Porodní bába
Katja Kettu
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/294579/mid_porodni-baba-qjj-294579.jpg
4
482
482
Je pozdní léto roku 1944 a v oblasti Pečenga na severu Finska probíhá laponská válka. Nemanželská dcera ze šamanské rodiny, odmalička odsunutá na okraj společnosti, vykonává důležité povolání porodní báby. Její život, to jsou cesty v nočním mrazu, pach dezinfekce a krev. Všechno se však změní, když potká nacistického důstojníka Johannese, který se „na ni podívá, jak se ještě nikdy nikdo nedíval“, a bezhlavě se do sebe zamilují. Hrdinka pak z vlastní vůle následuje německé šiky do vojenských a vězeňských táborů, kde pomáhá jako polní zdravotní sestra. Zatímco dříve však děti vítala do světa, zde se z ní stává anděl smrti a nakonec i ji semelou nemilosrdná kola dějin. Příběh je ojedinělým ztvárněním palčivé a rozporuplné kapitoly v dějinách Finska, z níž dodnes některé rodiny nesou cejch. Kniha získala v roce 2012 významnou Runebergovu cenu, byla přeložena do více než deseti jazyků a na její motivy se natáčí i film.... celý text
Přidat komentář
Mně se příběh líbil, líbily se mi i změny časů, ve kterých děj probíhal - hodně ho to oživovalo. Cele téma bylo velmi promyšlené a inspirované skutečnými událostmi, opravdu hodně zajímavá kniha.
Ale! Nedokážu se dostat přes formu, kterou to bylo psané. Těch vulgarismů tam bylo přespříliš a úplně zbytečně, vůbec jsem nepochopila proč tolik. Proč láska dvou lidí musí být dopodrobna popsána přes všechny pohlavní orgány a všechny tekutiny, které z těla odcházejí? Bohužel tohle knize hodně bere na kvalitě.
kniha je pisana skutocne osobito, ale napriek expresivnemu vyrazu som mala celkom problem uverit pocitom hlavnych protagonistov. a teda miestami som sa dost stracala, co je skoda
Nesympatičtí hrdinové- nemastný neslaný Johannes a živočišná Víločka, jejíž psí láska šla (doslova) přes mrtvoly. Objektivně asi dobrá kniha, zajímavě a čtivě napsaná, velmi netradičním stylem. Ale z žádné knihy jsem dosud ještě necítila takové znechucení a útočení na smysly, zvláště na ten čichový, což je u knih opravdu neobvyklé.
Jo a pokud jste jim to přece jen přáli, nečtěte doslov.
Dočteno. Kniha měla dobrý námět, ale... Nějak jsem jí nepřišla na chuť, byly bych ji nedočetla, ale to já neumím. Dočíst jsem z přesvědčení musela. Za mě tedy děkuji, stačilo...
Laponský drsný styl. Četlo se to hezky. Naučila jsem se pár nových slov. Avšak nevím, zdali je někdy upotřebím.
Co se skandálnosti týče, tak mi tato kniha minimálně po jazykové stránce přijde na mnohem vyšší úrovni nežli celý Karl Ove Knausgård.
I přes množství záporných hrdinů, se špatnými charakterovými vlastnostmi byla kniha velmi čtivá. Počátek knihy byl složitější na orientaci v dané době a prostředí ale pak už šlo čtení samo. Tak vulgární knihu jsem snad nikdy neměla v ruce. Ale nemohu říct že by vulgarismy nějak narušovaly čtivost knihy. Neotřelý příběh a nenapodobitelný styl psaní, to najdete v této knize. Hrdiny, ke kterým budete vzhlížet ale nehledejte. Líbila se mi kombinace psaných zpráv a dopisů s vyprávěním. Knize musím dám 4* , a k té 5 chybí jen velmi málo...
Je to kniha dobře napsaná a zároveň dost hnusná, kde mi nebyl sympatický vůbec nikdo. Vulgarismy tu mají svůj význam a nijak mi nevadily, dokreslovaly i jinak syrovou a odpornou atmosféru. Odporná je i láska, která se ve knize vyskytuje. Láska a zamilovanost se zmiňuje v anotaci a docela často i v komentářích tady, přijde mi to zavádějící, vztah hlavních hrdinů je spíš chorobný.
Jsem ráda, že jsem knihu dočetla, ale během čtení jsem chvílemi měla vážně hodně intenzivní pocit hnusu ze všech postav.
Uf!!! Sám sobě se divím ,že jsem tuhle knihu dočetl do konce. Příběh sám o sobě nebyl zase tak špatný ,ale to přeskakování v čase a hlavně ty vulgarismy mně moc k příběhu nesedly ,hodně mně to pokazilo dojem z celé knihy.
Tak rozporuplné pocity jsem z knihy už dlouho neměla...na začátku jsem měla chuť ji odložit, ale postupem času jsem ji naopak nebyla schopná dát pryč...není to zrovna hezké čtení, ale to od války nemůže ani nikdo čekat. Přemýšlela jsem, kolik dát hvězdiček a nakonec jsem se rozhodla pro 4
Zajímavé téma a neobvyklé prostředí, to jsou, podle mě, největší klady knihy. Syrový styl a negativní pocit, který jsem po knize nabyla - něco ve stylu, že jsme jen "živočichové" a láska je jen sex, to jsou pro mě mínusové body. Velkou poklonu skládám Paní překladatelce, neboť tolik slangových výrazů a ještě v nářečí, to musel být oříšek.
