Poslední kacíř
Martin Chadima
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524895/bmid_posledni-kacir-6533a1f1bda6f.jpg
3
32
32
Jak by vypadalo Jméno růže, kdyby se odehrávalo ve středověké Praze? Vstupte do husitské Prahy v letech 1419–1420. Ondřej z Ježova, novic vyhnaný z kláštera, a jeho ctihodný přítel Petr z Pelhřimova se vydávají na dobrodružnou výpravu za tajemstvím, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti vyhlazených francouzských kacířů. Jejich putování středověkou Prahou je provázeno filozofickými disputacemi, ale také zákeřnými nepřáteli a tajemnými vraždami, které jsou součástí apokalyptického běsnění. Tato epická cesta je prostoupena barvitou spletí středověkých znaků, významů a symbolů, které čtenáře provázejí až k překvapivému vyústění. Poslední kacíř je strhující historický román, který vás vtáhne do temného a záhadného světa středověku. Společně s Ondřejem a Petrem se ocitnete uprostřed epického boje mezi vírou a poznáním, plného nebezpečí a vzrušení. Tento fascinující příběh odkrývá zákulisí staré Prahy, kde se proplétají osudy hrdinů s temnými silami a střetávají se prastará tajemství s budoucím osudem. Připravte se na neuvěřitelně dobrodružnou jízdu středověkou Prahou.... celý text
Přidat komentář
Je nestoudné u téhle knihy v anotaci zmiňovat Ecovo Jméno růže. Kniha obsahuje jeden historický nesmysl za druhým, některé až vyloženě trapné. Kukuřičná placka v r. 1420? Autor asi vůbec netuší, že Amerika byla objevena o půl století později a její potraviny se v Evropě ani tak neuchytily hned. Podobných nesmyslů je tam bezpočet. Říkat tomuhle "historický román" je směšné. Škoda peněz.
Na román jsem se dlouho těšila, po přečtení zdejších komentářů jsem se ale ke čtení nějak nemohla odhodlat. Srovnání se Jménem růže je absolutně mimo a jedná se jenom o marketingový tah a vůči čtenáři, který se pustí do 621 stran s nadšením, to není moc fér. Mně popravdě rozvláčnost vyprávění ani komplikovanější jazyk nevadily, ale bohužel mě více zaujaly disputace, než děj samotný, což je možná důvod, proč zůstávám u hodnocení třemi hvězdami. V mém případě byl problém, a nevím, jestli to měl někdo podobně, že mi Ondřej z Ježova jako hlavní postava nebyl vůbec sympatický ("Chvíli je zmítán nezřízenou veselostí, za okamžik propadá domýšlivosti a povýšenosti. Je to lehkomyslník a nezaslouží si naší důvěry.") a s tím, jak se příběh posouval, se to rozhodně nelepšilo. S ohledem na překombinovanost zápletky a chaotičnost děje bych očekávala alespoň reálnější osoby. Pokud by po mně někdo chtěl jeho popis, popravdě nevím, co odpovědět - Petr z Pelhřimova byl rozhodně čitelnější a uvěřitelnější.
Nicméně aby můj komentář nevyzněl příliš negativně - dílo jsem si přečetla ráda (jsem ovšem také ráda, že se jednalo o knihovní výpůjčku), oceňuji využití magického sedmikostelí, popis husitské Prahy (nejedná se o odbornou publikaci, tak mi nepřesnosti tolik nevadí) i přiblížení náboženských a myšlenkových proudů tehdejší doby, které v dnešní sekulární společnosti stojí za připomenutí. Kdyby se autor vešel do pěti set stran, prospělo by to nejen ději, ale i celkovému dojmu.
Bohužel naprosté zklamání. Sice poutavé popisy všeobecného zmaru v husitské Praze, ale nevěrohodné charaktery a nudné a rozvláčné disputace totálně zabily jakoukoliv čtivost. Tohle fakt není thriller od kterého byste se nemohli odtrhnout jako to bylo u anoncovaného "Jména růže."
Škoda každé koruny, kterou jsem do toho dal.
Nedoporučuju!
Ještě jsem si vzpomněl, že tam cituje "Baladu o Karlu IV." od Jana Nerudy. V roce 1420. Ach jo.
Když pomineme přílišnou rozvláčnost a přebytek disputací, jeví se jako velký problém to, co by u takového díla mělo být na vysoké úrovni, a to historická věrnost.
S. 15: Od Dobytčího trhu to je prý ke sv. Apolináři dobrou míli cesty. To ovšem jedině za předpokladu, že by se tu používaly britské imperiální míle. Česká míle byla poněkud delší.
S. 26: Kde by se v roce 1419 vzaly brakteáty, nahrazené groši již v roce 1300?
S. 154: Z pergamenu se svitky nedělaly.
S. 220: Kukuřičná placka?! Kde by se proboha v husitské Praze vzala kukuřice?
S. 399: Praha se prý skládala ze Starého Města, Nového Města, Hradčan, Malé Strany a Menšího Města. Menší Město je však jen jiný název pro Malou Stranu.
