Pôrodná sestra z Auschwitzu

03.01.2021

Silný příběh, ale hůře se mi četla. Vadilo mi skákání v ději k různým postavám.

02.01.2021

Je pravda, že kniha se četla docela špatně. Téma koncentračních táborů je hrozné samo o sobě, natožpak když jde o děti. A forma, jakou byla kniha napsaná a uspořádaná, ta tomu také moc nepřidala... Kapitoly jsou zbytečně přeházené, divně pojmenované. Ze začátku jsem se nemohla zorientovat. Ale v půlce knihy jsem se už chytala a ve výsledku to bylo, i když smutné, tak zajímavé počtení.

01.01.2021

Kniha se mi nečetla dobře, očekávala jsem více... Škoda..

31.12.2020

Na knihu jsem se velice těšila, ale šíleně mě zklamala.... Několikrát jsem ani nevěděla kdo zrovna vypráví a o okom je řeč... A názvy kapitol vůbec nedávaly smysl... Špatně se to četla a musela jsem se do čtení nutit...

31.12.2020

Poslední přečtená kniha tohoto roku. Nevím jak ji zhodnotit, protože to jsou většinou události skutečné a nemůžu blbě hodnotit to, že jsou negativní apod. Samozřejmě to bylo smutné a kruté.
Spíše mi nesedl styl psaní, nemám moc ráda skákání před a po a z postav. A jakoby mi nešel vytvořit vztah k hlavní hrdince.
Knížka mi místy přišla až táhlá. Co obdivuji je to, že jsem se dozvěděla nové informace.
Knížka nebyla vyloženě špatná, ale čekala jsem více. Ten boom kolem ní sliboval dle mě něco více.
Jinak chválím i grafické zpracování.
Co se týče koncentračních táborů, tak u mě vede Mengeleho děvče to bylo pro mě osobně lepší čtení, ale neříkám, že knížku nedoporučuji, jen neměla asi ten wau efekt.

28.12.2020

Sice jsem knihu přečetla až do konce a asi za dva dny (měla jsem čas), ale... Už bych jí znovu nečetla a nikomu nedoporučila. Zdlouhavé čtení bez příběhu. Tzv. Od desíti k pěti... Přeskakování z jedné linie do druhé, kolikrát se dala přeskočit i celá stránka a o nic se nepřijde... A styl psaní mě tedy také neoslovil. Jistě vím to, že od této spisovatelky si již nic nepřečtu.

28.12.2020

Ráda čtu tyto příběhy a vždycky mě chytnou za srdce ale tahle kniha měla hrozně velkou reklamu a moje chyba byla si ji objednat. Není to prostě trhák, jak nám říkají reklamy ale spíš "brak" v této kategorii... Toť můj názor

Vzdala jsem to asi na 40 straně. Hrozně špatně napsané.

12.12.2020

0,5/5
Knihu jsem nedočetla, proto se k ní nebudu ani kdovíjak rozepisovat. Dostala jsem se zhruba na stranu 100/300, pak jsem to vzdala. Velice špatně čtivý a řekla bych až chaoticky napsaný příběh, mnohdy jste nevěděli, o čem/o kom autorka píše. Samotné téma je samozřejmě strašné, ale bohužel zrovna tato kniha je jedna z těch, které se snaží zařadit do "trendu" nových knih o druhé světové válce, ale zároveň je docela zbytečná a tak nějak "navíc" - alespoň z mého pohledu. Nenajdete zde žádný příběh, většina kapitol (alespoň do té části, kam jsem dočetla, jsou hlavně popisy pocitů, ale bohužel nesourodých, nevíte proč to tam vlastně je a jde to takzvaně "jedním uchem tam a druhým ven"... Samozřejmě od přečtení neodrazuji, každý by si měl na knihu udělat vlastní názor, ale pro mě to byl ztracený čas, opravdu mi nesedla a vážně by mě zajímalo, z jakého důvodu měla tak vynikající marketing (díky kterému jsem si ji samozřejmě koupila i já, hanba mi! :D ). Půl hvězdičky za snahu autorky něco napsat, lépe ani hodnotit nemůžu, když jsem nedočetla.

12.12.2020

Příběh inspirovaný skutečnými osudy Stanislawy Leszczynské, která v Osvětimi pomáhala rodičkám a snažila se zachránit novorozence. V Osvětimi byla nazývána Mámou a tou i byla všem nastávajícím maminkám a všechny se snažila podporovat.

Tak anotace zněla skvěle, bohužel, knížka samotná už taková nebyla. Způsob, jakým je kniha napsána je jeden velký chaos. Strašně těžko se orientujete, kdo a kdy zrovna vypráví. Časové linie jsou promíchané. Chápu současnost a minulost, ale i strávená doba v Osvětimi je zde na přeskáčku a kolikrát to nedává žádný smysl. Časová linie se ženou ve Francii je podle mě až zbytečná.

Styl psaní mi nesedl ani v tom, že jsem si kvůli němu nemohla udělat žádný vztah k hlavní hrdince (ta v podstatě za celou dobu nepromluvila) a tím mi to přišlo odtažité a neosobní.
Také mi vadilo, že se tam spoustu věcí, děje, opakovalo. A o jedné a té situaci čtete třeba třikrát. Navíc děje tam nebylo ani tolik, spíše převládaly jen myšlenky a pocity.

Samozřejmě téma, které v knize je, je vážné a kruté, to rozhodně nezpochybňuji, ale takto zpracované se mi nelíbilo.

07.12.2020

No teda...na Porodní sestru z Osvětimi jsem se fakt těšila, ale takhle zklamaná z knihy jsem dlouho nebyla. Nemohla jsem se vůbec začíst a vyznat se v ní. Takže za mě obrovské zklamání.

