Pokrevní pouta
Richelle Mead
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/115325/bmid_pokrevni-pouta-pokrevni-pouta-zSf-115325.jpg
4
1065
1065
Pokrevní pouta / Pokrvné putá série
1. díl >
Volné pokračování Vampýrské akademie. Mladá královna Lissa Dragomirová si netradiční politikou nadělala u morojského dvora spoustu nepřátel, kteří by ji rádi odstranili. Je ale velmi dobře střežena, a tak se spiklenci zaměří na její nevlastní sestru Jill. Vědí totiž, že kdyby Jill zabili, Lissa by musela odstoupit a přenechat trůn někomu, kdo má alespoň jednoho žijícího příbuzného. Po brutálním útoku na Jill se Morojové a dhampýři rozhodnou uklidit Jill někam do bezpečí. Kam ale? Po dlouhém zvažování dojdou k závěru, že mladou vampýrku by jistě nikdo nehledal ve světě lidí. Jill má doprovázet a strážit alchymistka Sydney Sageová. Obě dívky se zapíší na lidskou školu, kterou navštěvují i Adrian Ivaškov a Eddie Castile. Kamarádi zpočátku řeší běžné problémy spojené se studiem na lidské škole, ale brzy začnou zjišťovat, že na téhle škole nejsou jediní, kdo potřebuje k životu krev…... celý text
Přidat komentář
4,3
Navazující série na Vampýrskou akademii. Předně bych chtěla říct, že za mě je lepší číst nejdřív VA a pak tuto. Asi byste se chytli i kdybyste to tak neudělali, ale minimálně tady přeci jen navazujeme na jisté události, které se odehrály tam.
Adrian působí jako lehkomyslný mladík, který nic nebere vážně a jen paří, ale je mnohem všímavější, než by někteří řekli. Pro ty, na nichž mu záleží, tak by se rozdal a momentálně se potřebuje vyrovnat s nějakými věcmi, které ho zničily. Sydney je hodně rozumná, měla přísnou výchovu a zrovna žije ve strachu z toho, aby ji nestihl trest za to, co udělala. Jako alchymistka chrání lidi před strigoji, moroji i dhampýry, a snaží se mezi nimi udržet hranice, přestože sama se v jejich přítomnosti cítí nesvá.
Je tu stejný svět jako ve VA, ale jiné prostředí a situace a každá z postav se s tím vyrovnává jinak.. objeví se nějaké záhady, kterým je třeba přijít na kloub, než se něco přihodí… nechybí ani tajemství, která se postupně odkrývají…
Dříve jsem měla radši VA, ale později se mi to otočilo a zamilovala jsem si Sydney a Adriana. Ti dva jsou spolu rozkošní skoro od prvního okamžiku a je skvělé sledovat jejich příběh.
A Eddie a Jill? To jsou další postavy, které mám moc ráda a mám radost, že tady se jim dostalo většího prostoru.
Za mě je to povedený začátek série a už se těším, až se pustím do dalšího dílu
Navazující série na Vampýrskou akademii. Předně bych chtěla říct, že za mě je lepší číst nejdřív VA a pak tuto. Asi byste se chytli i kdybyste to tak neudělali, ale minimálně tady přeci jen navazujeme na jisté události, které se odehrály tam.
Adrian působí jako lehkomyslný mladík, který nic nebere vážně a jen paří, ale je mnohem všímavější, než by někteří řekli. Pro ty, na nichž mu záleží, tak by se rozdal a momentálně se potřebuje vyrovnat s nějakými věcmi, které ho zničily. Sydney je hodně rozumná, měla přísnou výchovu a zrovna žije ve strachu z toho, aby ji nestihl trest za to, co udělala. Jako alchymistka chrání lidi před strigoji, moroji i dhampýry, a snaží se mezi nimi udržet hranice, přestože sama se v jejich přítomnosti cítí nesvá.
Dříve jsem měla radši VA, ale později se mi to otočilo a zamilovala jsem si Sydney a Adriana. Ti dva jsou spolu rozkošní skoro od prvního okamžiku a je skvělé sledovat jejich příběh.
A Eddie a Jill? To jsou další postavy, které mám moc ráda a mám radost, že tady se jim dostalo většího prostoru.
Za mě je to povedený začátek série a už se těším, až se pustím do dalšího dílu.
