Promlčení
Jiří Březina
Detektiv Volf série
1. díl >
První případ podporučíka Tomáše Volfa Mladý policista Tomáš Volf narazí při zkoumání promlčených vražd na podivné úmrtí, k němuž došlo v roce 1991 v zastrčené osadě Pasečky u rakouských hranic. Když se k jedné složce s podezřelou smrtí připojí druhá, rozhodne se Tomáš vyzpovídat člověka, který se tehdejšího vyšetřování přímo účastnil: bývalého úředníka ministerstva vnitra Ondřeje Novotného. Prostřednictvím jeho vzpomínek se Tomáš snaží získat informace, které ze spisů záhadně zmizely. Může ale věřit muži, ze kterého se stal politik s nevalnou pověstí? Jakou roli hrají v případu dějiny zapomenutého kraje? A jak hluboko do minulosti se musí Tomáš ponořit, aby odhalil, komu kdysi prošla nikoli jedna, ale dvě vraždy?... celý text
Přidat komentář


Přečteno skoro na jeden zátah, vcelku slušná detektivka, i když se nepokládám za odborníka na tento žánr. Líbilo se mi téma a umístění příběhu. I když se autor snažil (použitím ich a er formy vyprávění, zřetelným oddělením textu), přesto mi hodně splýval Tomáš a Ondra v mladém vydání, opravdu hodně a vadilo mi to. Na vraha jsem měla tip dost brzy, v určitém místě rozhovoru jsem nabyla téměř jistoty a motiv se postupně rýsoval, jak člověk poznával jednotlivé postavy. Některé scény byly trochu zbytečně zdramatizované ("krádež lana"), ale asi to pro stupňování napětí mělo svůj účel, spíš to bude můj problém, že nemám ráda přehnané efekty. Naopak se mi docela líbil otevřený konec v pojetí spravedlnosti.


Čtivě napsané detektivní vyprávění. Je z českého prostředí a má neotřelou zápletku. Kniha se mi líbila a předčila má očekávání. Rozhodně stojí za přečtení.


Mně se kniha velmi líbila. Případný čtenář ať se nenechá odradit některými zdejšími komentáři. Je to prostě detektivka, na české poměry na vysoké úrovni. Na to, jak ožehavé téma to je a že má příběh dvě dějové linie, si s tím autor poradil dobře.


Kniha me zprvu moc nenadchla, ale tema promlceneho zlocinu se mi libilo. A mlady policista Tomas mne byl velmi sympaticky. Prvni pulku knihy jsem cetla pozvolna, za to druhou pulku jsem "zhltla" za jedno odpoledne. I druhy den po docteni knihy mne stale lezi v hlave. Je dulezite si pripominat dejiny, v tom dobrem i spatnem...


Knihu jsem začala číst omylem. Je dobře napsaná na nejoblíbenější téma mladých čekých spisovatelů. Pokud jste začínající spisovatel, a chcete aby vám vydali knihu, stačí pouze dobře zvolit téma. A máte to jistý. A téma holokaustu, popř. válečných zločinů němců to není. O tom psal naposled Lustig. A tomu by už bylo sto let.
Jo a milé děti , až vám nějáký tlustý plešatý politik v moderních brýlích začne vykládat něco o revoluci a odsunu , nevěřte mu ani slovo. Kdyby byly jeho názory normální a vlastizáchovné, do politiky se nikdy nedostane.Prostě ho vyštípou. K tomu tlustochovi se ty názory hodily, ale jestli to jsou i názory autora, tak je to strašný, a zaslouží odpad.


Od prvotiny Na kopci vnímám u autora výrazný posun. Sice se mu úplně nepodařilo zachytit jakousi temnou tíseň daného tématu a tím pádem běží jen tak po povrchu, ale jako vypravěč je Březina opravdu dobrý. Od první do poslední stránky mě udržoval v napětí a na každou další kapitolu jsem se vyloženě těšila. S Tomášem Volfem se ráda setkám i podruhé.


Docela dobře napsané,možná autor mohl využít téma a přidat trochu ponurosti,ale jinak povedené.
Pořád mi to připomínalo atmosférou nějaké díly Majora Zemana,i když jsem si nevpoměla které.V dětství jsem tento seriál úplně hltala,takže kniha mě i díky tomu bavila.

Jsem příjemně překvapen. Kniha se četla opravdu dobře. Po přečtení jsem se musel zamyslet nad tím, co se v duši dítěte musí odehrávat po odtržení od maminky.


Kniha podle mne patří mezi ty lepší mezi soudobými českými detektivkami. Autor nikoho nekopíruje a téma je také nezaměnitelně české a tedy pro Čechy přitažlivé. Kdyby si autor dal více práce hlavně s napětím, mohl se dostat i do první ligy.


Kniha se četla dobře, přesto dávám 3 hvězdičky, neboť mě nějak zvlášť neoslovila, u mě průměrně dobrá detektivka.


