v této knize). Mnoho věcí, které od knihy očekáváte, tam však skutečně jsou. Nicméně mnohem zajímavější jsou ty, o kterých se nemluví.
Pokud vezmeme v úvahu, v jaké době byla kniha psaná (v době, kdy Evropa předběhla Čínu), je zajímavé, jak je v knize úpadek Číny popisován: „Postavení řemeslníků je, je-li to vůbec možné, ještě horší. Místo aby jako v Evropě nečinně čekali ve svých dílnách, až za nimi přijdou zákazníci, pobíhají stále se svými nástroji po ulicích, nabízejí své služby a o práci jako by žebrali.“ Nepřipomíná vám to současný rozvoj reklamního průmyslu, například v souvislosti s tím, že většina farmaceutických společností utratí za marketing mnohem více, než za vývoj nových léků? Není to signál nedostatečné poptávky v ekonomice? Nebo další kritika Číny: „K uzavírání sňatků nejsou lidé v Číně podněcováni vyhlídkou, že se jim děti budou vyplácet“ – i to připomíná současnou Evropu.
A teď několik citátů, už bez kometnáře, vybírám opět to, co jde proti obecným představám o této knize (pokud to někomu bude připomínat Marxův Kapitál, je to zcela na místě):
„Tržní cena toho, kterého zboží může sice zůstat dlouho nad úrovní ceny přirozené, zřídka však může zůstat dlouho pod ní.“
„Za původního stavu společnosti, ještě, než si lidé začnou přivlastňovat půdu a hromadit kapitál, náleží celý produkt práce pracovníkovi. ….. Kdyby se byl tento stav udržel při tom vzestupu produktivní síly práce, k němuž vede dělba práce, byla by se mzda zvyšovala. ….. Jakmile se půda stane soukromým vlastnictvím, vyžaduje její majitel podíl téměř na všem, co na ní pracovník může vypěstovat nebo sklidit. Z produktu práce, jež se vynaloží na obdělávání půdy, strhne si tedy první část jeho renty. ….. Někdy se ovšem stává, že jeden samostatný pracovník má dost kapitálu,
aby si mohl koupit materiál pro práci i aby měl z čeho žít, než bude práce hotova. Je jak vlastníkem, tak dělníkem. …. Ale takové případy nejsou příliš časté a po celé Evropě připadá na jednoho samostatného pracovníka dvacet dělníků, kteří pracují pro zaměstnavatele.“
„Dělníci se rádi spolčují, aby si vymohli vyšší mzdy, zaměstnavatelé proto, aby mzdy snížili. Již předem lze ovšem snadno říci, která z oněch dvou stran má nutně za všech normálních okolností v tomto sporu výhodu a donutí druhou k tomu, aby přijala její podmínky. Poněvadž pánů je méně, mohou se spolčovat mnohem snadněji; mimo to zákon jejich spolčování podporuje, nebo je alespoň nezakazuje, kdežto dělníkům spolčování zakazuje. Proti spolčování, jehož cílem je snížit cenu práce, parlamentní zákony nemáme, proti spolčování, jež má dopomoci k jejímu zvýšení, jich máme mnoho. Ve všech takových sporech mohou páni vytrvat mnohem déle. Majitel půdy, pachtýř, majitel manufaktury nebo obchodník by si mohli obyčejně žít ještě jeden či dva roky z kapitálu, jehož nabyli, i kdyby nezaměstnávali ani jednoho dělníka. Mnoho dělníků by nemohlo vydržet bez zaměstnání ani týden, jen málo by jich vydrželo měsíc, a celý rok asi sotva který z nich. Dělník je snad pro svého pána koneckonců právě tak nezbytný jako jeho zaměstnavatel pro něho, ale tato nezbytnost není tak bezprostřední. O spolčování zaměstnavatelů je prý slyšet málokdy, zato však často o spolčování dělnictva. Vykládá-li si to však někdo tak, že se zaměstnavatelé spolčují skutečně zřídkakdy, zná pramálo svět a stejně málo i věc, o které mluví.“
(další citáty uvedu v diskuzi)
odkaz na knihu: https://libinst.cz/wp-content/uploads/2017/04/Bohatstvi-narodu-Adam-Smith.pdf
Mnohé knihy, na které jsem se těšil až si je poprvé přečtu, mě často později zklamaly, protože nesplnily moje očekávání. Ale tohle dílo je skutečně unikátní, dokonce jsem z ní dostal mnohem víc než jsem si myslel. Velmi poučná kniha!
Doporučuji všem, ne jen těm co se (detailněji) zabývají ekonomikou, financemi, politikou, ale skutečně všem, protože tohle by měl znát každý.
Kdyby tohle četlo víc lidí, včetně těch ve vedení, vše by pak bylo mnohem snazší...
Výborná kniha a rozhodně není její poslání překonáno jakýmkoliv novějším pojetím. Jde o absolutní základy ekonomie. Tyto fundamentální základy platí dodnes. Pokud si k tomu někdo přečte i Lidské jednání (L. v. M.), pochopí i podstatu racionálního chování jedince uprostřed společnosti. Jednoduše - kniha je platná dodnes.
Adam Smith byl samozřejmě již překonán například teorií Johna Nashe (dostal za to Nobelovu cenu), která říká, že nejlepšího výsledku se dosáhne, když jedinec ve svém snažení zohlední nejen svůj zájem, ale i zájem společnosti.
Obecně se dále dá polemizovat s tím, zda "legalistické" státní uspořádání, které společnost vnímá jako stádo s hierarchií může kdy naplnit podstatu svobody jedince, ale to je na delší rozpravu.
Kniha je skvělá pro ty, kteří se nespokojí se současnou naukou o ekonomii a zajímají je i kořeny. Původ bezpráví a moderního otroctví v rámci globalizované společnosti totiž má svůj kořen a veškerá státní zřízení stojí a padají s tím, že nejsou odolná vůči jedinému - chamtivému a zlému člověku bez svědomí. I ten má ale svůj původ ve strachu z nedostatku. Adam Smith ve své teorii skvěle popisuje princip fungování klasické kapitalistické společnosti, kdy ale každý má možnost se prosadit díky vlastnímu umu. Nepočítá s tím, že když jste skvělý řezník nebo vinař, tak je Vám to i tak houby platné, když za barákem někdo postaví TESCO a bude Vám dovážet pod nos a za zády dotované šunty přes půl světa, kterým můžete konkurovat skvěle vším, kromě ceny.
Téměř 250 let po vydání a pořád dobrá!