Poklad ve Stříbrném jezeře
Karel May
Dobrodružné příběhy Old Shatterhanda, Vinnetoua a jejich přátel na výpravě za legendárním indiánským pokladem. Poté, co skupina trampů, vedená ryšavým zločincem Cornelem Brinkleym, ukradne z parníku Dogfish, na řece Arkansasu, přes devět tisíc dolarů, po stopě se jim vydává nejen dvojice Indiánů, ale také skupinka bílých lovců v čele s Old Firehandem. K lovcům se po nočním boji s Cornelovou tlupou přidávají i rafteři a společně potom před trampy ubrání Butlerovu farmu. Když se trampové pokusí přepadnout vlak a ukrást pokladnu, postaví se jim opět Old Firehand a tentokrát mu po boku stojí Vinnetou. Cornel Brinkley ale uprchne a zamíří ke Stříbrnému jezeru, kde má být ukrytý velký poklad. V patách je mu nejen Vinnetou s Old Firehandem, ale také Old Shatterhand a řada dalších slavných lovců a zálesáků. Než se však dostanou ke Stříbrnému jezeru, čeká je ještě boj s Utahy a mnoho dalších dobrodružství... ... celý text
Přidat komentář
Znesiteľné aj pre dospelého čitateľa, ak naozaj nemá čo čítať alebo ho chytne rapl nakúknuť do detstva, lebo mu nevedomá čuchová pamäť pripomenula palacinky jeho starej mamy, z ktorých náhlivo hltal poslednú cestou za kamošmi zálesákmi na prériu za sídliskom. No je ťažké nevidieť, že nemecký pôvod je zárukou čestnosti, mužnosti, odvahy, väčšinou aj statnej postavy a silného zdravia; že indiáni sú fasa a debili - tí prví trúbia s belochmi, tí druhí sa teroru imigrantov snažia vzdorovať. Old Firehanda by asi dlhšie zniesol málokto. Chlapom sa nepáčia ženské a srdečne na ne kašlú. Vagabundi sú na hlavu a z dlhej chvíle chodia rýpať do ľudí, len aby na seba strhli pozornosť, hoci mienia kradnúť a načim by bolo ostať nenápadný; pritom sú organizovaní ako dáka polovojenská zložka a nemajú problém so subordináciou a ďalšími prejavmi vzornej socializácie. Veršujúci autista je jeden z najpravejších zálesákov - tu už pán May fakt trpel personálne-nápadovou núdzou. No najvtipnejšie, a to vo všetkých Mayovkách, mi príde, ako bezstarostne sa autor pohráva s prekonávaním vzdialeností. Hádam nepochopil, že Amerika je obrovská, ďaleko väčšia ako Európa, nehovoriac Nemecko (hoci inak über ales, samozrejme), a nikto nehopká na koni od Rio Pecos ku Trom Tetonom, potom do St.Luis a hneď do Arkansasu, lebo by na to minul život, štyridsať gatí, desať sediel a päť pôvodne zdravých mladých koní (a ešte pritom sústavne stretáva tých istých známych! Dočerta, sedávam pri táborovom ohni, ňúram na nete, a aj tak netuším nie kto je najslávnejším zálesákom v Portugalsku, ale ani v susednom okrese!) Jednoducho, desné more nezmyslov. No tri estrelly dám - zato, že indiši stiahli kožu z toho darebáka, z toho Brinkleyho.
Stará dobrá knížka, ve které jsou hrdinové stateční a padouši zlí. Příjemné, oddechové čtení s výborně napsanými dialogy mezi hlavními postavami, vtipem a typicky Mayovským dedukováním, kdy jediný zálesák dokáže z jediné stopy předpovědět celý plán banditů včetně času i místa provedení. Naivita je zde naštěstí pokládána realistickými momenty, např. Utahy, kteří Shatterhanda nesnáší, i když je hned třikrát odmítne zabít. Pochopitelně nejlepší část knihy nastane s příchodem Old Shatterhanda, ale i Firehand a Tetka Drollová dokázali při obraně Butlerovi farmy prokázat své hodnoty a těším se, že je v nějaké další Mayovce opět potkám.
Krásná Mayovka, na které jsme před mnoha a mnoha lety jako děti vyrostly. Na film se stály fronty a zážitek z filmu byl nepopsatelný.
Jedna z mých nejoblíbenějších Mayovek, ale mám je rád všechny, ať už to byl Olda Šetrný nebo Karel z Německa. Dodnes jsem se k ní od dětství nedostal, příběh znám nazpaměť a znovu ho číst už asi nikdy nebudu. Na Mayovkách jsem vyrůstal, netrpělivě čekal, kdy v knihkupectví vyjde další. Tuto jsem musel koupit pod pultem s jakoukoliv další knihou, taková byla doba.
