Poslední batalion
František Niedl
Viktor Koutecký z Lichovic, představitel důstojnického sboru rakousko-uherské armády žije tak, jako by každý den měl být tím posledním. Ani k velkostatku, který zdědil, ani ke jeho ženě Magdě jako by ho nic nepoutalo. Po zranění v boji je upoután na invalidní vozík, zcela neschopen komunikace. Po zvláštním zážitku s bleskem v parku se jeho vědomí i tělo začínají pozvolna uzdravovat. Ve snech se mu vracejí traumatické zážitky a tváře z válečných bitev, zvláště tvář italského poručíka. Vydává se tedy na cestu do Itálie, kde události nabírají dramatický spád..... celý text
Přidat komentář
No tak mistře, takhle to přece nemůže skončit...To snad nemyslíte vážně? Jinak moc fajn kniha.
Děkuji.
Viktor Koutecký je zvláštní postava, rozhodně setkání s ním zanechá vždy stopu, buď se líbí a nebo okolí strašně štve a to se mu zřejmě stává osudným. Jako další příběh od oblíbeného Františka Niedla to rozhodně stojí za přečtení. A taky se hodí do letošní výzvy.
Příběh se mi líbil,četla jsem jedním dechem,válečné téma nevadilo,ale za ten konec ubírám jednu *.
Souhlasím s Tiffany, také ty nesmyslné války, boje, zabíjení a mrzačení těžko prožívám... Ale byla to poslední nepřečtená knížka od Fr. Niedla kterého můžu číst kdykoliv s chutí ! Držela jsem Viktorovi palce při obnově všeho zdánlivě neobnovitelného i pohřbeného. Ovšem konec byl pecka !
Musím říct, že se mi příběh Viktora Koutetzkého von Lichwitz líbil. Byl to překvapivý příběh osobitého hrdiny. Asi jsem si víc užívala ten čas mimo frontu, ale to je asi pochopitelné . Ovšem líčení probíhajících bojů mělo své místo a jedno bez druhého , by nedávalo smysl. Za mě 4 plus.
Mé první setkáni s autorem a rozhodně nebylo poslední. Při popisu 1sv. války, jsem si vzpomněl na moji učitelku dějepisu. Moc údajů o této době neznám a kniha mi aspoň trošku nastínila tuto nepěknou dobu, kdy poprvé v dějinách umíralo tolik lidí v nesmyslné válce.
Opět parádní počin pana Niedla. Zpočátku mě kniha nestrhla tak, jak jsem u knih tohoto skvělého autora zvyklý. Zřejmě za to mohlo líčení a popisy ze samotné zákopové války, kdy na mne děj působil trochu monotónně (pozn. ona ta 1. světová válka alias zákopová válka stereotypní vlastně byla), ale postupem času se příběh rozjel a stránky knihy jsem hltal a otáčel, jako na běžícím pásu:-). O jistém 28. pěším pluku jsem neměl vůbec tušení, takže kniha mě obohatila o další skvělý příběh jednoho fiktivního hrdiny 1. sv. války a s ním i o ryzí fakta této části válečné historie.
Tuto knihu jsem měl připravenou, až si udělám tu správnou náladu, protože první světová válka je pro nás přece jenom něco, co se nám zdá být vzdálené a jelikož jsme byli součístí Rakouska-Uherska, tak to nemá ten správný emociální dopad.
Ale to jak je tato knížlka vystavěná a jak končí mě vyrazilo dech. Asi každý by stál o tu šanci začít znova. Navíc když si můžete poslechnotu jak Vás ostatní vidí, je naprosto super. Tato fáze knížky je perfektní, to jak se vracejí vzpomínky jako střípky, to jak drsná byla první světová válka, smíchané s popisem svého stylu života, který připomíná spíše jízdu na bobové dráze, než život důstojníka RU armády. A vygraduje to na závěr knihy, která Vás přímo vyzívá na případné další pokračování.
Je to jako obvykle super jízda s pohledem na něco, co není úplně popsáno v literatuře, včetně slavného 28 pluku a jeho utrpení, zničení a zase vzkříšení.
Pan Niedl se v této knize věnuje poválečnému příběhu. Osudy hrdiny po světové válce v dobách kdy vznikala naše první republika. Příběh se pohybuje ve dvou rovinách - vzpomínky na válku a po válce. Hrdina jako vždy řeší dilema vlastního bytí a budoucnosti s nadhledem a jistou grácií. Skvěle připravený konec příběhu na další pokračování knihy asi naláká každého , aby se pídil po pokračování.
Velká válka roztrhala Evropu na cucky! Z celé jedné generace udělala přízraky vracející se ze země nikoho!
František Niedl mě úplně bezcitně vhodil do štěkotu kulometů, ržání umírajících koní.
Zase vyvstaly obrazy a z pedantsky strohých písmen přicházejí ti ze země nikoho a přinášejí příběh...
