Pojídači mrtvých
Michael Crichton
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519/bmid_pojidaci-mrtvych-HSx-519.jpg
4
401
401
Mysterium, historická událost i horor – to všechno je Crichtonova verze textu starého více než tisíc let. V roce 922 se Ahmad Ibn Fadlán, vyslanec bagdádského kalifa, vydal s poselstvím ke králi volžsko-kamských Bulharů. Po dlouhém a strastiplném putování se na Volze setkal s mnohými kmeny, i s Normany - Varjagy, kteří tam pronikali jako obchodníci a někdy i jako námezdní bojovníci. Jejich kulturu, zvyky a způsob života popsal v poutavé zprávě pro svého kalifa. Brilantní vypravěč Michael Crichton popisuje další osudy nešťastného Araba, který byl unesen skupinou Vikingů daleko na sever a donucen účastnit se jejich boje s přízračnými mlžnými démony, kterým dali Vikingové hrůzný název „pojídači mrtvých“. Nikdo z nich nemůže ona monstra, která se zjevují jen za mlžných nocí, popsat, protože kdo se s nimi setkal, toto setkání nepřežil. Až do té chvíle, kdy Ibn Fadlán spolu se svými severskými únosci stanou tváří v tvář ztělesněnému děsu…... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 2005 , BaronetOriginální název:
Eaters of the Dead, 1976
více info...
Přidat komentář
Opět se bezesporu jedná o zajímavou knihu s napínavým příběhem. Leč tentokráte mě kniha tolik nezasáhla jako předcházející, s kterými jsem měl tu čest.
Autor opět na pár stránkách dokázal zachytit a podtrhnout do podstatné. Autor se opět mimo děj snaží přidat něco navíc, seznámit čtenáře se zvyky a způsoby života tehdejší doby. Což je bezesporu pozitivní a jako v předešlých knihách tak činí velice nenásilně a poutavě.
Leč nemohl jsem při čtení necítit jistou odtažitost, něco, co jsem cítil jako nezájem o osudy hlavního hrdiny. Pokud to měl být záměr, já jsem se s tím neztotožnil, a přílišnou strohost jsem v daný okamžik vnímal jako částečnou vadu na kráse z celého díla.
Skvelá vec so skvelou zápletkou a skvelou atmosférou. Jeden učený Arab a 12 drastických Vikingov, nie hlúpych, ale proste uprednostňujúcich krvavé, rázne riešenia pred zbytočným premýšľaním, vyjednávaním a diplomatickými cestičkami. Ten stret dvoch kultúr, prístupov k životu (napr. k posmrtnému, ale i k hygiene atď.) a myšlienkových pochodov je báječne chytľavý. Mnohé scény sú doslova hororové, čo mám rád. Páčil sa mi aj koniec; keď som knihu čítal prvý raz ako malý, tak som naivne, ale o to rozkošnejšie, očakával sequel. "Prekvapivo" som sa ho nikdy nedočkal. Hoci je možno zverstvo toto tvrdiť, musím sa priznať, že čím som starší a čím viac krát to vidím, tým viac sa mi páči aj obecne dosť nenávidené filmového spracovanie od Johna McTiernana z roku 1999 s Antoniom Banderasom v titulnej úlohe. Viem, že je svojím spôsobom strašné a príšerné, ale netreba mu zbytočne krivdiť a treba mu priznať množstvo plusov, ako je parádna atmosféra, výborná výprava, presný kasting hercov (jedného z najdôležitejších Vikingov hrá český rodák Vladimír Kulich) a viacero pre mňa kultových scén. Ale tak jasné, kniha je kniha.
Když jsem se dozvěděl, že jen první kapitoly jsou skutečné a zbytek je freestyle, nechápu proč by se mi to mělo líbít. Styl psaní je otravný a zabíjí napětí. První Crichton který mě nevzal.
