Pokrevní pouta
Richelle Mead
Pokrevní pouta / Pokrvné putá série
1. díl >
Volné pokračování Vampýrské akademie. Mladá královna Lissa Dragomirová si netradiční politikou nadělala u morojského dvora spoustu nepřátel, kteří by ji rádi odstranili. Je ale velmi dobře střežena, a tak se spiklenci zaměří na její nevlastní sestru Jill. Vědí totiž, že kdyby Jill zabili, Lissa by musela odstoupit a přenechat trůn někomu, kdo má alespoň jednoho žijícího příbuzného. Po brutálním útoku na Jill se Morojové a dhampýři rozhodnou uklidit Jill někam do bezpečí. Kam ale? Po dlouhém zvažování dojdou k závěru, že mladou vampýrku by jistě nikdo nehledal ve světě lidí. Jill má doprovázet a strážit alchymistka Sydney Sageová. Obě dívky se zapíší na lidskou školu, kterou navštěvují i Adrian Ivaškov a Eddie Castile. Kamarádi zpočátku řeší běžné problémy spojené se studiem na lidské škole, ale brzy začnou zjišťovat, že na téhle škole nejsou jediní, kdo potřebuje k životu krev…... celý text
Přidat komentář
Nejdříve jsem si myslela, že mě kniha nebude bavit, protože je o Sydney, kterou jsem ve VA moc nemusela. Mile mě ale překvapila. Každý díl jsem četla nejméně dvakrát, je to dokonce lepší jak VA.
Na tuhle sérii jsem se těšila strašně dlouho, měla jsem vážně vysoká očekávání a nezklamala mě. Asi začnu postavama. Hlavními postavami byly vedlejší postavy z VA. Sydney, mladá alchymistka, která se dostala do problémů, protože pomohla Rose. Adrian, bývalý přítel Rose se zlomeným srdcem. Eddie, mladý strážce, který si velice váží přátelství. A nakonec Jill, mladší sestra Lissy, nemanželské dcery Erica Dragomira. Spousta lidí chce dostat Lissu z trůnu a jdou na to přes její sestru Jill. Proto se musí ukrýt a právě již zmínění tři lidé jedou s ní.
Asi nejzajímavější bylo vidět některé postavy z pohledu jiných postav. Abeho z pohledu Sydney. Více prostoru dostal i Adrian za což jsem moc ráda. Bylo vidět, že na něj hodně působí, co se stalo s ním a Rose.
Hlavní zvrat byl moc dobře promyšlený a Richelle Mead opět předvedla, že je opravdu dobrá spisovatelka. Já si nemůžu na nic stěžovat.
Adrian. Adrian Ivaškov. Nič viac asi nemusím dodávať.
Ale nie, predsa len sa niečo nájde. Slabý rozbeh. Dlho mi trvalo sa dostať do deja. Ale nakoniec konečne prišiel zlom a naozaj som hrozne potrebovala zistiť ako to všetko skončí.
Takže zatiaľ dávam 4 hviezdičky a uvidíme ako sa to bude vyvíjať.
Po letech jsem se vrátila k Vampýrské akademii i k tomuto pokračování a i po té době se mi tahle série líbí víc než původní příběhy. Bude to zřejmě pro mě sympatičtějšími hrdiny, kteří se musí popasovat s novou várkou nebezpečných úkolů
Nečekala jsem, že by se mi po Vampýrské akademii mohlo něco tak moc líbit. Příběh mě naprosto dostal a opravdu jsem si ho zamilovala, stejně jako knihy původní série. Bylo to napínavé, vtipné, zajímavé... Dokázalo mě to chytnout za srdce a vše jsem prožívala s hrdiny, přestože se tam vyskytovalo mnohem méně akčních scén než ve Vampýrské akademii. Sydney je výbornou hrdinkou, se kterou jsem si sedla ještě víc než s Rose, asi protože mi hrdinky intelektuálky sedí víc. Adrian je prostě zlatíčko, na které nedám dopustit, a ostatní postavy byly skvěle propracované, každou se svou vlastní psychologií a minulostí.
Že já blbec jsem se do toho pouštěla. Měla jsem to ukončit VA a bylo by. Pokrevní pouta mě bohužel prozatím moc nezaujala, proto doufám, že druhý díl bude lepší. Neboť mám hloupý zvyk dočítat série.
Konečně jsem se dostala ke čtení této série, nastal ten pravý čas. A musím říct, že mě nadchla stejně, jako vampýrská akademie. Jsem zvědavá, jak se život Sydney propletený s Adrianem bude nadále vyvíjet.
Miluji tuhle sérii a ráda se k ní vracím. Adrian a Sydney jsou dokonalý hrdinové. Kniha je vtipná a má děj, který dává smysl. Svět Morojů a Dhampýrů je dokonale vymyšlen. Rozhodně doporučuji, je to má srdcovka.
Na sérii pokrevní pouta jsem narazila náhodou v knihovně, když jsem neměla, co číst, aniž bych předtím četla vampýrskou akademii. Takže mi chvilku trvalo, než jsem se zorientovala. Příjemná oddechová četba...