S. 434: Úředníci jako nejvyšší purkrabí, podkomoří a další prý musejí snášet urážky a nadávky, když nechtějí více, než je jejich plat. S těmito úřady se však žádný plat nepojil a urážky jejich původcům beztrestně neprošly.
Samostatnou kapitolou je latina, které autor užívá požehnaně. Člověk by čekal, že při jeho povolání bude na určité úrovni, ale zdá se, že mu dělají problémy nejen neopravené překlepy, ale i základy gramatiky: s. 154 "guam" místo "quam", s. 377 "neum" místo "meum", s. 378 "sub speciae" místo "sub specie", 431 "theatrum pragensis" místo "theatrum pragense", s. 474 "Andrei de Jezoviensis" místo "Andreae de Jezova" nebo "Andreae Jezoviensis", s. 575 "usqe" místo "usque".
Hvězdičkami nehodnotím, protože odkládám nedočtené. Přitom jsem se tolik těšila, že si přečtu historický román z té doby, navíc napsaný duchovním Církve československé husitské! Postupně mě ale otrávily filosofické disputace, kterých bylo příliš a na úkor děje. Zkrátka, aby to drželo víc pohromadě a upoutalo čtenáře, musely by se proškrtat ty učené debaty a víc se věnovat příběhu samotnému. Promarněná příležitost. Holt - každý není Vondruška.
Knihu jsem dočetl malinko přes půlku a to ještě s přemáháním. Celkem svižné a poutavé pasáže se střídali s pasážemi (pro mne) těžkopádnými a jaksi "ulepenými", či lépe řečeno obtížněji pochopitelnými. Opět pro mne. Myslím, že orientace v dlouhých náboženských disputacích postav románu mou být srozumitelné studentům bohosloví a teologie, filozofům a vůbec duchovním. Málo uchopitelné pro běžného čtenáře.
Závěr za mne: těžké dílo obsahově i hmotnostně
srovnávat Chadimova Posledního kacíře se Jménem růže Umberta Eca, no fuj, pane nakladateli, to tedy ne (Jméno růže je postmoderní román o sémiotice, se vším, co k tomu patří, historická detektivka je jen maska, ale to je na dvouhodinovou přednášku...)
Posledního kacíře bych přirovnal spíše k přehypovaným povídačkám Dana Browna, i když zpočátku se Ondřej z Ježova tvářil jako Waltariho Mikael Karvajalka z Krvavé lázně
Chadima předvedl čtenáři svou bezesporu extenzivní fundovanost v oboru historie a teologie husitského období v českých zemích, nicméně - jak také dokládají komentáře níže - udělal velikou vypravěčskou chybu: rozsáhlé náboženské disputace použil pro retardace děje (ba co hůř, pro luštění záhad vlastně vůbec nejsou důležité, neobsahují klíče ani nápovědy) - a to mu čtenář bažící po akci, a ne po dějepisném výkladu nemůže odpustit
jako oddechovka a pro posilování bicepsů - proč ne, ale už tak polovině se z dobře rozehraného příběhu stává PC adventura s odporně hollywoodským koncem
banální příběh hromadou reálií a oborovou terminologií supluje popularizující historickou práci a čtenáři neuspokojení příběhem tak aspoň mohou podlehnout iluzi poučení a sugesci, že čas strávený nad knihou nepromarnili zbytečně, nicméně zájemcům o historickou platformu románu bych raději doporučil skutečně mistrné a skutečně odborné práce Petra Čorneje, zejména jeho Jana Žižku (2019)
Poslednímu kacíři ještě vytknu odfláknutou korekturu a Chadimovi kromě marcipánu taky ty kukuřičný placky (kukuřice v Evropě roku 1420?)
Jen pro vysvětlení nízkého hodnocení....kniha odložena....nešlo se začíst do děje....nicméně věřím, že své čtenáře si najde...
Knížku jsem dostala k narozeninám. Kdybych si ji půjčila v knihovně, tak mě odradí prvních cca 80 stran. Bylo to nějaké táhlé a hlavně sice začátek je dramatický, ale oživení oběšence? Který se houpal na provaze celý den, nebo celé odpoledne? Možná kdyby vážil jako pírko a byl sundaný velmi rychle, ale takto...:-D Nicméně zbytek super. Kdo má rád středověk a Jméno růže, středověké detektivky a mystiku, přijde si na své.
Dala jsem 5 hvězdiček. Kvůli tomu oběšenci a zbytečně rozvláčnému psaní jsem ubrala jednu hvězdičku.
Tolik mě zlákala online ukázka začátku knihy a anotace! Avšak oč větší bylo mé počáteční nadšení, o to trpčí je teď mé zklamání! Autorova exhibice neustálých náboženských disputací dusí a nudí jak suchá buchta. Titul odkládám a vracím jako nedočtený, jako jeden velký omyl! A upřímně tleskám uživateli pavel9989, že to nevzdal! Já tolik odvahy nemám...
