Pokoj pro hosty
Dreda Say Mitchell
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457247/bmid_pokoj-pro-hosty-L0W-457247.jpg
3
163
163
Doma je tam, kde máš noční můry. Lisa, problémová mladá žena s pohnutou minulostí, nemůže uvěřit svému štěstí, když objeví k pronájmu krásný velký pokoj v obrovském domě. Bydlí v něm milý a přátelský pár, který dům vlastní. Všechno se zdá být v pohodě, dokud ve svém pokoji nenajde sebevražedný vzkaz. Když ale oba vlastníci trvají na tom, že pokoj nikdo před ní pronajatý neměl, Lisa začíná mít pochybnosti. Má potřebu odhalit tajemství o muži, který v pokoji žil před ní, ale když se začne dít jedna podivná událost za druhou, cítí se ohrožena. Někdo nestojí o to, aby Lisa zjistila pravdu. Lisu začnou čtyři stěny domu a jejich tajemství skličovat a čím dál víc se propadá do pekelné zrcadlové síně, kde si není jistá, co je a co není skutečné… Tenhle pokoj si už jednu oběť vzal. Má v plánu si vzít další?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2020
,
Kalibr
Originální název:
Spare Room, 2019
více info...
Přidat komentář
Zklamání.
Kniha byla, tak moc překombinovaná, že jsem si ke konci už musela ťukat na čelo.
Tohle jako myslela autorka vážně?!
Jediné plus na knížce bylo málo stránek, za mě je to jinak úplně zbytečné čtení.
Vcelku zajímavá zápletka, co mi ale nejvíc vadilo, byla ta neuvěřitelnost. Že prostě najednou zmizí ze světa tři lidé a nikdo se po nich neshání? Lisa v pětadvaceti letech nikdy neviděla svůj rodný list? Půl roku měla vztah s Alexem a nikdy se nedostali k tomu, aby mluvili o svých rodinách? Je to další kniha, která bude nejspíš brzy zapomenuta.
Nerada píšu negativní hodnocení ke knihám, protože vím, že každý autor zanechal ve své knize kus života, spousty hodin, kdy rozvíjel svůj příběh a věřil, že kniha zaujme...
S touto knihou jsem se ale trápila tři měsíce... Příběh byl tak psychologicky komplikovaný, zamotaný, že jsem nakonec čtení vzdala pár listů před koncem...
Nemohu tedy dát více jak 2 *... Mrzí mne to....
Absolutně zbytečná kniha hrající si na psychologický thriller...promiňte paní autorko...ale od začátku do konce slátanina. Chvílemi nechutná! Přečteno rychločtením s nadějí na kousek lepšího příběhu, ale bohužel :-(
Celkově zvláštní, hlavní hrdinka se často chovala dost nepochopitelně. Ale, když jsem knihu dočetla , a zamyslela se nad celým dějem , tak jsem její jednání dokázala pochopit. A v některých scénách dokonce dokázala i překvapivě velmi rozumně zareagovat. Většina postav se chovala divně a nepochopitelně. Ale to opravdu asi sebou nese samotný námět. Z mého pohledu je kniha hodně psychologická. Takže kdo má rád takové knihy ten bude spokojený. Alex byl sympaťák který jednal rozumně za každých okolností. A pomohl autorce držet děj pohromadě. Bohužel jedno z překvapení, které nám autorka nachystala, mě napadlo hned ze začátku knihy. Ale není jediné. Takže došlo na jiné. V knize jsou momenty napětí a překvapení, takže nuda to opravdu nebyla.
Knížka nebyla špatná. Zajímavé, ale pro mě docela zdlouhavé. Mohlo tam být víc akce a napětí. Celou knihu vlastně vůbec nevíte o co tam teda jde, vše je až na konci. Za mě tam mohlo být víc odhalení v průběhu knihy. Jinak má knížka krátké kapitoly a dobře se mi četla.
Kniha mě celkem bavila.Zacatek byl skvělý,potom to šlo hůř.Rozuzleni zvláštní,podle mě to měli řešit dřív.
Jako bylo to překombinované, ale zajímavé, trochu jiné, prolínala se minulost s přítomností. Stále tápete, kdo je vlastně cvok a na konci se vše vysvětlí. Takže určitě neurazilo a příjemně překvapilo.
Knížka je velmi čtivá, krátké kapitoly mám ráda. Ale po přečtení mohu říci , že už bych si od autorky nic nepřečetla. Zápletka celkem jasná od začátku. Knížku jsem si sama nekoupila, dostala jsem ji. Dávám tak 45 %
Chytlavý psychothriller, který zaujme atmosférou domu opředeného tajemstvím a ústřední postavou, která v něm pátrá po své minulosti. Kontrast mezi první a druhou půlkou jsem ani tak ostře nevnímala jako zbytečně a nesmyslně překombinovaný konec. Čtenář už přibližně od poloviny knihy tuší, jaká bude zřejmě pointa a vršením nesmyslů se napětí v závěru už nedostaví. Pěkný námět, ale pro mne bohužel překombinovaný, přeslazený a příliš neuvěřitelný konec.
