Poledne, XXII. století
Arkadij Strugackij , Boris Strugackij
Názvem sbírky je označován i svět, v němž se odehrávají další romány a povídky stejné autorské dvojice. Lidstvo žije v ideální společnosti, v níž všichni lidé pracují na úkolech, jež je baví, je zajištěna hojnost všeho, lidé provádějí průzkum Země i Vesmíru. Lidstvo tohoto světa osidluje cizí planety, setkává se s cizími civilizacemi a pomáhá vývoji některých z nich. Další aspekty a stinné stránky tohoto světa jsou vykresleny až v pozdějších dílech, které nejsou obsahem základní sbírky. Postavami, které procházejí řadou povídek sbírky jsou Jevgenij Slavin and Sergej Kondratěv. -- zdroj: legie.info --... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 1980 , PráceOriginální název:
Polděň. XXII vek; Полдень. XXII век, 1975
více info...
Přidat komentář
Nebudu davat hodnoceni, protoze kniha asi neni pro mě (aspon podle vysokeho hodnoceni ostatnich). Jazyk mi nevyhovoval, špatně se mi to četlo, většina rozhovory nedává smysl, nechápal jsem o čem to vlastně je. Technické záležitosti jsou jen divně pojmenované nesmysly (jak se to hraje na Clarkovu preciznost). Násilím jsem přečetl půlku, pak jsem to vzdal...
Tolik let mám doma tuto povídkovou sbírku a pořád se mi do ní nechtělo. Když jsem po ní ale sáhl, naprosto jsem Světu Poledne 22. století propadl, spoustu o tom googloval, pročítal wikipedii.
Je to naprosto dokonalá povídková sbírka. Některé povídky mi tam přišly zbytečné, ale jiné byly prostě dokonalé. Už první povídka je super, skupina dvou vědců putujících po Marsu, někdy v 90. letech 20. století. A v roce 2017 odlétá první hvězdolet k jiné sluneční soustavě. Škoda, že nám v realitě ta časová osa nevyšla a stále jsme se nedostali dál jak na Měsíc.
Povídková sbírka mi hodně připomíná Historii budoucnosti od Roberta A. Heinleina.
Poprvé se mi tady propojily postavy některých předchozích děl od Strugackých a já pochopil souvislosti. Všem bych doporučil číst tuto knížku jako jednu z prvních od nich.
Zvláštně na mě zapůsobila povídka Setkání, kdy stárnoucí Pavel Gnědych sám sobě vyčítá, že jednou se spletl a místo zvířete zastřelil cizího astronauta. Jeho přítel Saša Kostylin ho přesvědčuje, že v žádném případě ne, pak v závěru povídky se ale potvrdí, že Kostylin si to říkal už od prvního dne.
Rozhodně všem doporučuji k přečtení. Sovětská sci-fi dovede být i nyní skvělá.
Tak tato kniha je úplná bomba. Má první kniha o budoucnosti, kterou snad nedokáže nic překonat. Kniha se sice na čtení trochu komplikovanější, to však nakazí pestrost a krásu tohoto díla.
Moje nejmilejší, co se tvorby bratří Strugackých týče. Pěkně propletené, nejen povídky, ale pak i knížky - Brouk v mraveništi, Špunt, Vlny tiší vítr...
Když si přečtete povídky Návrat, Výsadkáři nebo Jací budete, musíte Gorbovského milovat jako já!
Některé pasáže jsem VŮBEC nechápal (zvlášť jeden úsek jsem četl asi 4× a pořád nic), ale to beru u Strugackých jako součást koloritu :-)
Pravda je, že kdybych si mohla vybrat budoucnost, ve které bych chtěla žít, je to tahle.
Část díla
Dědové
1961
Dokonalá planeta
1961
Dva z Tajmyru
1961
Hloubkový průzkum
1960
Jací budete
1961
Dobře jsem si početl zajímavé