Politika jako absurdní drama
Jiří Suk
Václav Havel v letech 1975–1989 Osobní drama Václava Havla, chápané v existenciálním a politickém slova smyslu, je v knize historika Jiřího Suka zarámováno roky 1975 a 1989. Klene se od otevřeného dopisu generálnímu tajemníkovi Komunistické strany Československa Gustávu Husákovi k nahrazení tohoto politika ve funkci prezidenta republiky na sklonku "roku zázraků". Jádro knihy tvoří rozbor Havlova myšlení a jednání, péče o svobodu slova a nezávislou kulturu v kontextu boje s režimem "obnoveného pořádku" a dobových sporů o opozici. Autor se zamýšlí nad souvislostmi praktické odpovědnosti, která neuhýbá ani před hrozbou vězení, a bytostně rozporného vztahu k politice jako povolání. V obrysech mimořádného života a intelektu odhaluje úskalí projektu politiky jako praktikované morálky a služby pravdě.... celý text
Přidat komentář
Velice jsem přivítal, že p. Suk se téměř úplně vyhnul otázkám soukromého života p. Havla a pokusům o psychologické rozbory, ledaže tyto záležitosti měly přesah do jeho veřejného působení (například v diskusi s exilovou Nadací Charty 77 na téma, zda milostné aféry některých disidentů neškodí jejich společné věci). Takový postup mi připadá jednak čestný a jednak prospěšný hodnotě knihy.
Dost jsem se obával toho, že velká část je věnována podrobné kronice převratu na konci roku 1989. Ale nakonec i pasáže o sametovém převratu byly snesitelné. Je však pravdou, že s výhodou znalosti dalších tří dekád čtenář docela trpí, když si čte, jak vzbouřenci byli zmatení, drželi se šíleně při zdi a vymýšleli nesmyslné kompromisy s končícím komunistickým režimem.
Vynikající publikace. Tato kniha a kniha Michala Žantovského dle mého soudu nejlépe vystihují osobu pana Václava Havla. Paráda.
Jako mladý člověk se neustále zabývám otázkou ideálu. Ideál je dle mého nynějšího názoru řídící moc progresu ve všech sférách lidské činnosti a zároveň je jakýmsi výchozím bodem morálky a sebeurčení. V těžkých chvílích strádání a hledání pravdy se kniha nabízí nejenom jako náhled na osobu V. Havla a tehdejší situaci s ním a s celou ČR spojenou, ale i jako náhled na hodnotu ideálu, to jest výchozí neměné upřímnosti sám k sobě, zdroj pravdy, kterému jsem věrný, kotvě, kterou mi nemůžou vzít a která se v očích uzurpátorů stává tím, po čem oni nejvíc touží, totiž morálním východiskem.
Jeden z nejlepších pohledů na osobu VH a jeho roli. Autor přistupuje k VH jako historik, bez nekritického zbožštění či naopak zaujatého hanění. Pasáže z revolučního času vykreslují Havla mnohem více jako technologa moci než jako "pravdoláskařského" idealistu, čímž je kniha o to více zajmavější a svým úhlem pohledu objevná.
Autorovy další knížky
2003 | Labyrintem revoluce |
2008 | Invaze 68 |
2013 | Politika jako absurdní drama |
2013 | Historie na rozcestí - Jak mohly dopadnout osudové chvíle Československa |
2016 | Veřejné záchodky ze zlata |
Já jsem jako ročník 92 vděčný za každou takhle bravurně napsanou knihu o nedávných dobách, při kterých se rozhodovalo o nás, ještě ale bez nás :)