• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Poslední kacíř: Román ze středověké Prahy - Martin Chadima

Jak by vypadalo Jméno růže, kdyby se odehrávalo ve středověké Praze? Vstupte do husitské Prahy v letech 1419–1420. Ondřej z Ježova, novic vyhnaný z kláštera, a... detail knihy

Nové komentáře u knih Martin Chadima

Poslední kacíř

„Bohužel kniha mě zklamala čekal jsem od knihy více!!!“
— Marťan35

---

Poslední kacíř: Román ze středověké Prahy

„Je nestoudné u téhle knihy v anotaci zmiňovat Ecovo Jméno růže. Kniha obsahuje jeden historický nesmysl za druhým, některé až vyloženě trapné. Kukuřičná placka v r. 1420? Autor asi vůbec netuší, že Amerika byla objevena o půl století později a její potraviny se v Evropě ani tak neuchytily hned. Podobných nesmyslů je tam bezpočet. Říkat tomuhle "historický román" je směšné. Škoda peněz.“... celý text
— WopiMK

---

Poslední kacíř: Román ze středověké Prahy

„Na román jsem se dlouho těšila, po přečtení zdejších komentářů jsem se ale ke čtení nějak nemohla odhodlat. Srovnání se Jménem růže je absolutně mimo a jedná se jenom o marketingový tah a vůči čtenáři, který se pustí do 621 stran s nadšením, to není moc fér. Mně popravdě rozvláčnost vyprávění ani komplikovanější jazyk nevadily, ale bohužel mě více zaujaly disputace, než děj samotný, což je možná důvod, proč zůstávám u hodnocení třemi hvězdami. V mém případě byl problém, a nevím, jestli to měl někdo podobně, že mi Ondřej z Ježova jako hlavní postava nebyl vůbec sympatický ("Chvíli je zmítán nezřízenou veselostí, za okamžik propadá domýšlivosti a povýšenosti. Je to lehkomyslník a nezaslouží si naší důvěry.") a s tím, jak se příběh posouval, se to rozhodně nelepšilo. S ohledem na překombinovanost zápletky a chaotičnost děje bych očekávala alespoň reálnější osoby. Pokud by po mně někdo chtěl jeho popis, popravdě nevím, co odpovědět - Petr z Pelhřimova byl rozhodně čitelnější a uvěřitelnější. Nicméně aby můj komentář nevyzněl příliš negativně - dílo jsem si přečetla ráda (jsem ovšem také ráda, že se jednalo o knihovní výpůjčku), oceňuji využití magického sedmikostelí, popis husitské Prahy (nejedná se o odbornou publikaci, tak mi nepřesnosti tolik nevadí) i přiblížení náboženských a myšlenkových proudů tehdejší doby, které v dnešní sekulární společnosti stojí za připomenutí. Kdyby se autor vešel do pěti set stran, prospělo by to nejen ději, ale i celkovému dojmu.“... celý text
— TetaEli

---

---

Poslední kacíř

„Bohužel naprosté zklamání. Sice poutavé popisy všeobecného zmaru v husitské Praze, ale nevěrohodné charaktery a nudné a rozvláčné disputace totálně zabily jakoukoliv čtivost. Tohle fakt není thriller od kterého byste se nemohli odtrhnout jako to bylo u anoncovaného "Jména růže." Škoda každé koruny, kterou jsem do toho dal. Nedoporučuju! Ještě jsem si vzpomněl, že tam cituje "Baladu o Karlu IV." od Jana Nerudy. V roce 1420. Ach jo.“... celý text
— Obelix63

---

Poslední kacíř

„Když pomineme přílišnou rozvláčnost a přebytek disputací, jeví se jako velký problém to, co by u takového díla mělo být na vysoké úrovni, a to historická věrnost. S. 15: Od Dobytčího trhu to je prý ke sv. Apolináři dobrou míli cesty. To ovšem jedině za předpokladu, že by se tu používaly britské imperiální míle. Česká míle byla poněkud delší. S. 26: Kde by se v roce 1419 vzaly brakteáty, nahrazené groši již v roce 1300? S. 154: Z pergamenu se svitky nedělaly. S. 220: Kukuřičná placka?! Kde by se proboha v husitské Praze vzala kukuřice? S. 399: Praha se prý skládala ze Starého Města, Nového Města, Hradčan, Malé Strany a Menšího Města. Menší Město je však jen jiný název pro Malou Stranu. S. 434: Úředníci jako nejvyšší purkrabí, podkomoří a další prý musejí snášet urážky a nadávky, když nechtějí více, než je jejich plat. S těmito úřady se však žádný plat nepojil a urážky jejich původcům beztrestně neprošly. Samostatnou kapitolou je latina, které autor užívá požehnaně. Člověk by čekal, že při jeho povolání bude na určité úrovni, ale zdá se, že mu dělají problémy nejen neopravené překlepy, ale i základy gramatiky: s. 154 "guam" místo "quam", s. 377 "neum" místo "meum", s. 378 "sub speciae" místo "sub specie", 431 "theatrum pragensis" místo "theatrum pragense", s. 474 "Andrei de Jezoviensis" místo "Andreae de Jezova" nebo "Andreae Jezoviensis", s. 575 "usqe" místo "usque".“... celý text
— PavelT