Já osobně jsem fanynka Rose, protože je výbušná. Ale Sydney je prostě jiný typ postavy, s čímž jsem se musela ze začátku těžko smiřovat - ale myslím, že série je povedená. Bylo mi dost líto Adriana ve VA, proto jsem si sérii přečetla a rozhodně nelitovala.
Na navazující sérii VA jsem se moc těšila. Trochu jsem se bála na vyprávění z pohledu Sydney, ale po prvním díle věřím tomu, že to utáhne. Adrian je stejně jako ve VA velice silnou postavou, takže se s ním nikdo nudit nebude. První kniha byla velice čtivá, dala jsem jí na jeden zátah a dokázala sem se odtrhnout až ve 4 ráno. Nejvíc mě ovšem dostala závěrečná věta knihy, kdy na scénu vstupuje můj milovaný Dimitrij Belikov. S nadšením se vrhám na další díl.
Kniha, ve které je bohužel hodně věcí špatně.
V tomhle spin-offu Vampýrské akademie (která už sama o sobě nebyla žádné velké umění) hraje hlavní roli alchymistka Sydney. Ano, ta Sydney, nad kterou jsme si už ve Vampýrské akademii svorně říkaly "wtf" a která jako vypravěčka nemá ani charisma, ani vtip na to, aby utáhla vlastní sérii.
A první díl Pokrevních pout to dokazuje. Sydney nudí, vedlejší postavy nudí taky a jediný, kdo čtenáře aspoň trochu zajímá, je Adrian Ivaškov, který bavil už ve VA. Děj je předvídatelný (zhruba po 50 stránkách je vám jasné nejen to, jaký zásadní "twist" se chystá, ale i jak se budou vyvíjet vztahy mezi postavami a kdo bude nakonec největší padouch), což je u detektivně laděného příběhu trochu blbý. Prostředí střední školy, kde se Pokrevní pouta odehrávají, celkovému dojmu taky neprospívá: teda pokud se nevyžíváte ve čtení o tom, kdo má zrovna bad hair day a jak se hlavní hrdince daří v chemii.
Mimořádně špatný je i jazyk, který autorka používá. Což je vlastně docela překvapující, jelikož Richelle Mead už několikrát ukázala, že psát umí (viz zatím nedokončený Věk X).
Nebudu to protahovat: pokud fandítě dobrému ději zajímavým postavám, nečtěte to. A jestli to přece jen budete číst, nebrečte, sami jste si to zavinili (stejně jako já, protože teď, ať už je to jakýkoliv, musím dočíst všech pět zbylých dílů, protože kvůli každé nedočtené sérii umře jedno koťátko :-/).
Nebylo to vyloženě špatné, ale u Richelle Mead je stejně pro mě favoritem série Vampýrské Akademie. Sydneyin přístup k určitým věcem se mi protivil a často se chová jako Mary-Sue aka "všechno vím, všechno znám, všechno umím". Ale jelikož se mi tvorba Meadové líbí, rozhodně si hodlám přečíst celou sérii. 3*
Ze začátku se mi do toho nechtělo, ale rychle jsem se do toho začetla a nemohla se od toho odtrhnout. Jsem zvědavá jak to bude dál se Sydney a Adrianem. :D
Jak se bude vyvíjet Adrianův příběh mě zajímalo již při čtení Vampýrské akademie. Postava Sydney knihu oživuje a dodává upírským životům šmrnc. Od začátku mě tedy zajímalo jak se budou životy Syndey a Adriana prolínat a postupně propojovat. Tato série pro mě byla milých překvapením a oddechovým čtení.
Když jsem četla Vampýrskou akademii, stěžovala jsem si, že se tam nic moc nedělo a akce byla až na konci. A to jsem Rose i Dimitrije milovala od začátku knihy. Pokrevní pouta mi v tomhle sedla lépe. Možná to bylo tím, že tady jsem opravdu neočekávala nakopávání zadků, vzhledem k tomu, že na to Sydney ani Adrian nejsou.
Kniha mě překvapila a oblíbila jsem si většinu postav - Sydney, Adriana, Eddieho i Jill jsem měla ráda už VA, ale k nim se přidali ještě Trey a profesorka T. Richelle prostě umí psát skvělé postavy.
Super čtení. První díl se rozjíždí zvolna, ale nabírá to na obrátkách :-). Vrhám se s chutí a nadšením na další díl.
Zatím slabší, ale to byl u VA první díl taky a pak se to rozjelo. Ale se Sidney se oproti Rose pořád nemohu sžít. Adriana je mi moc líto a strašně mi chybí Dimka:( Hned se vrhám na další díly.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2009 | Vampýrská akademie |
2011 | Poslední oběť |
2011 | Pokrevní pouta |
2011 | Trápení |
2010 | Stínem políbená |
Četla jsem hned po Vampýrské akedemii. Dočetla jsem a na další díl se nechystám. Je to pořád dokola.