Na oslavu mojej tu hodnotenej 400-ky som sa rozhodol okomentovať knihu, ktorá ukončila moje obdobie čítania vyslovene detskej literatúry a stala sa začiatkom môjho prežívania veľkolepých, smelých dobrodružstiev a chrabrých činov. Čoby školopovinný tretiak som na návšteve u známych objavil tento poklad a po prečítaní pár stránok som sa v ňom doslova utopil. Z návštevy som odchádzal s knihou pod pazuchou. O dva dni som ju bol vrátiť s tým, či by sa nenašiel ešte nejaký ten Karl May na čítanie. Našiel. Neskôr som si poriadil kopec mayoviek vlastných.
No... Už tu bolo o tejto knihe popísané asi všetko. Pre mňa je to zlomová kniha môjho detstva, ktorá mi doširoka otvorila pláne Divokého Západu, vyznačila chodníky do indiánskych táborov a prebudila vo mne záujem o históriu starých civilizácií. Vďaka mayovkám som sa potom dostal k spisovateľom ako Cooper, Grey, London, Seton, Stingl atď. A pamätám si, ako som v nemom úžase hľadel na film podľa tejto knihy, ktorý bol dosť o inom. I keď sa mi nakoniec predsa len páčil.
Takže, za mňa plných 5 a viac už nemám, čo bych dodal. Howgh! Dohovoril som.
Kniha mého dětství, na kterou nedám dopustit. Vážou mě k ní nostalgické vzpomínky na dobu, kdy jsme se jako děti hrávaly na indiány a bandity. Vždy v neděli odpoledne se všichni kluci drali do kina, kde za kačku promítali filmu s našimi hrdiny (prim samozřejmě hráli Old Shatterhand a jeho rudý bratr Vinnetou).
Poměrně drsný dej na rozdíl od milého Vinnetoua, který pro mě byl vždy takovou romantickou zalezitostu. Absolutne odlišný dej od filmu což vlastně mile překvapilo. Vinnetou a Old S.se na scénu dostávají až v polovici děje,což je vítána změna. Velmi povedená kniha, která je samostatně stojící mimo sérii Rudy gentleman.
Kdysi dávno jsem četla přesně toto vydání, protože jiné nebylo k sehnání. A to jsem už nebyla žádný teenager. Ale to nic nemění na skutečnosti, že se jedná o jednu z nejlepších knih od Karla Maye.
Poklad na stříbrném jezeře jsem nejprve viděl jako film coby malé pachole, a pak pokaždé, když hrál v televizi jsem ho musel vidět znovu. Než mi bylo patnáct, viděl jsem to aspoň desetkrát. Až v cca 13ti jsem četl knihu a i ta byla skvělá a po Vinnetou 1,2,3 je to moje nejoblíbenější "Májovka". Poklad měl ale ze všech Májovek dle mého názoru nejlepší prostředí a nejlépe vykreslené.
Začátek stejný jako u Žlutého Roberta - prvních přibližně 30 stran není poznat kdo je kdo, jestli postavy znáš a jestli jsou záporáci nebo ne. Přibližně po 50 stranách se všechno začne vyjasňovat a začne hon na záporáky. U záporáka Cornela mi přijde husté, jak během knížky na něj padají viny za všemožné záporácké činy, o jeho život usiluje většina lidí na scéně.
Super knížka, kdyby to bylo možné, tak bych dala 10 hvězd!!!
Trochu ma mrzí, že sa mi táto kniha nedostala do rúk o nejakých 20 rokov skôr, kedy by som z nej mal najväčšiu radosť :) A keďže je kniha určená (resp. najvhodnejšia) pre oči mladých zálesákov, nebudem ju rozoberať z pohľadu starého náčelníka, ktorého uši už rátajú s možnosťou, že sa v nich môže ozvať veľký Manitu. :-)
Klasická mayovka s nejkladnějšími hrdiny Vinnetouem a Old Shatterhandem, kdy na člověka dýchne kouzlo Divokého západu a vítězství spravedlnosti nad podlostí desperátů. Sice se všeobecně ví, že May nikdy toto nezažil, přesto dokázal skvěle popsat tehdejší atmosféru a vytvořit nezapomenutelnou dvojici
Mayovky mám moc ráda, ale znám je převážně jako filmy s nepřekonatelným obsazením, hudbou a celkovou náladou. Kniha nemá s filmem mnoho společného, jde o velmi volnou předlohu a tak nejde ani srovnávat. Zklamáním bylo, že hlavní padouch padl spíše okrajově a náhodou a Old Firehand je namachrovaný frajírek.
Pre mňa najlepšia z Mayoviek. Putovala so mnou detstvom, dal som ju aj ako dospelý. V porovnaní s románom film je...ťažko to výstižne...hádam celkom iný, skoro v inom žánri.
Dnes již klasický román Karla Maye, který každý zná, takže je docela těžké k němu cokoli napsat. Mě se moc líbí popisek z letáčku nakladatelství TaM k vydání Pokladu z roku 1937. Zní takto :
Nuže, všichni jsou opět zde! Nejkrásnější indiánské dobrodružství Poklad ve Stříbrném jezeře opět vychází. Prožijete v něm opět svoje mládí. Osvěžíte svá srdce z nudy a cifer všedního života v jasu dobrodružství Vinnetouových a Old Shatterhanda !