Kniha se mi moc jednoduše nečetla, poněkud jsem se ztrácela v dějových líniích. Také moje znalosti stran severské geografie, způsobu života a především historické události Finska mi byly známi jen velmi okrajově. Tato kniha mě donutila vyhledat si některé údaje a souvislosti, jsem tedy zas o kapánek chytřejší. Jinak příběh syrový a silný. Myslím, aby měl tuto syrovost a sílu, bylo zapotřebí poněkud nestandartních výrazových prostředků.
Velmi silný čtenářský zážitek! Milostný příběh rozvíjející se v prostředí nacistického zajateckého tábora daleko na severu - horší výchozí pozici pro romantický vztah si lze představit jen těžko. Zcela na místě je tu známé klišé, že "láska je slepá". Je snadné nepřipouštět si okolní hrůzy v milostném poblouznění.
Autorka vynalézavě kombinuje koncept románu v dopisech (kontrastuje zde věcný, popisný styl Johanesův s vášnivým, naturalistickým jazykem Víločky) s narušenou časovou osou vyprávění. Od čtenáře se vyžaduje plné soustředění, jinak se může ztratit.
Příběh samotný je dobře promyšlený a poutavý, pomocí výše uvedených prostředků se postupně skládá do výsledné mozaiky, která zanechá silný dojem.
Jsem ze zásady poměrně útlocitná, místy by se dalo říct ve vyjadřování až puritánská, a jsou slova, která bych dobrovolně nikdy neřekla. A snad všechna jsou v týhle knížce! :-D A teď vážně. Když jsem překonala počáteční jazykový šok, příběh se mi moc líbil a usoudila jsem, že dílo je místy snad až geniálně napsané a že nějak takhle (včetně zvláštních přirovnání a vulgarit) asi postavy mohly v reálu skutečně přemýšlet. Dále se mi moc líbila propojenost postav a příběhů a taky, i když trochu okrajové, řešení dalších témat (ztráta paměti a vytěsňování hrůzných zážitků a podobně). Co by ale určitě v knížkách být nemělo jsou chyby, zejména ne ve shodě podnětu s přísudkem :-(. A teď si jdu přečíst něco o štěňátkách :-D.
Ze začátku jsem váhala,jestli knihu vůbec dočtu.Ale vzhledem k tomu,že nemám ve zvyku knihy odkládat jsem vytrvala a nelituji.Příběh šílené lásky,předem odsouzené k zániku se nečte příliš lehce.Je to drsně napsaný příběh,odehrávající se v drsné době, plné příšerných zvěrstev.Přestože je kniha protkaná vulgarismy,které vůbec nemám ráda,tak k tomuhle stylu vyprávění tak nějak sedly.
Je to drsný a syrový příběh, který podnítil můj zájem o válečné události na severní frontě 2. světové víáky. Trochu mi dělaly problém dějové linky a přeskoky v čase při identifikaci některých postav a objasnění jejich postojů a jednání. V závěru se to vše spojilo dohromady, nicméně v průběhu čtení, zejména na začátku, to byla trochu záhada. Překladatelka měla asi dost práce se slangovými a vulgárními výrazy, a že jich tam málo nebylo :-).
Připomínku bych měl k části páté, kdy Víločka ztratila nejen své postavení v táboře, ale i zuby. Když se odvolávala na to, že je milenkou Johannese, byla uvedena generálská hodnost s označením Gruppenführer. Přitom všude Johannes vystupoval jako poručík, a to by asi měla být hodnost Untersturmführer, možná Obersturmführer.
Velmi zajímavá kniha, jejíž surovost mi dala pořádně zabrat, občas až trne krev v žilách, dějovou linií je několik nití, které se nakonec spletou v jednotný provaz. Občas problém se v kapitolách orientovat, stačí více pozornosti.
Opravdu nezvyklá kniha. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na styl vyprávění, ale opravdu jen chvilku. Na rozdíl od některých čtenářů mně nevadily ani ostré výrazy, ani silný naturalismus, oboje k severskému stylu života tak nějak patří. V eskymáckých pohádkách taky lítají končetiny vzduchem :-) Na konci je krátký slovníček výrazů, což je fajn. Ale mnohem víc než ostré pojmenování pohlavních orgánů mi vadilo, že pokud nemáte aspoň základy němčiny, budete dost tápat - kniha je jimi poměrně hodně protkaná. Ve vojenských operacích a agentech jsem místy trochu tápala.
Celkově ale hodnotím kladně - vůbec jsem netušila, jakou roli hrálo Finsko a Finové za války, zase jsem si trochu rozšířila obzory. Je to něco jiného, než jsem dosud četla. Hvězdička dolů jde za tu němčinu bez slovníčku. Škoda.
Autorka si me touto knihou plne ziskala. Naturalismus je bezpochyby vedoucim stylem autorky. Pokazde kdyz jsem knihu odkladala, abych pokracovala pozdeji, musela jsem si pripomenout sve soucasne misto stani. Pribeh me strhl, uplne. Navic mam opravdu velky obdiv k autorce a jejimu daru sdilet skrze psane slovo. Nedokazu si vybavit, ktery z dnesnich autoru by byl schopen vylicit historickou situaci s takovou bravurou jako autorka ve svych pouze 38 letech.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) láska zfilmováno Finsko finská literatura eutanazie posedlost nešťastná láska laponská válka (1944-1945)Autorovy další knížky
| 2015 |  Porodní bába |
| 2017 | Můra |
| 2016 | Sběratel dýmek |
| 2021 |  Vlčí růže |
| 2020 | Brloh |
Dobře napsaná, sugestivně načtená a dějově smutně-hnusná kniha. Smutná dobou, v níž se příběh odehrává, hnusná prostředím a událostmi. Sprostá slova dokreslila celek, protože život je svině a někdy stojí dost za hovno, i když si přejete a snažíte se o opak. A o tom to bylo.