Politika prochází pupkem

Politika prochází pupkem
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/18288/politika-prochazi-pupkem-18288.jpg 3 8 8

PPP čili "politika prochází pupkem" je politicko-gastronomická teorie, podle níž to, co člověk jí, podvědomě, podprahově a velmi hluboce ovlivňuje jeho politické myšlení a tudíž i volbu politiků. Podle níž taky barvu a pravděpodobné chování politika můžeme odhadnout i podle toho, co jí. Že tudíž existují jídla pravicová a levicová, i kuchařské metody levicové a pravicové. A máme-li před sebou politika, který káže pravicově, ale jí levicově - nebo naopak - měl by nám být podezřelý. Z čehož vychází další teorie, že politické myšlení - tak jako třeba zdraví - se dá měnit tím, že změníme stravu. Téměř vědeckým důkazem pro tuto teorii je poznatek, že komunismus si upevnil moc levicovým hromadným stravováním, které jednak zúžilo výběr, jednak odebralo kuchaření soukromým drobným restauracím a předalo je do rukou státem kontrolovaného potravinového "glajchšaltu". Tedy vytvořilo dokonalé stravování levicové, z něhož pak těžko mohl vyrůstat člověk pravicově myslící. Měli to ti komunisté vymakáno do posledního drobečku a hodně toho po nich přežívá. Tato knížka zkoumá, jak se pravicovým jídlem zase vrátit k demokratickému konzervatismu. ... celý text

Přidat komentář

PFP
14.11.2023 4 z 5

(SPOILER) Ne všechno co pan Kuras píše je k přitakání, na mne je až moc konzervativní v několik směrech. Jeho vzory z českého prostředí jako třeba pan Topolánek a nebo Macek jsou diskutabilní. Ale leckteré jeho myšlenky jsou zajímavé, nebo minimálně k zvážení. Obvzlášť pod prizmatem toho co se dneska děje. Pro mne například:

"Brát na vědomí povinnost pomáhat slabším, protože jsme silnější, je princip pravicový a jmenuje se šlechetnost. Pěstuje v nás svobodu, demokracii, mír, laskavost, píli, prosperitu a radost ze života.
Domáhat se automatického práva na pomoc od silnějších, protože jsem slabší, je princip levicový a jmenuje se závist. Pěstuje v nás závislost, totalitní myšlení, nevraživost, vydírání, zločinnost, vzpoury, revoluce, glajchšalt, lenost, bídu a mrzutost."

A pak jsou tady recepty a popisy jídel. Nad většinou stránek této útlé knížky se mi sbíhaly sliny na jazyku. Jen recepty doporučuji zkonzultovat s nějakou kuchařkou. Občas pan autor vynechá né úplně zanedbatelnou drobnost.

V každém případě to stálo za to, si těch cca 130 stránek přečíst.