Popírání holocaustu - sílící útok na pravdu a paměť
Deborah Ester Lipstadt
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21282/bmid_popirani-holocaustu-silici-utok-na--fL1-21282.jpg
5
26
26
S problematikou tzv. historického revizionismu, proudu v historiografii dějin druhé světové války, který nejčastěji zlehčuje, přikrášluje a ospravedlňuje historii nacistického Německa a jeho zločinů — pro tento způsob psaní o dějinách tohoto období se též používá termínu "osvětimská lež" —, se česká veřejnost kromě stručných narážek v médiích dosud neměla možnost seznámit. Americká historička věnuje pozornost vývoji "revizionistického" přístupu k židovské genocidě zejména v anglosaském světě.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2006 , PasekaOriginální název:
Denying the Holocaust: The Growing Assault on Truth and Memory, 1993
více info...
Přidat komentář
Tak jsem se k této knize konečně dostala. Hned na začátku musím říct, že pro mě bylo těžké knihu číst, proto jsem občas přeskakovala z odstavce na odstavec, ale v budoucnu se k ní určitě ještě vrátím. I tak jsem ale dokázala pochopit poselství této knihy, kterým je udržet pravdu a rozum a poukázat na ty, kteří se prezentují jako historici.
Od autorky jsem četla knihu Historie před soudem, kde vyprávěla o svém soudním sporu s popíračem Davidem Irvingem. Myslela jsem si, že horší než David Irving nikdo další být nemůže. Dokud jsem si nepřečetla tuhle knihu.
Lipstadtová v ní píše o historii popíračství, jak se vyvíjeli jejich názory a techniky a popíračích. Často jsem při čtení malém skřípala zubama a nemohla jsem tomu uvěřit. Nejlepší dva příklady jsou Austin App a Ernst Zundel.
Nejvíce mě děsí, že fenomén popíračství neustále trvá a spousta lidí jejich lžím tak snadnou uvěří.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/pravo-popirani-holocaustu-v-cechach-db8-/p_spolecnost.aspx?c=A170628_220402_p_spolecnost_wag
Je to nekončící boj pravdy a rozumu s lží a polopravdou.
Autorka se přehledem a výkladem popírání holocaustu snaží ukázat nesmyslnost tohoto fanatického postoje, za kterým stojí antisemitské a neonacistické osobnosti, které se často snaží vystupovat jako seriózní vědci. Snaží se získat publicitu a vstoupit do diskuze s historiky, což jim pomáhá svoji ideologii prezentovat jako racionální, vycházející z vědeckých základů.
Kromě historického přehledu vývoje hnutí popíračů se autorka v knize zamýšlí nad nebezpečím, které přináší překrucování historie v době, kdy pamětníků událostí ubývá. S jejím názorem, že je třeba odmítat jakoukoliv diskuzi s popírači, lze polemizovat, rozhodně je ale tato kniha zajímavým a významným dílem, které odhaluje demagogické praktiky a postupy těchto Hitlerových stoupenců.
Nejhorší na celé té věci je, že každým mrtvým pamětníkem tohle hnutí získává na síle. Čím dál budeme od doby, kdy se tyto hrůzy děly, tím to oni budou mít jednodušší, protože přesvědčit o něčem lidskou mysl, není zase tak těžké, a lidé jsou mnohdy opravdu jako ovce. To, o čem Lipstadt píše v knize jsou šílenosti, nad nimiž zůstává rozum stát. Doteď Lipstadt obdivuju, že i přes svou snahu bojovat proti těmto lidem, se s nimi odmítá jakkoliv stýkat a diskutovat s nimi, odmítá navštěvovat jakékoliv diskuse (ať už v televizi nebo na vysokých školách), kde tito lidé figurují, neboť přesně jak sama říká, tím, že by přistoupila na dialog s nimi, by legitimizovala jejich názor. Na knize mi vadila jedna věc, předpokládám, že je Lipstadt Židovka (a snad to v té knize i zmiňuje), snad proto se občas nevyhnula takovému tomu (a to nemyslím vůbec nijak zle) židovskému ublíženectví jako že oni přece prošli holocaustem a nic horšího se nikomu nestalo, občas z té knihy prostě zavane jakýsi židovský monopol na utrpení. To ale nic nemění na velice zajímavém obsahu celé knihy. Doufám, že se o ní diskutuje a učí na školách.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Popírání holocaustu |
| 2006 | Historie před soudem: Můj den u soudu s Davidem Irvingem |
| 2020 |  Antisemitismus: tady a teď |
Kniha byla poměrně zdlouhavá, autorka vytahovala další jména učitelů, profesorů různých středních a vysokých škol převážně v USA, kteří popírají holokaust. Ukazuje, jak si zkreslují fakta nebo vytrhávají z kontextu, aby podpořili svůj názor.
Poukazuje na to, že popírání holokaustu nevychází odspodu ale z akademické části, což může právě ovlivňovat veřejnost mnohem více.
Líbil se mi její názor na to, proč odmítá chodit do debat s popírači. Že to není, že by se bála, že by debatu argumentačně prohrála, což je jí předhazováno, ale proto, že svoji přítomností na takové debatě, by vůbec mohla připustit, že holokaust nebyl.