Tady musím přiznat, že jsem si knihu koupila jen kvůli obálky. Vampýrskou akademii jsem nečetla a o této sérii se dozvěděla jen díky ořízce. Určitě je to oddechové čtení, jen na mě to má příliš pomalý sled událostí :-)
I když je Vampýrská akademie moje srdcová záležitost a mám doma celou sérii dvakrát, do Pokrevních pout jsem se nikdy nepustila. Asi mě odrazovaly ty obálky, protože Adriana jsem si zamilovala.
Teď jsem tu chybu napravila a Pokrevní pouta jsem zhltla jedním dechem. Akorát se obávám, že nové vydání nebude vycházet dostatečně rychle, abych mohla hned, co dočtu jeden díl, pokračovat dalším, protože tohle se čte vážně samo.
Adrian Ivaškov i Sydney Sageová jsou skvělé hlavní postavy. I jako vedlejší ve VA byly skvělé (samozřejmě), ale když se teď příběh netočí kolem akční a do bitev se bez přemýšlení vrhající Rose, ale naopak kolem poněkud klidnějších postav, je to celkem příjemná změna.
Děkuji @slovartcz & @booklabcz za knihu. #spoluprace
Když booklab oznámil, že bude vydávat i Pokrevní pouta s novými obálkami od Adela Stopka byla jsem tou zprávou nadšená, protože Vampýrská akademie mě až na pár míst opravdu bavila a přestože Adrian tam nedostal tolik prostoru jeho postava mě zaujala.
Pokrevní pouta se tempem trochu liší od VA, protože Sydney je oproti Rose spíše přemýšlivý typ a než něco udělá dobře si promyslí jaké by to mohlo mít následky. Takže nečekejte bláznivé eskapády jako v VA, protože tady věci plynou o něco pomaleji. Pořád ale dost svižně na to aby si udrželi pozornost čtenáře.
Já si celkově Pokrevní pouta užila více než VA, protože mě víc baví hrdinové, kteří se nad svým jednáním logicky zamyslí než aby zkratkovitě jednali. I dialogy mi zde přijdou o něco lepší.
Zápletka příběhu má dvě propletené části, které jsou fajn zpracované a i když určitá část je naprosto průhledná a čtenář ji odhalí velmi brzy. Tak druhá část zápletky je skvěle zamotaná až do konce a já vůbec netušila, že se to odehraje právě takto.
Chemie mezi Adrianem a Sydney mě opravdu bavila a líbilo se mi, že Sydney byla k Adrianovi upřímná a nebála se mu říct do očí co si o některých věcech myslí. Jill mě svým chováním trošku rozčilovala, ale to už je asi úděl její rodiny.
Jsem velmi zvědavá jak si autorka poradí s příběhem dál a jak se to bude celé vyvíjet. Taky jsem zvědavá na další obálky, protože ty u VA byli nádherné, ale Pokrevní pouta je překonala.
Po Vampýrské akademii se těžko píše pokračování. Zatímco u VA jsem ani nedýchala a četla a četla, tady mi připadalo, že děj občas stojí. Pořád jsou na stejných místech, problémy se blíží velmi pomalu, řeší se poměrně nevýrazné malichernosti, Sydney dlouze řeší své vnitřní rozpolcení na několika frontách a vývoj postavy je střízlivě a realisticky pomalý a v neostrých obrysech, takže to pro mě nebylo takové "vzrůšo", jaké produkovala divoká Rose. (Syndey je sympatická v mnoha ohledech, oceňuji, jak je rozvážná, spolehlivá a kompetentní, velmi mi imponuje její nadšení pro vědomosti a její vzdělání, ale tento typ knih mě táhne spíše kvůli postavám jako je Rose, které jsem povahově na hony vzdálená, tudíž mě fantazie s ní více uchvacuje než s chladnější a "hodnou" Sydney, ke které se blížím spíše.)
Na druhou stranu mám velmi ráda autorčin styl. Adriana mám v oblibě už od VA a je milé sledovat, jak se hledá a dospívá. Svět dhampýrů a morojů se ještě více rozkrývá, což oceňuji, přišel mi dost zajímavý. Svět alchymistů je naopak jako drátem do oka, ovšem i on skrývá zajímavé postřehy a myšlenky. Navíc se objevují i známé postavy.