Jsou to dobrodružství věčně mladá, věčně krásná. Touha po šťastnějších dálkách je v nás dnes táž, jak jsme ji kdysi cítili v dětství. A všichni i dnes souhlasíme v obdivu hrdinských činů lidí a zásluh za dobrý čin. A mládež? Kdo Karla Maye zná a četl, dá Poklad ve Stříbrném jezeře čísti též svým dětem. Povede je k statečnosti a mužnému sebevědomí, dá jim poznat tři nejvyšší zákony lidí v divočině : zákon lásky k přírodě, zákon samostatnosti, zákon služby bližnímu. Rozzáří jejich oči. Je to vlastně nejtěžší úkol, jaký může míti kniha - rozzářit oči mladých hochů a starým vrátit jejich mládí ...
Kdo miluje film, bude velmi překvapen velkými rozdíly a obrovským množstvím jiných postav. Hlavně finálem, kde se ukáže proč se originál jmenuje IM (V) jezeře a ne NA jezeře.
Čteno ve čtenářské výzvě jako kniha žánru, který běžně nečtu a tomu odpovídá i hodnocení. Špatná rozhodně není, ale není to můj šálek čaje. Příjemné zpestření mé běžné četby, ale stačilo. Ať se bledé tváře ani rudí bratři nezlobí.
V téhle knížce se sešla celá řádka známých Mayových postav z divokého západu. Příběh je plný zvratů a většinou opět vítězí lest nad puškami. Pro mna jedna z nejlepších Mayovek.
Nanejvýš uspokojivé.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno Indiáni westerny Vinnetou Old Shatterhand čest hrdinové Karel May, 1842-1912 světová literatura klasická literaturaAutorovy další knížky
1969 | Syn lovce medvědů |
1971 | Divokým Kurdistánem |
1970 | Pouští |
1968 | Černý mustang |
1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
Film je každopádne lepší, má peknú výpravu, hudbu a Lexa Barkera zdvíhajúceho papundeklový balvan. Kniha ale nemá s filmom nič spoločné, snáď okrem postavy záporáka Cornela a je hlavne prehliadkou Mayovských klišé vyskrutkovaných na epické parametre. Rozkúskovaný štýl vyprávania, kde v každej novej kapitole pribúdajú ďalší a ďalší hrdinovia až je ich viacej než vo finále Avengers a valia sa na zloduchov doslova ako tsunami. Existuje dva a pol typu Mayovských hrdinov. Tí prví sú takmer dokonalí, teda chytrí, spravodlivý, skvelý zálesáci i strelci, akurát viac či menej podivný, napr. chlap v koženom vreci zvaný Tetka Drollová. Tí druhý sú potom úplne dokonalí, plus krásny a statný a tí čo sú deutsche majú bonus a v dokladoch pečiatku Übermensch. To z dejového hľadiska v zásade ruší akékoľvek napätie, pretože hrdinovia obvykle poznajú plány záporákov ďaleko dopredu, pohodlne narafičia megapasce a špatoši tak môžu jedine nadávať a ustupovať s dlhým nosom. Keď zloduch vôbec nemá šancu skórovať, maximálne vyrývať, stáva sa z neho len otravná mucha. Že Cornelovi ( ku ktorému sa cestou z neznámich dôvodov pridávajú zástupy tulákov a vagabundov aby to vyzeralo že predstavuje nejakú hrozbu ) postupne prišijú snáď každý zločin a krivdu ktorá sa stala niektorému z hrdinov to nezachráni, len som čakal kedy ho ešte obvinia z vraždy Cézara a Ötziho. Prvá polovica knihy mi tak prišla dosť nevzrušivá, ale potom sa to nečakane zlepšilo s príchodom Shatterhanda a jeho Llano Estacado party, lebo Utahovia prahnú po krvi belochov stráááášne moc a nehodlajú brať ohľad na to že je Oldo priateľom červenokožcov. A vtedy to konečne dostane nejakú ozajstnú príchuť, keď sú hrdinovia v silnej nevýhode a musia napínať svoje šunkové závity aby si vyjednali aspoň akú takú nefér šancu bojovať o život. To je hneď iná plechovka redbullu. Záver ale opäť sklamal, lebo bol viac obchodný než akčný, o Cornelovi stratenom mimo záber nehovoriac. Uff, musím povedať že som mal trochu vyššie očakávania. Ono to nebolo zlé, len sa nedalo ignorovať všetky tie koniny, klonovaných zálesáckych parťákov ( tučný a chudý, hrbatý a veršujúci... ) a fakt že sa všetci v tej veľkej Amerike neustále len tak stretávajú keď vandrujú prériami. P.S. nechcem budiť nejakú kontroverziu, ale jeden z indiánov sa volal Nintropan-Homoš...