Začalo to slibně a první polovina knížky se mi i líbila. Autorka dobře vykreslila hlavní postavu Lisy, její psychické problémy i pátrání po minulosti.
Ale čekala jsem asi něco jiného, víc napětí a tajemna. Nevím, ale v poslední době "mám štěstí", že mě naláká zajímavá obálka a recenze slibující něco jiného, než ve finále dostanete.
Pokoj pro hosty obsahuje originální nápad se zajímavou psychologickou hrou.
Zakládá si na tom, že čtenář od začátku do konce nevím, na čem je, čemu se dá věřit, co je realita a co už ne. To může být chytlavá zápletka, ale tady to bylo až moc zmatené. Občas jsem nevěděl, čeho bych se mohl chytit.
Příběh je napsaný hodně svižným tempem, což mému zmatku mnohdy moc nepomohlo. Myslím, že kdyby si autorka přidala ještě 100 stran navíc a psala trošku volnějším tempem, bylo by to lepší.
Hlavní hrdinka se na druhou stranu povedla. Dobře ztvárnila člověka s psychickými problémy a její průběh záhadou mě bavil.
Konec samotný nebyl špatný, ale opět až moc zrychlený. Sice bylo rozuzlení poměrně nečekané, ale skrze rychlé a zmatené tempo příběhu to dostatečně nevyznělo a působilo to spíše průměrně.
Kniha není nejhorší, ale zasloužila by si více práce. Jakožto taková jednohubka ujde, ale nic víc nečekejte.
Pro mne trochu moc lapání po dechu, nepravděpodobných scén, přehnaných úleků atp. Buď špatný překlad nebo tak neobratná stylizace, že jsem místy pochybovala o smyslu některých vět. Nezaujalo mě to, nelíbilo se mi to.
(SPOILER)
Lisa která "trpí" maniodepresivní poruchou a náměsíčností si jde hledat podnájem. Majitelé nemovitosti jeden divnější než druhej. Sousedka vědící vše a nebo nic. Rodiče mající jedno velké tajemství.
Chvílemi jsem přemýšlela, kdy už je to moc utažené za vlasy, kdy Lisa přehání, kdy vidí bludy a kdy je při smyslech.
První ½ až ¾ knihy bylo čtivé, závěr byl dost rychlý a vlastně už tak nějak čekaný a tak pro mě největším překvapením byla Martha.
(SPOILER)
Mě si kniha získala, a to hned od úplného počátku. Řeknu vám... To byla teda jízda. Naštěstí to nebyla jízda jako na horský dráze, myšleno tím, že byla kniha střídavě špatná nebo dobrá... ona se totiž v nadprůměru držela po celou dobu. Jen se teda ztotožnuji s názory ostatních, že druhá půlka knihy, nebyla tak elektrizující jako ta první. To ale nemění nic na tom, že tato autorka trochu dýchá zakrk i takovým formátům současnosti jako je třeba Shari Lapina atd.
Pokoj pro hosty je velmi znepokojující kniha. Tím, že jejíhlavní hrdinka je jednoduše řešeno jaksi nervově nestabilní a nevyrovnaná, jí přidává na jakési zádumčivosti až stísněným pocitům... ty ale nemusí cítit každý...ovšem čtenářům, kteří se alespon jednou ocitli třeba také v takovéto stresové a vypjaté situaci bude někdy zatěžko knihu číst, jelikož jen lidé co si o sobě někdy mysleli, že jsou blázni pochopí jiné lidi co pochybují o svém duševním stavu. Samozřejmě tady je to extrém, ale kdo z nás někdy neměl nějakou tu depresi? Obvykle právě kvůli tomu nevyhledávám knihy, kde nějakým způsobem hraje roli sebevražda... je to zkrátka téma o kterém se mi velmi špatně čte ... tady to ale bylo hlavně o naší hlavní hrdince..... které jsem samozřejmě fandila. I když mi teda vadilo, že patří k těm lidem co dost fnukají nebo se chovají dětinsky a nebo ještě hůř.... jsou zlí na lidi co se jim snaží pomoct, nebo na lidi, které je milují. Takže ano s Leslie to opravdu občas nebylo jednoduché a i já bych jí jednu nejradši lípla... ale nebyla jediná co na tom měla svůj podíl viny.
Na závěr chci jen říct, že jsem vlastně nečekala že se kniha vyvine tímto směrem. Myslím tím, ženinu minulost, to že si dům pronajala schválně... prostě se od toho v této části nedalo odtrhnout. Konec už zas tak překvapivý nebyl, i když husí kůže mi teda naběhla.... autorka to sice uhrála na staré dobré pomatení mysli... no já sice chápu, že její matka byla křehká žena, ale copak by tohle udělala matka svým milovaným dětem, jen protože ji ve 21. století její manžel podvádí... a z toho se má jako doslova zbláznit? Pak taky nechápu kdo teda zabil Bette, jestli to udělala M, nebo jestli dělala M i ty ostatní naschvály... i když soudě podle její zákeřnosti, je vpodstatě asi nasnadě, že to má na svědomí právě ona.