Kniha má velmi pomalý rozjezd, téměř nic závratného se v příběhu nestane, nicméně i přesto byla pro mě aspoň natolik zajímavá, že mě nutila číst dál, abych zjistila, jak to nakonec dopadne. Sydney pro mě zatím postrádá jakékoli osobní kouzlo, Jill mi většinu času lezla na nervy a měla jsem chuť ji něčím praštit. Autorčin styl psaní se mi líbí, kniha se čte rychle, Vampýrskou akademii jsem si docela nakonec oblíbila, takže i její pokračování si přečtu. Snad se v dalších knihách rozjede více akce.
Pokrevní pouta mě překvapila. Čekala jsem, že jako většina komentujících budu nadržovat spíše VA, ale opak je pravdou.
Tam, kde Rose byla nezkrotná a impulsivní, je Sydney racionální a logická. Kde Rose jednala, Sydney přemýšlela. Dialogy jsou také mnohem lepší než v VA, nejsou tak dětské a naivní. A chemie mezi Adrianem a Sydney je pozvolná, ale právě proto tak uvěřitelná.
Zároveň si myslím, že kdybych četla PP v nějakých 14-15, ztotožním se s většinou komentářů a Rose mi bude bližší. Jakožto vysokoškolačka naopak vydvihuju vyspělou Sydney, její touhu po studiu na univerzitě a skvělou profesorku.
Vampýrskou akademii jsem četla před nějakými deseti lety a bála jsem se, že tohle nebude ono. Ale netrvalo dlouho a rychle jsem se začetla. Sydney je fajn a příběh se mi zatím líbí.
Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 hvězdičkami. Jelikož z Vampýrské akademie jsem byla opravdu nadšená, tak jsem kvůli menšímu zklamání dala jen ty 3. Kniha mne do sebe nedokázala pořádně vtáhnout, chyběla mi tam Rose a Dimitirij, školní prostředí mne spíše odrazovalo a celkově to bylo většinou bez akce. Chyběly mi napínavé bitvy se Strigoji a pořádný náboj. Ale sérii chci dát určitě ještě šanci a třeba budou další díly akčnější.
Určitě doporučuji nejdříve pročíst sérii Vampýrská akademie. Její děj byl napínavější než u této série. Navíc na ni přímo navazuje a proto některé věci už v této knize nejsou vysvětleny.
Vampýrskou akademii jsem nečetla, tak nemůžu srovnávat, ale tato knížka mě úplně nenadchla. 2/3 příběhu se vůbec nic neděje a až v poslední 1/3 je nějaká akce. Do dalšího dílu se přesto pustím, protože mě zaujali postavy, prostředí a vztahy mezi alchymisty a vampýry.
Zatím se mi líbí víc série Vampýrská akademie, tak doufam , že mě další díl více nadchne ....
Po Vampýrské akademii obrovské zklamání. Minimálně do půlky knihy (kde jsem četbu vzdala) se nic neděje a Sydney zkrátka není ten typ, co dokáže podobné deficity vyvážit svým osobním kouzlem - na rozdíl od Rose, hlavní hrdinky VA, kterou se Sydney nejde nesrovnávat, obzvlášť pak ne po Rosině cameu.
Po přečtení série Vampýrská akademie jsem rychle sáhla i po téhle sérii a musím říct, že jsem udělala dobře. Příběhy našich hrdinů zde pokračují, jen místo Dimitrije s Rose máme Adriana, Sydney, Jill a další. Tento díl je takový rozjíždějící. Seznámíme se s hlavními postavami, novou situací i prostředím. Dozvíme se také více o alchymistech. Vývoj vztahu Adriana se Sydney je pozvolný, těším se na další díly.
Další podařená série od Richelle Mead. Četla jsem od ní všechno co vyšlo a vždycky se mi to líbílo :-) stejně jako u VA je to spíše pro mladší ročníky, ale to mi nevadilo :-) Jen mě mrzí , že jsem si to nemohla přečíst, když jsem já byla ten mladší ročník :-)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Vampýrská akademie |
| 2011 | Poslední oběť |
| 2011 | Pokrevní pouta |
| 2011 | Trápení |
| 2010 | Stínem políbená |
Pokrevní pouta jsou pro mě slabší, i když pořád hodně dobrý, odvar Vampýrské akademie, a to hlavně proto, že Sydney prostě není Rose, kterou jsem si ihned oblíbila a dokázala se do ní vžít. Možná, kdybych pokračování VA objevila už před těmi deseti lety, kdy jsem ji četla poprvé, bych PP hodnotila jinak, ale teď prvnímu dílu nemůžu dát víc, než tři hvězdičky. VA prostě nastavila laťku extrémně vysoko.