Poslední kabriolet
Anton Myrer
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/107958/bmid_posledni-kabriolet-rqn-107958.jpg
5
1173
1173
Bylo jich pět, pět kamarádů a bezstarostných studentů, v době, kdy se o Hitlera zajímala víc Evropa než Amerika za mořem. Tam měli jiné starosti: swing Bennyho Goodmana, užívání života... Pět kamarádů prožívá zajímavé osudy: na počátku jejich cesty září kabriolet novotou, na konci, po třech dekádách, je dýchavičný a také na jeho majitelích čas zanechal o poznání hlubší stopy. Ze studentů vyrostli v občany rozporuplné země, kteří se snaží pochopit nevyzpytatelný svět a smířit se s rozčarováním, s tím, že odešlo mládí, s válkou, která se jich netýkala jen zdánlivě...... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2011 , BB artOriginální název:
The last convertible, 1978
více info...
Přidat komentář
Jedna z mála knih, kterým věřím.... Postavám, ději. Melancholie vzpomínek. Krásná, všem doporučuji.
"Ten refrén znám,
pořád ho v hlavě mám,
když na šampaňské vzpomínám-
Připíjím snu, jímž bylas ty..."
Plné nostalgie...nádherné! Nelze si na knihu nevzpomenou vždy, když zaslechnu The String of pearls...
Američtí studenti, krásná mládež, žádná bída. Ten miluje tu, ta zase toho. Kabriolet Císařovna. Válka. Ten bojuje tam, ten zase tam. Konec války. Ten si bere tu a ta zase toho a mají děti. Obrna. Ta otěhotní s tím, ale bere si toho. Dost nudný příběh o Američanech a pro Američany. Pro mě ne. Jen občas jsem se nenudil, např. při popisu války.
Jedna z nejkrásnějších a nejdojemnějších knih, jaké jsem kdy četla. Vždycky se k ní budu ráda vracet.
Silný příběh skvěle zachycující život a vývoje jedné generace, která žila v pohnuté době. Tato kniha ve mně zanechala hluboký dojem, několik pasáží se neobešlo bez slz a opravdu mě mrzelo, když jsem se dostala až na poslední stránku (což se bohužel stalo hodně rychle, četla jsem totiž pořád a všude).
Knihu jsem poprvé četla ve škole, poté znovu na mateřské a nakonec si ji pořídila domů do knihovny. Je to jedna z mých oblíbených knih, která je velmi čtivá a zůstane v paměti.
krásný příběh ... sice kniha není až tak o válce, ale mě stejně bavily více pasáže mimo válku :-)
Krásná knížka, občas mi obdiv všech k jedné ženě trošku vadil, přišel mi nepřirozený, ale jinak se mi příběh líbil moc. A je to jediná knížka, která mě (zatím) rozplakala ve vozidlu hromadné dopravy
moje nejoblíbenější nebo chcete li jedna z nejoblíbenějších knih ke které se pořád vracím..doporučuji každému at je mu 20 nebo ..sát.každý se v tom najde a každý si z toho vybere to své...je to kniha na kterou se nezapomíná..už mně provází mnoho let,už se se mnou několikrát stěhovala a já se jí nevzdám:-)
Pamatujj se, že poprvé jsem knihu četla půjčenou z knihovny ještě v tom starém Odeonském vydání Galerie mladých autorů. Teď mám období, kdy čtu znovu právě knihy, které se mi zdály báječné když mi bylo nějakých "náct". Už dost jich neprošlo při tomto mém druhém čtení, ale Poslední kabriolet patří rozhodně k těm, lteré mě oslovily i nyní. Možná jinak a v něčem jiném - a to je přece dobře.
No, i ty vleklejší pasáže jsem teď už tolik nepřeskakovala.
Pět kamarádů, kteří se potkají na vysoké škole a zažívají ta úžasná dobrodružství, která se už nikdy, nikdy nevrátí. Až na to, že si těch krásných bezstarostných časů užijí jen kratičce. Pouhý jediný rok, než jejich studia přeruší válka. Ale možná i bez ní by je dospívání dohnalo. A ti z nich, kteří se vyhýbali zodpovědnosti, by se jí vyhnuli úplně stejně.
Konec se prolíná se začátkem, vzpomínky s realitou, tajemství se konečně odhalí. A ten zdánlivě nejméně zajímavý z pěti kamarádů se ukáže jako ten, který je z nich nejpevnější.
Moc se mi líbil děj už dlouho jsem nečetla takovou knihu takže jsem ráda za příjemnou změnu. Líbilo se mi jak se všichni více méně vyvíjí jací jsou před válkou ještě mladí a beztarostní a po ní .. Poslední kabriolet je hezký poutavý příběh i když místy trochu zdlouhavý, ale i tak stojí za přečtení. Určitě jsem tuto knihu nečetla naposled :)..
Rozvleklý a skoro o ničem - neoslovilo mě to ani trochu, dočetla jsem tuto knihu jen s vypětím vůle.
Moje srdeční záležitost... Poprvé jsem ji četla, když mi bylo ...náct a stále se k ní vracím, čtu ji i teď jako vdaná paní a máma a pořád mi ta kniha má hodně co říct, u mnoha knih se mi nestává to, že po dočtení mám chuť číst ji znovu a její postavy a některé okamžiky mám zaryté pod kůží, že se přistihnu, jak nad nimi přemýšlím... A tohle by měla dobrá kniha umět!
Na tuto knihu jsem se velice těšila. Nicméně musím říct, že mě trochu zklamala. Napsaná je pěkně, čtivě a poměrně realisticky (oceňuji, že nežili všichni šťastně a bez problémů až do smrti). Přesto některé části příběhu byly až moc předvídatelné a klišé. Ale postavy byly velmi pěkně popsané, některé jsem si hodně oblíbila a líbilo se mi, jak byly do děje zapleteny skutečné historické události. Příjemné letní čtení, a až budu stará a sentimentální, určitě mě potěší si ji u krbu a jazzové desky přečíst znova.
Tak jsem ji konečně dočetl. Skvělá kniha. Jedna z těch na které určitě nezapomenu.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) přátelství 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) ságy nešťastná láska americká armádaAutorovy další knížky
| 2008 |  Poslední kabriolet |
| 2001 | Jednou orel |
| 1988 | Velká válka |
| 1995 | Zelená touha |
| 2001 | Divoké pobřeží |
Příběh nejkrásnější a nejnaivnější generace, generace, která zažila krizi, druhou světovou válku i následný hospodářský boom. Jak bych tehdy chtěl žít! Příběh skupinky vysokoškolských přátel je podkreslen pasážemi z dobové hudby - swing, jazz, big bandy jako Glenn Miller, Benny Goodman, Artie Shaw atd. A samozřejmě to nejlepší auto pod sluncem - zelený kabriolet Císařovna. Nejspíš moje nejmilejší kniha vůbec.