Pomalý oheň
Paula Hawkins
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482204/bmid_pomaly-ohen-kD6-482204.jpeg
3
671
671
Tri ženy a jedna brutálna vražda. Telo zavraždeného mladého muža na obytnom člne v Londýne vyvoláva mnohé otázky. Laura strávila s mladíkom iba jednu noc, no po boku obete ju videli poslednú. Zvedavá suseda Miriam z vlastnej skúsenosti vie, ako ľahko sa človek ocitne v nesprávnom čase na nesprávnom mieste a že krv na šatách nutne neusvedčuje vraha. Carla ešte vždy oplakáva smrť jedného člena rodiny, keď sa dozvie o vražde druhého - svojho synovca. Všetky tri ženy v sebe z rozličných dôvodov dusia pocit trpkosti za krivdy, ktoré ich postretli v minulosti, a hoci si to neuvedomujú, túžia ich napraviť.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2021 , Slovart (SK)Originální název:
A Slow Fire Burning, 2021
více info...
Přidat komentář
Knížka se mi líbila tak napůl. První polovina knihy mi připadala hodně dobrá, možná proto jsem pak očekávala něco víc..Je to takové oddychové, nenáročné čtení..
(SPOILER) Líbil se mi styl psaní, do hloubky prozkoumané pohnutky postav, každá postava měla hodně popsaný životní příběh, což bylo fajn, ale bohužel jsem k žádné z postav i přesto nenašla vztah. Skoro bych řekla, že mě štvali úplně všichni. Všechny měly tragické osudy, relativně uvěřitelné, bohužel hlubší pocit, to ve mně nevyvolalo. Nejsem si úplně jistá jestli všechny tři ženy měly opravdu motiv k činu, jak kniha na přebalu uvádí. Pachatel se tedy dal relativně snadno odhadnout a závěr spíš tak dojel samospádem s dost s zbytečnou (možná uspěchanou) vedlejší linkou. K autorce už se asi znovu nevrátím.
Knížka je při mé bohužel docela zklamáním. V knížce se řeší spousta věcí, ale mam pocit, že byla vlastně o ničem. Autorka se věnuje spoustě postav a to mi nějak vadilo. Žádná z nich nebyla ta hlavní. A o ,,hlavní" vraždu v podstatě skoro nešlo. Časté skákání v ději a čase knížce taky moc nepřidalo. Spousta věcí se opakovala. A konec byl trochu moc uspěchaný.
(SPOILER) Já jsem nakonec celkem spokojená. řekla bych, že je v knize nepřirozeně hodně ženských postav, takže mi ze začátku dělalo trochu problém orientovat se kdo je kdo. Každopádně člověk si zvykne... Do příště bych možná na obal knihy nepsala že podezřelé jsou 3 ženy. V příběhu je více postav, i mužských, a vraha to trochu zbytečně dopředu prozrazuje...
Výborná knížka, která se bude líbit čtenářům, kterým nevadí hlubší sondy do psychologie postav. A dle nízkého hodnocení jich není příliš, ale já si příběh maximálně užila. Já mám ty životem otloukané, nedokonalé a na první dobrou nesympatické hrdinky dosti ráda. Baví mě jejich osudy, sondy kdy, kde, jak a proč je život dovedl na cestu a k činům, které si neplánovaly a nepřály. A když nám o tom vypráví Paula Hawkins, v podstatě jsem se nemohla odtrhnout. Ano, není to čtení pro všechny. Ale komu tento styl sedne, bude s knihou nadmíru spokojen.
Perfektní! Kdysi mě nadchla Dívka ve vlaku, další kniha Do vody totálně zklamala a do třetice Pomalu hořící oheň byl velkou neznámou. Knihu jsem dočítala do pozdních nočních hodin a mně se líbila, i když se mi po takovém zážitku neusínalo dobře.
Je to psychologický thriller, který má hloubku, s velmi dobře vyšperkovaným dějem i postavami vesměs nesympatickými, ale nakonec téměř u každé se něco pozitivního najít dalo i to pochopení pro to jejich proč, ten oheň tam opravdu dlouho pomalu doutnal...
Dobrou náladu tento příběh asi nepřinese, podruhé bych ji nečetla, ale silný zážitek to pro mne byl.
Jsem ráda,že jsem autorce dala šanci,Dívka ve vlaku mě moc nezaujala,Do vody už bylo lepší,a do třetice všeho dobrého se povedlo,,Pomalu hořící ohen je super,,napínavé,,namluvené J.Ježkovou,,moc mě to bavilo,,audiokniha,,
Tato kniha se mi od autorky moc nelíbila, jelikož děj se pořád motal dokola a táhl se svým tempem. Rychlý spád a dostala kniha v posledních třech kapitolách. Jinak co se mi líbilo na této na knize byly smyšlená úryvky knihy z hlavních hrdinů, kde mi přišlo, že bylo mnohem víc akce.
Po autorčině druhé knize “DO VODY”, kterou jsem se rozhodla v půlce odložit, mnou logicky cloumaly obavy, zda se do další knihy autorky vůbec pustit. Převážně kladné recenze mě nakonec zviklaly ke koupi.