Hodně zajímavý středověký cestopis dobře osvětlující kulturu dávných Vikingů. Zároveň navozuje otázku doby vyhynutí neandrtálců. Výborně komentováno s vysvětlivkami. Ideální by bylo číst tuto knihu před sérií Uhtred z Bebbanburgu od Bernarda Cornwella, ale i následně leccos tato kniha osvětlí.
ani som nevedel, že k filmu vkingovia s antoniom banderasom existuje aj kniha, takže pri jej čítaní som vedel čo bude nasledovať..napriek tomu je to príjemne oddychové čítanie o vikingoch, ich zvykoch a ich legendách
Jedna z nejlepších crichtonovek, které jsem měl možnost číst. Crichton opět nezklamal, a knihu proložil celou řadů zajímavých kulturních odkazů. Jediné zklamání, vidím v předčasně utnutém konci. Mimochodem, taky jste si v seznamu populárně vědeckých prací na konci knihy, povšimli jistého titulu od Abdula Azhareda?
film s Banderasem v čele jsem viděla již několikrát a konečně jsem se dostala ke knižní předloze. hezké 4*....čtivé, napínavé, i když mi před očima běžěli scény z filmu a tudíž má představivost byla trochu ochuzena :)
tochu jiný pohled na vikingy, očima Araba přináší i zdůrazění kulturních rozdílů...a co se wendolů týče, kdo to vlastně byl ??
p.s. jak padá mlha, lehce se mi zrychluje tep....
Jedna z mála knih, kterou filmaři nezprznili. Dobře napsaný, rozpracovaný a velmi napínavý příběh. Sice fiktivní děj, ale autor na začátku vycházel ze zápisků arabského diplomata z 10. století. Kdy popisoval cestu v poselstvu za Volžskými Bulhary a Švédskými vikingy ve východní Evropě, kteří zde obchodovali a loupili. V knize mě zaujal dodatek o Mlžných netvorech a neandrtálcích.
Tentokrát přišel Michael se zajímavým nápadem pokusit se převyprávět Ibn Fadlánůvo putování s Normany a následné boje s děsivými chlupatými monstry, které mají rády lidské mozky. Autenticitu příběhu popisovanou arabským vypravěčem ponechám stranou k zhodnocení každému čtenáři, za mě je to bohužel jen průměrný kousek, který ale rozhodně předčí zfilmovanou verzi - 65 %
Herger: Máš-li strach z výšek, pak jej dnešního dne překonáš. Tak se postavíš veliké výzvě a budeš prohlášen za reka.
Ibn Fadlán: Nechci být rekem.
A takových hlášek ostříleného bojechtivého vikinga a vyděšeného nikdy nic nechápajícího araba je knížka plná. Od první stránky do poslední jsem se moc bavil a velmi mi sednul styl vypravování - zápisky z deníku. Crichton dokázal způsob tehdejší mluvy skvěle nasimulovat a nejednou jsem si myslel, že čtu opravdový historický deník. Napětí, které vládlo okolo mlžných netvorů celý příběh příjemně zatajemnilo a místy krvavější scény ho umocnili. Krásná kniha, kterou by měli fanoušci Crichtona číst povinně.
Herger: Je rozhodnuto.
Ibn Fadlán: Co je rozhodnuto?
Herger: Drž zuby u sebe.
Nejdřív jsem viděla film, který je skvělý a poté četla knihu, která je taky super.
Prvně jsem viděl film Vikingové na motivy této knihy. Líbil se mi. Až po drahně letech jsme se dostal k této knize a byla ještě mnohem lepší než film :)
Krásný fiktivní cestopis! Autorovi se podařilo "pokračovat" po třech reálných kapitolách důstojně, v podobném duchu a zároveň dostatečně čtivě, že je snadné cestou zapomínat, že jde o fikci. Příběh má vše, co má mít: neohroženého reka a jeho statečnou družinu, náročný úkol, putování, utkání s nepřítelem. Nadstavbou je vyprávění očima cizince, které na pozadí konfrontace dvou kultur zaznamenává i to, co by místní kronikáři raději zamlčeli. A děsy jsou dotatečně děsivé na to, aby byl čtenář udržován v napětí a lehce šokován představou, že by se něco takového teoreticky mohlo v divokém 10. století stát...
Patřím mezi ty, kteří prvně jednoznačně viděli filmy před četbou knihy, takže hned na úvod zmíním, že film je horší než kniha, ale přesto je tam dost věcí velmi podobných své předloze.