Verdikt:
Podle mě je kniha ze začátku tak fascinující a dobrá, právě kvůli tomu, že její děj sklouzne z připraveného klišé do velmi zajímavé linky. Samozřejmě by to nešlo i nez velice dobře napsaných postav. Lesliiny posedlost hledání odpovědí ohlední její minulosti byla sice sem tam trochu otravná a dětinská, na druhá stranu jsem ji obdivovala za její zarputilost.
Knihu tedy určitě doporučuji, mě velmi sedla. A kdyby autorka ještě něco napsala, tak do toho půjdu.
První polovina knížky mě upřímně ohromila, autorka si skvěle hraje s atmosférou a už od začátku je jasné, že to bude psycho jízda se vším všudy. Ovšem musíte počítat s tím, že postavy nejsou zrovna dvakrát sympatické a důvěryhodné, protože na tom děj de facto stojí. Právě v tomhle je podle mě problém u většiny čtenářů, mnoho lidí prostě potřebuje sympatické postavy a mít jasno v ději, ale Pokoj pro hosty je psychárna na hranici šílenství a já kolikrát váhala, kolik pravdy mi vlastně hlavní hrdinka popisuje. Přiznávám, druhou polovinu jsem si užila o chlup míň, ale i tak byla dobrá. V mnoha momentech teda byla poměrně předvídatelná, ale místy jsem zase byla překvapena. Asi se neubráním srovnání s V dobrém i zlém, protože jsem ji četla nedávno a přišla mi temnější a složitější než Pokoj pro hosty, ten je proti ní méně náročný. I tak je ale hodnocení 66% zbytečně nízké.
Nevím, proč tak nízká hodnocení, protože ač se může zdát hodně přehnaný děj, někdy se nestačím divit, co vše se odehrává v reálu.....takže za mě plný počet hvězdiček.
Přečteno během rána a odpoledne.
Ačkoliv velice nerada dávám tak nízké hodnocení, u tohoto díla musím být přísná. Velice mne zaujal krásný obal :)) Poslední dobou se mi to stává často :D Obal a anotace. Říkám si "Super, tajemný pokoj, záhadné chodby za zdmi, tiché zvuky a divný pár, to bude něco pro mě!!" Recenze nijak kladné, ale to mne neodradilo, dala jsem tomu šanci. No bohužel, obal a anotace je tak jediné co mě v téhle knize nadchlo. Začátek byl převážně slibný, to uznávám, ale poté už to šlo do kytek. Vše bylo tak krkolomně a strojeně psané. Postavy nesympatické, vlastně úplně nijaké. Vůbec jsem nechápala myšlenkové pochody Lisy, která omývala neustále dokola slova "cvok, blázen, jizvy, sny, můry". Budiž, pokud to tak nazveme, to rádoby napětí bylo už velice dlouhé. Nemůžu říct, nic se neděje, nikdo nic neudělal, nic se nestalo... Bla bla bla. Kolikrát jsem nepochopila ani časově danou situaci. Byla nadrogovana? Byl to tedy sen? Nevěděla jsem ale už jsem to později ani neřešila. Samotný závěr jsem spíše politovala. Smutné, že i takové zrdůdnosti se dějí dnes a denně po celém světě, tudíž soucit se opravdu dostavil, ale to jen kvůli dětem a vlastně rodině, která dopadla takto tragicky. Kdybych mohla, přidám ještě půl hvězdy za tento krátký obsah závěru. Zápletku neřeším, byla slabá a opravdu forma knihy byla slabá. Prostě se nezačtete, protože je to matlanina.
Úvod-první kapitola – začalo to velice dobře, pak tak nějak člověk pořád čeká, co se bude dít, přijde mi, že je tam snaha o napětí, ale do knihy jsem se nemohla vůbec začíst, ani jedna z postav mi nebyla blízká, a knihu jsem dočetla jen proto, že nejsem zvyklá knihy odkládat, a abych se teda dozvěděla co tam autorka vlastně vymyslela za zápletku a závěr.
Pro mne jedna z nejslabších knih co jsem v posledních letech četla.
Méně zdařilý klon známějšího víkendového thrilleru Za zavřenými dveřmi. Zmatené mladé děvče hledá podnájem a narazí na nesourodý pár, který jí ve své vile pronajme pokoj, pokud bude dodržovat jejich velmi nestandardní pravidla soužití. Po několika kapitolách nevíme, zda je zmatenější hlavní protagonistka nebo autor, když se začnou nabalovat další věci, které čtenář zjistí jen náhodou a jsou mu velmi náhodně servírovány - že má hlavní hrdinka nějaký problém, že má vlastní dům, kde ale nebydlí, protože hledala jeden konkrétní barák, že její divný domácí vlastně divný a zlý není atd. Překvapivé rozuzlení přijde na konci a dá všemu smyl. Scénu s kočkou si mohla autorka odpustit.