Tak tohle byl mor, to přečíst... Asi jako vše, na co musí dávat reklamu i v rádiu. Bohužel jsem reklamu slyšel, až když jsem si knihu půjčil (naštěstí jen půjčil) v knihovně a rozečetl. Přečteno jen z povinnosti, že nevzdám poslední knihu roku 2023. Kdyby autor vynechal náboženské žvásty, tak má kniha asi 150 stránek.
Román je to náročnější, rozsáhlejší a je prošpikován mnoha náboženskými disputacemi, než aby mohl sednout každému čtenáři. Ovšem takovým fanouškům Umberta Eca román sedne a není daleko přirovnání na zadní obálce knihy, že se jedná o Jméno růže v období husitského povstání v Praze. Postavy, dobrodružný příběh s mystickými a tajemnými prvky, dialogy plné pojednání o historii a křesťanství a dějová stavba, dokázaly udržet mou pozornost po celou dobu čtení a při takovém rozsahu to jistě není samozřejmostí. Na to že jde o první beletristický román pana Chadima jenom tleskám. Autor je teologem a mediavelistou a na románu jsou jeho šíře znalostí a rozhled rozhodně vidět.
Kolem obyvatel Prahy roku 1420 procházejí dějiny, ale jen pár z nich je schopných uvědomit si, že žijí v převratné (rozvratné?) době.
U takto ambiciózní knihy mrzí nedokonalá korektura.
Nejprve se musím vyjádřit k tomu kacířskému srovnávání s historickým románem, jehož sláva nebes se dotýká. O druhé Jméno růže se opravdu nejedná, ač některé paralely by tu byly. Velmi chválím ty nekonečné teologické disputace, kterých jsem si s radostí užíval, a také blahořečím tomu popisu husitské Prahy. Ten popis všeobecného zmaru, náboženského fanatismu, nesmyslného ničení a navzájem konkurenčního sektářství byl vskutku dokonalý. Tehdejší Prahu jsem prostřednictvím autora měl před sebou, jako bych v ní žil od narození. Stejně tak bojové scény byly popsány velice dobře. Jako zajímavé hodnotím, že se v románu našlo místo i pro bitvu na Vítkově. Jedinou slabinou je samotná, ústřední, dobrodružně mystická linka. Nebylo v ní nic nového a převratného a na takto ambiciózní dílo byla docela slabá. Přes zmiňovaný nedostatek tenhle historický román za přečtení stojí. Na závěr pochválím zdařilou obálku.
Citace: Jan Žižka z Trocnova! Přiznám se, že když jsem jej spatřil, měl jsem nepříjemně sevřené vnitřnosti, neboť jako bývalý novic kláštera v Želivě, který byl kdysi odhodlán stát se řeholníkem a oddaným služebníkem řádu premonstrátů, jsem stál nedaleko muže, jehož předcházela pověst ničitele kostelů a klášterů a mučitele a vraha jeptišek a řeholníků. Nevím dodnes, co bylo na těchto zvěstech blízko pravdě a co byl jen pouhý výmysl jeho nepřátel, pravdou však je, že postava tohoto válečníka mne upoutala na první pohled. Ve svých pokynech byl rázný a věcný. Nezvyšoval hlas, a přesto byl slyšet po celém vrchu Vítkova. Tu poradil, jinde povzbudil a především neustále volal: "Rychleji, děti, rychleji!"
Souhlasím s komentářem Ramiel. Filosofické diskuze by bylo potřeba trochu "prořezat" a knihu tak trochu zpřístupnit čtenářům, kteří se úplně nevyžívají v teologických disputacích a nuancích mezi různými odnožemi křesťanství. Jinak popis husitské Prahy byl zajímavý, ale celá zápletka a její vyústění bylo trochu předvídatelné, prostě Jméno růže to opravdu není. Pokud máte rádi historické romány a teologické rozpravy, bude to pro vás to pravé, pokud ne, tak těch 600 stran spíš protrpíte.
Kniha velmi láká svou anotací. Doba počátku husitských válek a soupeření jednotlivých frakcí slibuje zajímavý příběh. Ten je psán velmi hezkým a "učesaným" jazykem. Bohužel až příliš prostoru dostaly filozoficky založené rozhovory a přemítání hlavních postav, které se pořád donekonečna opakují. A velmi rychle se to stane otravným. Z těchto nudných "disputací" občas zavane čerstvý vítr nového dění, když se hrdinové vydají do pražských ulic. A spíše jen mimochodem na pozadí zmiňované historické dění je tím nejlepším z celé knihy. Kniha stojí za přečtení, ale určitě nedosahuje kvalit Jména růže.
P.S. Zvláštní, že se zobrazuje 100% hodnocení 3 uživatelů, když byla kniha hodnocena 5 lidmi, Nina dala 3 a já dál 2 hvězdičky?!
Bohužel kniha mě zklamala čekal jsem od knihy více!!!