"Hah" prý fenomén, jen znět myšlenek, které se té feministické čubce honily hlavou.

Těhotná žena, narodit dítě, zabít dítě a neskutečné množství času strávené popisem pocitů a myšlenek je jedinou náplní spousty kapitol, jenž je už ze začátku nesmírně ubíjející.



Kihu jsem nedočetl.

06.12.2020

Konečně jsem po x dlouhých dnech dočetla. Upřímně, knížka mě zklamala. Tolik jsem se na ní těšila..protože strašně ráda čtu o holocaustu, ale tohle...to ne.
Opravdu jsem zklamaná...

05.12.2020

Po výtečné Osvětimské knihovnici jsem sáhla po další knize s tímto tématem. Jsem zklamaná. Tento román se jen veze na popularitě "povolaní" z Osvětimi.

03.12.2020

Od této knížky jsem očekávala mnohem více. Marketing odvedl kvalitní práci, autorka už tak dobrou práci bohužel neodvedla. Kniha je napsána chaoticky, přeskakuje se z různých časových os sem a tam a velice často jsem netušila, kdo vlastně kapitolu vypráví. Byly tam samozřejmě pasáže, které mě hodně chytily za srdce, ale nebylo jich až tolik. Z knihy jsem byla celkově hodně zmatená a asi bych ji ani nikomu nedoporučila. Je to škoda, protože tohle silné téma má veliký potenciál.

02.12.2020

Obávám se, že tu máme další uměle vyvolaný hype. Už jste četli Porodní bábu z Osvětimi? Tak to si musíte přečíst, je to další fenomén!
Ne, nemusíte si to přečíst. Styl psaní polovině lidí nesedl, a po všech těch Tatérů z Osvětimi, Fotografů z Osvětimi, Účetních z Osvětimi, Knihovnic z Osvětimi, Krejčích z Osvětimi, Útěku z Osvětimi a já nevím čeho ještě (každá druhá průměrná knížka se jmenuje XY z Osvětimi), už jsem tématem přesycená. Když už, přečetla bych si odborněji zpracované paměti, třeba nějakého lékaře, například Byl jsem Mengeleho asistentem, které alespoň podle mého přinesou nějaký jiný pohled na věc a budou mít opravdu nějakou sdělnou hodnotu. Kniha Porodní sestra není ani umění, tématem se nedá zařadit ani mezi oddechovky, vyniká jen tím, že skoro všechny čtenářky rodily (nebo budou) a novorozeňata všichni milují, takže to potencionálně může oslovit, zaujmout a emocionálně dojmout víc lidí.
Nechci být snob a tak přiznávám, že tenhle další, už asi milióntý počin z krutého koncentráku mě do kolen nedostal. A doufám, že už na lep dalšímu XY z Osvětimi, který určitě v brzké době vyjde, na lep nesednu a od všech Osvětimských povolání si dám nadobro oraz. Obrázek už jsem si o tomto strašném zařízení udělala, vážně. A nevím, proč se nechat zbytečně deprimovat už tisíckrát provařeným knižním tématem.

01.12.2020

Téma druhé světové války "mám ráda", očekávala jsem ale jiný styl. Absolutně mi tam chyběla plynulá dějová linka. Jak už psaly čtenářky přede mnou - chaotické. Úvodní odstavec každé kapitoly čtenář tápe, kde se zrovna dějově nachází. Názvy kapitol nemají hlavu ani patu. Minimum dialogů, děje. Spíš jen popis. Dobrá polovina knihy popisuje vše okolo (několik časových os a příběhů z té doby), přitom by měla textem více zasáhnout do mysli a pocitů čtenáře - zabíjení novorozeňat. Tyhle momenty tam jsou popsané vždy dvěma větami o sudu nebo jehlách do srdce, takže čtenář si ani nestihne vytvořit nějaké pouto, vztah, aby ho tyto pasáže nějak zasáhly.

A že by to bylo drsné? Pro mě tedy ne. Nic srdceryvného. Až asi na dva nechutné momenty (např.asistent Mengeleho a lidská kostra), ale to je vše. Mnohem drsnější pro měla byla kniha »Děti s cedulkou« od E. Pergnera - tu jsem ani nedočetla, jak mě to emočně vzalo. U ní jsem si teda pobrečela.

Poslední čtvrtina Porodní sestry byla pro mě doslova únavná - spíš to byl soupis myšlenek, úvah, tu a tam nějaký děj. Ale z principu jsem ji dočetla. Na to, jaké téma a název kniha má, tak nic silně dojemného, srdcebolného nečekejte. A dějově je to jeden velký chaos.

Měla jsem jiné očekávání. Za mě zklamání.

30.11.2020

Moc nechápu, proč má tady knížky tak špatná hodnocení. Kniha se mi líbila, byla drsná, surová a oceňuji, že to nebyl nějaký přikrášlený příběh o lásce, ale prostě byla popsána tehdejší krutá realita. Jediné co, tak poslední třetina knížky mi přišla trošku slabší.

28.11.2020

No to byla síla, občas jsem knížku musela odložit abych některé skutečnosti rozdýchala, než jsem mohla pokračovat dále. Co mi vyloženě vadilo byli obrovské skoky v jednotlivých kapitolách (tu jsme chvíli táboře, najednou se teleportujeme do poválečné Paříže , mezitím lodžie před válkou, po válce.....). Jedním slovem chaos. Navíc mě nebavil vsunutý, smyšlený příběh o sochařce (bohužel vsunutí bylo moc násilné a tento osud mi přišel v knize navíc).

Shrnuto podtrženo: díky silnému základnímu příběhu, lepší průměr..