Poslední kabriolet přehled
Anton Myrer
Na počátku knihy září ten kabriolet jasně zelenou novotou, a třebaže jde o mužný Packard, říká se mu Císařovna, protože to nejlépe vystihuje jeho vznešenost. Na konci knihy je Císařovnin lesk už zmatnělý, kožená sedadla jsou popraskaná a vůz sám je mírně dýchavičný. Však také přežil tři dekády. Na jeho majitelích zanechaly o poznání hlubší stopy. Bylo jich pět, pět kamarádů a bezstarostných studentů v době, kdy se o Hitlera zajímala víc Evropa než Amerika za mořem. Tam měli jiné starosti: swing Bennyho Goodmana dostával mladé lidi do transu, kdo by myslel na něco jiného, než jak se bavit a užívat si života. Do Tichomoří a na evropská bojiště odjížděli američtí muži houfně a v šoku, i když bigbandy jim k tomu nepřestaly vyhrávat. Domů se vraceli jen ti šťastnější. A z těch zase jen ti šťastnější dokázali bez následků překonat trauma mládí přeseknutého nemilosrdně vedví a pokračovat v životě tam, kde přestali, jako by se nic nestalo. Stalo, ale jediné Císařovny jako by se to netýkalo. Dál zrcadlí na své vyleštěné kapotě přicházející roky i střídající se majitele, kteří vyrostli ze studentů v občany rozporuplné země, obyvatele nevyzpytatelné zeměkoule, kteří se to všechno snaží pochopit a smířit se s rozčarováním, které vystřídalo prvotní radost ze života, se středním věkem, který přišel, když odešlo mládí, a nakonec i s další válkou, která se jich netýkala jen zdánlivě… I když americký autor Anton Myrer (1922–1996) napsal více knih (např. Velká válka), teprve v pozdním Posledním kabrioletu (1973) se mu podařilo vytvořit jeden z onoho druhu románů, na něž snad nikdo, kdo jej jednou přečetl, už nikdy nezapomene. Tato tklivá, humorná i sentimentální a také tragická generační výpověď o podstatné části uplynulého století se tak zařadila mezi nesmrtelná díla americké prózy. Páté upravené vydání v českém jazyce... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The last convertible, 1978
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Poslední kabriolet. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (211)
Předevčírem jsem brouzdala Databází a u jprst jsem potkala po letech Poslední kabriolet. A četla..po kolikáte už?
Jak jsem mohla na tuhle krásku zapomenout?!
Inu, semelu teď tolik knih, ale to není omluva.
Knihu jsem jako podpultovku otevřela před mnoha lety a byla to doslova bouračka.
Takhle si já představuji mnohovrstevnatý román.
Je tu všechno. Bezstarostné a krásné mládí, trauma války s problémem návratu do běžného života ( také ztracená generace), zašmodrchané lásky a přátelství, ztráty, smutek, Vietnam a .....Císařovna.
Nebudu prozrazovat děj, prosím, přečtěte si....Určitě!
Kniha mi tak trochu připomíná Sofiinu volbu a to především z hlediska tématu viny. Zde je to ovšem pocit viny z mezigenerační pohledu. Autor si dává načas a postupně buduje odlišnou perspektivu válečné a poválečné doby a tato období dává do kontrastu s pohledem nové generace a válkou ve Vietnamu, čímž celá kniha vrcholí při rozkrytí osudů hlavních hrdinů.
Bylo velmi zajímavé vnímat pohledy na morálku, tradici a odpovědnost předválečné generace v kontrastu s pohledem nové generace hippies!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„... je lepší udělat nesprávnou věc ze správných důvodů, než udělat správnou věc ze špatných důvodů.“
„Jaký máš právo řídit tohle auto.“
Kniha Poslední kabriolet v seznamech
v Právě čtených | 23x |
v Přečtených | 1 698x |
ve Čtenářské výzvě | 114x |
v Doporučených | 217x |
v Knihotéce | 639x |
v Chystám se číst | 624x |
v Chci si koupit | 69x |
v dalších seznamech | 10x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) přátelství 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) ságy nešťastná láska americká armádaAutorovy další knížky
2008 | Poslední kabriolet |
2001 | Jednou orel |
1988 | Velká válka |
1995 | Zelená touha |
2001 | Divoké pobřeží |
Velký americký román psaný krásným a bohatým jazykem, s perfektní porcí emocí a lidských osudů, s notnou dávkou historických událostí, a i když s pořádnou porcí sladké nostalgie a romantického patosu, pořád natolik na úrovni a inteligentní, že k tomu, aby dostal ze čtenáře emoce, nepotřebuje uměle vykonstruována traumata a tragické události. Nádherně zachycená svoboda studentských let a vidina budoucnosti skrze růžové brýle. Radost číst.