Poslední cesta: Doktor Korczak a jeho děti
Irène Cohen-Janca
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/357834/bmid_posledni-cesta-doktor-korzcak-a-jeh-XbM-357834.jpg
5
34
34
29. listopadu 1940 kráčelo ulicemi Varšavy 192 dětí. Se sevřeným srdcem, ale vztyčenou hlavou opouštěly v čele s doktorem Korczakem svůj krásný sirotčinec na Krochmalné ulici a odcházely do varšavského ghetta. Jejich nový dům je daleko menší a ghetto vypadá jako vězení, kam zavírají každý den více a více Židů. Naštěstí nad nimi bdí doktor Korczak. Doprovodí je i na jejich poslední cestě… Pravdivý příběh muže, jehož myšlenky zásadně ovlivnily mezinárodní Úmluvu o právech dítěte. JANUSZ KORCZAK, ústřední postava této knihy (vlastním jménem Henryk Goldszmit * 22. 7. 1878, Varšava, † 7. 8. 1942, vyhlazovací tábor Treblinka), byl polský židovský autor literatury pro děti, pediatr, pedagog a publicista, známý také pod přezdívkami Pan Doktor nebo Starý Doktor. V roce 1912 se stal Janusz Korczak ředitelem varšavského židovského Domu Sirotků. Inspirován švýcarským pedagogem Johannem Pestalozzim a německým pedagogem Friedrichem Fröbelem vedl se spolupracovnicí Stefanií Wilczyńskou dětský domov v souladu s myšlenkou, že „dítě se člověkem nestává, uo j&iacu te;m je“. V domově se dbalo na dětská práva, jejichž respektování dovolilo budovat zde autonomní společnost, ve které děti pečují o děti, vycházejí noviny, funguje dětský parlament i soud. Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl, že půjde s nimi, přestože nemusel. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách.... celý text
Biografie a memoáry Historie Příběhy
Vydáno: 2017 , PetrkovOriginální název:
Le dernier voyage
více info...
Přidat komentář
Příběh Janusze Korczaka jsem poznala před lety v jeruzalémském památníku holokaustu Jad Vašem. Strašně jsem to tehdy vořvala. A teď znovu (Bohu díky, že člověk nezískává imunitu), akorát jsem se tedy vynasnažila neplakat na stránky, jelikož jsou vypůjčené z knihovny.
Moc pěkně vypravená knížka, srozumitelně zobrazuje nejen hrůznost holokaustu, ale i Korczakovu pedagogiku založenou na úctě k dítěti.
Další z takových, které mi kdysi daly silnější knihomolský zážitek.
Název knihy je více než jasný. Podtitul
však může většinu holocaustu neznalých zmást. Kniha otevírá stránky s temným příběhem...
Je konec ledna a rok 1940. Po ulici jde průvod děti s jejich panem učitelem. Kdo to byl, kam odcházejí a proč šel s nimi?
Biografie/ příběh o válce psaný dětskou formou jednoho neobvyklého učitele a jeho žáků. Opět mi nezbývá než doporučit.
Holocaust je téma, které v dějinách nemá obdoby. Si nedokážu vůbec představit, jak mohli mít lidé tu bezcitnost a "potěšení" ze zabíjení jiných. Kniha je další z tisíců titulů, které o tomto vyprávějí, a přesto jako by to ze světem nic nedělalo, děje se to stále. Krásně ilustrovaná kniha pro všechny.
Lidé, čtěte tuto literaturu! Nejsou to pouze dějiny, může to být blízká budoucnost!
Jen několik stránek a přesto těch pár slov a nádherných ilustrací dokáže popsat to, co se nikdy nemělo stát! I když jsem přečetla již několik knih o hrůzách a nelidskosti 2.světové války, na poslední stránce jsem nemohla zastavit příliv slz... Vše je napsáno přesto citlivě a malí čtenáři si budou muset v některých větách hledat tu potřebnou hloubku. Určitě tuhle knihu hned teď půjdu koupit a určitě ji hned teď dám svým dětem k přečtení.
Moc hezké je také poselství a myšlenky Janusze Korczaka. Snad se dopídím více informací o jeho životě, myšlenkách a práci.
Nádherně ilustrované vyprávění - na pár stránkách je tak vykresleno a popsáno vše!! Úžasný počin pro přiblížení historie holokaustu dětským čtenářům. I bez krvavých scén a syrového výkladu všech nelidskostí, kniha směle konkuruje a možná i překonává svých dosahem jiná válečná vyprávění o šoa.
Doporučuji pro děti jako poučný příběh o této strašné době, pro dospělé pak pro myšlenky Dr. Korczaka o výchově dětí a hlavně oddanosti a lásce, k těm nejmenším.
Kratičký příběh s bohatými ilustracemi pro děti od 11 let přibližuje ve vyprávění židovského sirotka osudy dětí z varšavského sirotčince, které musely přežívat v ghettu, a jejich milovaného Doktora.
Pan Petr Novotný z nakladatelství Petrkov nám na besedě říkal, že zajímavé knížky si ho hledají samy. Jedna mu údajně na knižním veletrhu někde
v zahraničí spadla na hlavu.
Příběh Poslední cesta je skvostem v dárkovém balení. Ilustrace Maurizia
A.C. Quarella, text Irene Cohen-Janca, překlad Jana Machonina (vložená báseň v překladu Pavla Eisnera) dohromady dávají jednoduchou skládanku, ve které důležitou roli má i typografická úprava.
Text je jednoduchý a zvládne ho i mladší školák. Pokročilí čtenáři najdou aluze na Rabíndranátha Thákura (https://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/rabindranath-thakur-899) nebo Jicchaka Lejba Perece (https://www.databazeknih.cz/autori/jicchok-lejbus-perec-107259).
Zajímavá je paralela s příběhem Henryka Goldzmita (původní jméno Janusze Korczaka) a jeho kanárka. (s. 40)
Přínosné jsou dobové reálie - Blankův palác je obdoba Petschkova paláce. "Neřekl jsem mu, že v Blankově paláci není soud, pravda ani spravedlnost."
(s. 22, 31).
Cenné jsou i myšlenky Janusze Korczaka, které vypravěč příběhu (malý chlapec se symbolickým jménem Šimon) místy uvádí:
"Říká, že děti jsou básníci a filosofové." (s.16)
Příběhy o holokaustu bývají smutné. Tento přináší poselství výjimečného člověka.
"Láska nemůže být povinná, ale úcta jo." (s. 28)
A jestli někdo ve vašem okolí odmítá jíst třeba kůrky od chleba, tak úsměvné rozklíčování najdete na s. 16.
..............................................................................
"Doktora Korczaka nikdo nemohl zabít." (s. 6)
Poslední cesta: Doktor Korczak a jeho děti
Doporučuji všem, kdo se s osobou Janusze Korczaka nějakým způsobem setkali. Kniha dokresluje jeho příběh z pohledu dítěte žijícího v sirotčinci a ukazuje i přístup k dětem založený na úctě k nim. Za vyzdvihnutí určitě stojí i její zpracování - ilustrace jsou opravdu krásné a jsem ráda, že jsem si knihu pořídila.
"Přišli jsme o všechno a hluboko v našich srdcích jsme věděli, že nikdy nevyrosteme... Byli jsme zavražděni a nemáme hrob..."