Na knihu jsem narazila v reklamě v metru :-) Koupila si ji a bohužel přečetla pár názorů ostatních, kde jsem se dočetla, že autor změnil v půlce knížky svůj cíl, svého vraha, toho, kdo za to může... Při čtení jsem okamžitě věděla, že jsem na toto místo právě narazila. A to, co bylo z počátku výborná, napětím plná detektivka, se změnilo v cosi obyčejného.. Škoda toho.. Jinak už se těším na další počin autora :-)


Jiří Březina, nový český autor (prvotina v roce 2013), který mne zaujal svým psaním, a tak jsem hned přečetl zatím jeho dvě vydané knihy (obě v 12_2015). Vyzkoušel jsem si eknihu přes půjčovnu své knihovny a přelouskal texty v mobilu při volných chvílích v terénu.
Začal jsem knihou Promlčení, kterou napsal jako v pořadí druhou (2015), když prvotina – Na Kopci z roku 2013 nese nálepku – nejlepší český detektivní román roku 2013.
Promlčení je detektivním románem, kde autor sáhl do citlivé oblasti poválečného pohraničí. Historická fakta jsou známá, odsun sudetských Němců nese v hlavách pamětníků prvek spravedlnosti vůči německému agresorovi, ale teprve porevoluční doba rozkrývá všechny ty nuance té doby, kde vysídlené pohraničí nelákalo jen poctivé sedláky z vnitrozemí, ale především dobrodruhy a v neposlední řadě i spoustu „podnikavců“ kteří v opuštěných domech a statcích hledali zanechaný majetek a pod rouškou napravování stavů disponovali mocí, kterou uplatňovali velmi často především ve svůj prospěch a způsobem, který hraničil s kriminálními zločiny.
Březinovo Promlčení začíná v současnosti, ale brzy Vás přenese o dvacet let dříve na počátek let devadesátých. Zdánlivě běžné úmrtí označené vyšetřovateli jako sebevražda, které se odehrálo v malé pohraniční vísce bylo formálně prošetřeno, nápadné nesrovnalosti případu však zahrnuly významnějšími události této doby a případ byl odložen bez řádného ukončení.
Tento pomníček policejní práce odhaluje zcela náhodou Tomáš Volf, policejní vyšetřovatel, který má být novou ústřední postavou Březinových knih – v Promlčení se s postavou Tomáše potkáváme poprvé.
Jako pracovník archivu, touží Tomáš po skutečných případech a kriminální práci a tak když naráží na fakta, která ho zaujmou svým tématem a nesrovnalostmi, vezme vše do svých rukou. Již z bližšího poznání je jasné, že ne vše bylo tehdy dojasněno. A tak se objevuje první otázka – byl to záměr či jen nedůslednost policie a jejich pracovníků.
Případ o to přitažlivější, když Tomáš zjistí, že se na vyšetřování tehdy jako zelenáč spolupodílel i současný, ne příliš důvěryhodný politik s ambicí získání ministerského postu – ministra vnitra. Rozbíhá se podivný příběh, který je vypravován ústy onoho politika a jenž přináší více otázek než odpovědí. Politik v Tomášovi vidí „ruku konkurenční politické strany“ se snahou ho zdiskreditovat před blížícími se volbami.
Březinům styl psaní se na Vás hrne ve vlnách, hned jsou zde pasáže, kdy nelze knihu odložit a vzápětí tak trochu vata, která se zdá pro celý příběh nepodstatná.
Samotné téma je však natolik přitažlivé, že určitě zaujme každého fanouška detektivního románu. Čtete a otázek neubývá a opět se ukazuje, že pro základní lidské emoce čas mnoho neznamená.
Je vůbec možné zjistit pravdu o událostech, které se odehrály v roce 1945 a do života starousedlíků i nových osadníků přinesly mnoho temného a neodvratitelného, které ani čas nedovedl zacelit . . .
To vše se postupně dovíte a k tomu i něco málo z historie, která je stále citlivou otázkou na obou stranách hranice – Němců i Čechů.
Kniha plyne – objevují se další oběti a rozuzlení přináší nečekaný závěr, kniha končí a je na čtenáři, zdali spravedlnost vnímá jako Tomáš či jako další z hlavních hrdinů knihy a nebo z pohledu politika.
Na druhý počin autorova psaní je to dost dobré, na druhé straně mne vadí pasáže, kde děj a akce skomírá, taktéž řešení celého problému mne přijde v závěru až naivně amatérské . . .
Za mne tři hvězdy a pokud hledáte nadějného spisovatele z českých luhů a hájů v oblasti detetivního románu, pak je Jiří Březina tím správným kandidátem. Až autor obrousí hrany a trochu vždy proškrtá napsané, určitě se zařadí mezi žádané spisovatele detektivního žánru.


Tak mě tenhle autoruv počin ani trochu nezaujal. Přečetla jsem za jeden den jen proto, že jsem nemocná a chtěla jsem to mít rychle za sebou.


Poctivé čtyři hvězdičky. Atraktivní prostředí, originální pojetí příběhu a pro mě osobně také zajímavé zmínky oblíbené hudby hlavního hrdiny. Autor věrohodně vystihuje všechny tři časová období, která se knihou prolínají, zjevně v tomto ohledu nic nepodcenil.
Rozuzlení bylo víceméně očekávatelné, pachatel mi rezonoval v hlavě také docela brzy, ale i tak nepolevovalo napětí až do samého závěru. Celkově spokojenost.


Ačkoliv až tak moc často detektivky nečtu, v tomto případě toho času nelituji. Dobrá detektivka, slušně vystavěný příběh.
Ke knize jsem se dostala víceméně náhodou, a byla jsem velmi mile překvapena. Jednak autorem - zatím jsem neznala, a pak i zápletkou knihy. Určitě stojí za přečtení.