S vytékající slinou z koutku úst někde pod stromem na zahradě potkáváme Viktora. Služebné i mouchy na něj... mají z něho jen legraci, ale ... ale to bych prozradil!
Zpočátku jsem měl obavy knihu číst. Historické romány Fr. Niedla z dávného středověku mám přečteny téměř všechny. Líbily se. Ale do typicky válečného, navíc z ne příliš daleké minulosti rakouského mocnářství, se mi vůbec nechtělo. Přesto jsem se zlomil, ... a udělal jsem dobře. Vynikající, čtivý a poutavý.
Velká paráda, od autora jsem zatím četl jenom první díl Platnéře, ale tohle je opravdu velká krása. Ovšem, když jsem knihu dočetl, dlouho ve mě dozníval nečekaný konec. Nečekaný a silný.
- Pane nadporučíku, musím vás požádat, abyste mě vy i slečna doprovodili na četnickou stanici.
– Já vás tedy doprovodím, vy hnido. Ale ne proto, že vy si to přejete, ale teď už proto, že já to chci. Zkazil jste mi celý den a obtěžujete jako štěnice. A vy si myslíte, že vám to projde? Osobně požádám generálplukovníka Boroeviće, velitele páté armády, u kterého se mám zastavit, až se vrátím z dovolené, aby zařídil vaše převelení od četnictva do pole. A to jmenovitě ke dvacátému osmému pluku, abyste měl možnost osobně se přesvědčit o jeho zbabělosti. To budete koukat, jak se zbaběle žene do útoku mezi vybuchujícími granáty a štěkajícími kulomety. Myslím, že se vám to bude líbit. Zvlášť když budete sloužit pode mnou u mého čtvrtého praporu. Osobně dohlédnu na to, abyste si to užil. Do útoku poběžíte vždy přede mnou, abych vás měl na očích. A také to bude dobré proto, abych nebyl tak na ráně, protože mrtvý velitel, špatný velitel. Ale co byste neudělal pro svou vlast. Jste přeci vlastenec, nebo ne? A hlavně si uspořádejte všechny svoje věci doma, protože úmrtnost je u nás značná. Z těch osmadvacátníků, kteří nastoupili na frontu na začátku války už není skoro nikdo naživu. Ano, radši se ze samé zbabělosti nechali všichni zabít. Ale dost řečí – je čas jít. Pane vrchní! Platím!
(strana 167)
Další výborná knížka od Františka Niedla...
Postava Viktora Kouteckého se mi moc líbila... Zajímavý příběh o osudu důstojníka rakousko-uherské armády... Moc bych si přál případné pokračování k této knize, určitě by si to zasloužila...
Ostatním mohu tuto knihu jen a jen doporučit k přečtení...
Výborně napsaná kniha z pohledu důstojníka c.a k. 28. pěšího pluku z Prahy. Tento útvar byl v roce 1915 pro údajnou zbabělost před nepřítelem císařem, na základě tendenčních informací, rozpuštěn. Avšak jeho poslední zbytky skvělým bojem na italské forntě mu vrátily čest a pluk byl znovu obnoven. Tolik fakta a k nim moc pěkně napsaný příběh člověka z masa a kostí. Rád se ke knize vracím.
Fakta o Pražských dětech jsou popsána v knize Josefa Fučíka Osmadvacátníci - https://www.databazeknih.cz/knihy/osmadvacatnici-49807
Zajímavé čtení. Plus za téma 1.světové války a postavu Viktora Kouteckého, chlapa, který se umí s životem poprat a nebojí se ani smrti, a přesto - nebo právě proto - si dovede života užívat.
Poslední čtvrtina knihy - ta poválečná italská se mi zdála poněkud uměle naroubovaná na tu předchozí část. Nakonec taková zvláštní idyla (či klid před bouří?) a člověk čeká, jaký to vezme konec...
Skvělá kniha,moje druhá od Niedla.A ještě srdeční záležitost.Mám doma dědečkovo deníky z první světový.A ten konec ke Kouteckému jaksi patřil.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) válečné romány čeští vojáci v 1. světové válce rakousko-uherská armáda italská fronta (1. světová válka)
Autorovy další knížky
2006 | Čtvrtý králův pes |
2012 | Platnéř |
2012 | Útěk do pekel |
2013 | Čas vlků |
2016 | Rytíři z Vřesova |
Čtivá, poučná, dramatická a pro odlehčení romanticko-košilatá kniha.
Když člověk přijíždí ze severu do Itálie, vnímá jen krásu skalních masivů a neuvědomuje si, že peklo zde mělo za Velké války jednu z poboček a vypravilo na onen svět mnoho z těch, jejichž jména nacházíme převážně na vesnických pomnících u nás doma.
Závěr je na můj vkus příliš rychlý, byť skýtající možnost pokračování...