Pořád se něco děje
Miroslav Donutil
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21767/porad-se-neco-deje-21767.jpg
4
42
42
Pobaví příhodami ze zájezdů po světě s divadelním Provázkem i ze zákulisí vzniku legendárních filmů Balada pro banditu, Černí Baroni a Tankový prapor, důvěrně seznámí nejen s rodinou, kamarády, známými, ale také s obyčejnými lidmi, neboť „ani se nenadějou, a jsou slavní“. Představeny jsou i velké osobnosti české kultury a světové filmové hvězdy, s nimiž měl autor čest se potkat a přátelit. Všichni, o nichž láskyplně a s humorem píše, se v textu objeví též na fotografiích, kterými je kniha nadmíru bohatě vybavena.... celý text
Přidat komentář
Kniha je klasika humoru každý to už slyšel jako audio bohužel jsem nemohl odolat když jsem uviděl knihu tak jsem si ji musel přečíst.
Kdysi dávno jsem byla na besedě s panem Miroslavem Donutilem a koupila si tuhle knihu i s věnováním a podpisem. Mám ho ráda jako herce ve filmu i jako baviče, když vypráví své historky. V knížce je i hodně fotografií.
Když slyšíte všechny ty historky v TV poprvé či podruhé, smějete se jako blázen. Když popáté, už spíše přemýšlíte, jak vtipně nás ten herec tahá za fusekli a my mu na to pořád ještě skáčeme. Když ale čtu knižní úpravu těchto historek, nemyslím přitom bohužel na nic jiného, než jak je to neuvěřitelně přitažené za vlasy a nereálné, byť se pan Donutil dušuje, že tohle všechno je pravda.
Tak jsem ji konečně dočetl. Né, že by tato kniha byla nějak špatně napsána. Byla místy opravdu zábavná, ale tento žánr asi nebude ten pravý pro mou maličkost.
Zasmála jsem se a pobavila stejně dobře jako bych ho slyšela naživo. Krásné příběhy a bezvadnej humor. Zažít aspoň polovinu toho co on,tak se celý život jen směju.
Málo kdy mě kniha pohladí tak jako teď.
Nepředpokládám, že by ještě dnes v České kotlině byl někdo, kdo tohoto pána nezná, z televize, filmu či divadla.
Byl jsem nedávno v Plzni v Měšťanské Besedě na jeho vystoupení, kde jsem si o přestávce zakoupil tuto knihu - a nechal si ji od něj podepsat, musím dodat. Ačkoliv jsem se po celou dobu jeho představení "chlámal" smíchy a to doslova, tak jsem po pravdě řečeno, nečekal, že by jeho humor v psané formě mohl mít veliké grády. Vždyť právě Donutilův smysl pro vyprávění, imitaci a intonaci hlasu je tak jedinečný, že nepochybuji o tom, že ať by vyprávěl o nákupu v masně a nebo o návštěvě zubaře, lidé by se nebavili. Když jsem začal číst první řádky této knihy, objevil se mi na tváři úsměv. V tu chvíli můj vnitřní hlas překonvertoval text knihy do Donutilova hlasu a já jsem už nečetl knihu, nýbrž poslouchal poutavé vyprávění. Je to tak, ale opravdu jsem přestal číst a jen se nechal unášet příjemným vyprávěním tohoto mistra. Občas jsem zastavil a nekteré věty si přečetl nahlas, ale to nebylo ono. Proto nezbývalo než se ponořit opět do příběhu a knihu dočíst během jediného víkendu. Kniha je navíc doplněna velmi výmluvnými fotkami všech hlavních protagonistů a tak se mi nezřídka stávalo, že jsem se dvě minuty díval na jednu z nich a v duchu si říkal: " ...ještě že už se takovýhle strašný máničky nenosí".
Každopádně mottem této knihy je nenásilnou formou pobavit, polechat a vyloudit úsměv na tváři a to bude také důvod si ji po čase přečíst znovu.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Pořád se něco děje |
| 2008 | Ptejte se mě, na co chcete, já, na co chci, odpovím |
| 1996 | Miroslav Donutil: "...uprostřed běhu..." |
| 2000 |  Padesát uzlíků na provázku života |
| 2011 | Šedesát uzlíků na provázku života |
Herce Miroslava Donutila mám ráda, takže když jsem objevila tuto knížku, tak jsem si ji přečetla. Příhody byly vtipné, některé vyloženě ze života. Hodně příběhů jsem znala z jeho pořadů Na kus řeči a Trapasy. Pokus hledáte pohodové čtení, takhle kniha je trefa do černého :-)