Velkým ozvláštněním této knížky pro mě bylo to, že je vlastně přepsáním z dochovaných pramenů rukopisem skutečné, reálně žijící postavy a jejich dojmů z cest a dobrodružství, které zažil. Je tak poměrně děsivé vědět, že něco jako "mlžní netvoři" tu chodilo ještě docela nedávno a přitom to bylo tak brutální, nelidské a primitivní. Takže se mi líbily všechny ty poznámečky okolo, které mi napomáhají k víře, že je to skutečně přepsaný rukopis.
Ohromnou kvalitou je jistě Fahlanova snaha za každou cenu nelhat a mluvit pravdu "tak jsem zřel na vlastní oči" a jiné výrazy tak budete potkávat po celou cestu jeho výpravy, jako takové malé důkazy jeho nefalšovaného vyprávění.
Je to také ohromně odvážně a současně neskutečně stručně popsané. Fahlan ihned téměř na počátku bez nálepek řekne, že si užil s ženou jednoho velmi významného lakomého muže, který zařídil aby byl poslán na dlouhou výpravu.
Snažím se být skeptický, a tak se neodvážím tvrdit, jestli je vše z toho, co jsem mohl v knize ZŘÍT na vlastní oči tak úplně pravda, ale mám dost odvahy na to, abych řekl, že je zde asi hodně pravdivě popsaných věcí.
Knížka je jednoznačně lepší v tom, že je nám víc vysvětlováno co musí skupina zrovna podniknout za krok, aby postoupili dál. Kolonie trpaslíků tak pro mě byla, stejně jako předtím Pustina Děsu velmi příjemným překvapením, a opravdu nechápu, jak nemohli nedat do filmu něco tak senzačního.
Velmi zajímavý je i popis tamějších seveřanů, kteří zřejmě nectili příliš ani mravy, ani tělesnou čistotu, ale byli velice zručnými válečníky, co si uměli poradit i v horších terénech, čehož je dokladem skvělá kapitola při slézání skály dolů když se chtějí dostat za matkou Vendolů.
S čistým svědomím řadím mezi velmi dobré knihy, ale zcela určitě ne mezi nejlepší vůbec, a hodně knížce dodává právě to, že jí beru jako takovou malou historickou událost, která se asi pravděpodobně opravdu stala.
Zrejme ako väčšina ľudí som videl najskôr film Vikingovia (13th warrior). Tento film patrí k mojím top a preto som sa na knihu veľmi tešil. Aj keď vo filme sú vikingovia vykreslení ako nebojácny bohatieri tak v knihe sú skôr opísaní ako bojazliví bordelári s voľnými mravmi, čo ma dosť znepokojovalo. Inak je kniha v celku priemer ktorý sa dobre číta a počas jedného (dvoch) večerov je to príjemná oddychovka.
Kniha byla celkem krátká což v tomto ohledu musím hodnotit kladně. Jinak musím hodnotit průměrem. Děj byl fajn. Že to Crichton napsal jako deník je v poho, ale pořád tomu něco chybělo. Nemůžu si pomoct, ale pořád čekám, že si od Michaela přečtu nějakou pecku a až na Kmen Andromeda stále nic.
Zajímavá kniha, který je svým způsobem čtivá. V několika kapitolách je děj spíše nudný, ale pokud člověk přistupuje ke knize s vědomím, že se autor snažil napodobit styl psaní středověkých cestovatelů a vystihnout to, co je většinou nejvíce zajímalo, pak si místo děje užije především styl vyprávění.
Štítky knihy
Vikingové zfilmováno islám 10. století severská mytologie příšery, monstra fiktivní cestopisy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Jurský park |
| 2008 | Kmen Andromeda |
| 1994 | Pojídači mrtvých |
| 1998 | Koule |
| 2006 | Říše strachu |
Svojím spôsobom brilantná Crichtonova historicko-hororová mystifikácia vychádza zo skutočných zápiskov arabského vyslanca a cestovateľa Ahmada ibn Fadlana z 10. storočia, skombinovanými so známym staroanglickým príbehom o Beowulfovi. Známejšia je nepochybne filmová verzia, ktorá je, jemne povedané, viac guilty pleasure ako dobrý film, ale aj táto útla knižočka má svoje čaro, ktoré sa čiastočne podarilo pretaviť aj do filmu.