Hodnotím jako průměrný thriller, který mi myslím nezůstane dlouho v paměti. Náročnější čtenáři možná ocení styl psaní, originální časovou posloupnost vyprávění, ale pro mě to znamenalo spíše větší dávku soustředění, neplynulo to tak rychle, jak jsem u thrillerů zvyklá. Taky postrádám “wau efekt” při závěrečném rozuzlení a přiznám se, že jen tuším, jak název knihy souvisí s příběhem. Ze začátku se mi také hodně pletly postavy, musela jsem si napsat kdo je kdo a jaké vzájemné vztahy je pojí.
Me se kniha doecela libila. Byla svižná, žádné nudne pasáže. Postavy a jejich životy byli opravdu zajímavé. Knížka se četla sama. Jen bohužel to nebyla až taková pecka jako Divka ve vlaku.
Po delší době jsem se k autorce vrátila a i když jsem měla předběžný tip, kdo je vrah, sáhla jsem těsně vedle. Svět, kde je každá osoba poznamenaná osudem, křivdou, nemocí.. není to tak mezi námi často také.. Jak je těžké a přitom jediná možnost, odpustit, vyříkat si to, nechat si pomoci od druhého..
Průměrný psychothiller, nenadchne ani nezklame. Ze začátku jsem měla problém se do knihy začíst a zorientovat, postavy se pletly a musela jsem se vracet v ději. Od poloviny se příběh rozjel, každé ukončení kapitoly nutilo číst dál, konec byl překvapivý, ale opět nedotažený, mohl být více propracovaný.
Paula Hawkins mi připomíná Annu Bolavou. V jejích románech se to hemží sociálně, psychicky, zdravotně, kulturně či lidsky hrubě indisponovanými postavami, do jejichž již tak neveselých osudů zasahuje smrt, ať již záměrná nebo nezáměrná. Psychologie postav je detailně propracovaná a člověk se dostává stále hlouběji a hlouběji do hlav a duší zprvu tak trochu nepřehledného množství aktérů.
Hawkinsová nepíše a priori detektivky, ale spíše socio-psychologické romány s detektivními zápletkami. Přitom nenabízí ani žádný extra napínavý thriller, ale příběhy zvláštně propletených a poznenáhlu odhalovaných osudů všech zúčastněných podivínů a nešťastníků. A taky umí překvapovat; děj rozhodně není předvídatelný, což čtení činí o to zajímavější. Hawkins totiž sype rádoby cestu/řešení osvětlující drobky, jenže na všechny strany, jako baba jaga, když rozsype drobky po celém lese, aby Jeníčkovi a Mařence znemožnila najít tu správnou cestu domů. Jedna smrt na houseboatu a tolik podezřelých, jedna větší podivínka než druhá.
Sama Hawkins snad žádnými těžkostmi, které vložila do svých postav, netrpí. Možná až na finanční problémy svého času, jak se dá najít na netu. A přece jsou její postavy zcela věrohodné, jako vypozorované ze života. Dívka ve vlaku byl podle všeho takový pokusný balónek, na kterém si prověřila, kam se bude v literární profesi ubírat.
Děj mě moc nezaujal...stejně jako předchozí kniha této autorky...asi jsme si nepadly do noty:-)
Bohužel trochu zklamání. Čekala jsem asi víc. Příběh spíše táhlý, někdy až moc komplikovaný. Někdy jsem se až ztrácela. Předchozí knihy autorky znatelně lepší.
(SPOILER)
Na tuto knihu jsem se těšila, předchozí dvě knihy mě nadchly. Bohužel jsem ale zklamaná. Obávám se, že tato kniha dostala nálepku bestseller jen z důvodu, že autorka měla první knihu hit a počítá se, že i další takové budou. Bohužel naprosté zklamání. Kniha byla vulgární, pomalu na každé stránce vulgární slovo, i dlaždiči mluví slušněji.. Postavy agresivní, žádný spád, žádný kvalitní nápad, nic co by čtenář byť na jedno procento měl rád. Knihu jsem dočetla jen z povinnosti.
Každá z postav byla znechucená životem. Přišlo mi, že i autorka trpí nechutí do života, v podstatě díky jedné z postav zhejtila i svůj styl psaní knih.
Opravdu ale opravdu tuto knihu bohužel řadím do naprosto zbytečných.
Překombinované. Přepřemýšlené a nedotažený potenciál v postavách a událostech, které by dle mého stály za to, aby byly víc rozvinuté. Ani jedna z toho množství postav mě nebavila, k žádné jsem si nenašla cestu, žádná z těch všech pokřivených myslí mě neoslovila natolik, abych ani na konci knihy stále netápala v tom, kdo je kdo. A to si troufám tvrdit, že mi nevadí číst knihy, kde je hodně postav, například Kingovo Pod Kupolí má asi padesát postav, ale orientovala jsem se v nich líp, než v téhle smutné desítce... Nepotřebuji postavy chápat, nepotřebuji s nimi souhlasit, ale myslím si, že by měla autorka aspoň docílit toho, že mě budou aspoň trošku zajímat...
Atmosféra nebyla nic moc, celý děj na mě působil, jako by byl seskládaný z tak pěti různých příběhů, které byly nakonec seskládány do sebe v celku, který mi prostě nesedl.
Štítky knihy
vraždy nenávist tajemství pomsta psychologické thrillery, psychothrillery thrillery pro ženy
Skrýt reklamy
Hodně mě bavila celková ponurost příběhu, nesympatické postavy i krátké kapitoly sledující různé osoby. Fajn nenáročné čtení :)