Poslední kamikaze

03.10.2020

Knihu jsem si přečetl zejména kvůli tomu, že autorovo druhé dílo Konec honicích psů patří k mým nejoblíbenějším. Poslední kamikaze není špatné, ale na "psy" podle mého názoru nemá, autor sice ani zde nezapřel svoji odbornost letce a po této stránce knihu hodnotím velmi dobře, nicméně styl psaní mi přišel takový amatérštější, ve "psech" už byl autor mnohem vypsanější. Také mi vadila ve srovnání s "psy" místy dost okatě, uměle a nevěrohodně naroubovaná prosovětská propaganda (i když to samozřejmě vzhledem k osobě autora a době vzniku chápu). Co se týká beletrie na téma kamikaze (nemyslím nyní literaturu faktu), tak mnohem lépe hodnotím příběh Kaiteny z pera J. Borotského a A. Kuneše v knize Záludné miniponorky. Nicméně i přes uvedené nedostatky jsem si Posledního kamikazeho přečetl docela s chutí a zájemcům o problematiku jej jako oddychovku mohu doporučit.

05.12.2019

Pamatujete film Pearl Harbor? Ten hollywoodskej cajdák, kterej si člověk pustil s holkou, když ji chtěl romanticky naladit a sebe pobavit monstrózními výbuchy, aby to stejné společně po zhlédnutí filmu předvedli v posteli. Jestli jo a ta holka vás dostala pod chomout, takže ji už nemusíte oblbovat romantickým trojúhelníkem Affleck - Harnett - Beckinsale, přičemž vás stále zajímají ty výbuchy a vlastně celé jádro toho válečného konfliktu, tak bych vám doporučil přečíst si knihu Poslední kamikaze. Je to sice poněkud zvláštní číst knihu napsanou ruským autorem v SSSR, kde románovou formou mapuje nejvíce za japonskou, ale taky americkou stranu, válku v tichomoří za druhé světové. Ale je to opravdu dobré. Některé faktické chyby pomíjím, protože nejsem odborník a v příběhu mi stejně nevadily, také pominu pár epizodek příběhu, kdy se na sílu přidával hyenismus amerických vojáků. Ale ruka cenzorova by se zjevně neobešla bez očernění západního nepřítele number one a tím bychom nejspíš přišli o tento skvost válečné literatury, což by byla škoda.

25.06.2016

Jedna z mých velmi oblíbených knih. Škoda, že je v ní mnoho technických chyb. Třeba označování B5N2 (typ 97) jako I-97 (zřejmě autor zkopíroval podobné ruské názvy I-16 apod.) Navíc, ačkoli byl letoun jednomotorový, píše o motorech dvou, kdy třeba jeden se porouchá. I přes tyto a další chyby moc dobrý příběh.

16.04.2016

Kniha byla čtivá. O válce toho dost vím, o válce v Tichomoří mám dost knížek, informace v knize seděly. Líbily se mi životní příběhy, které se prolínaly do válečných událostí. Jen to bylo takové krátké, některé události šlo více rozepsat dle osudů jednotlivých postav, kniha mohla být delší.

Podle informací na konci to psal autor jako svojí dizertační práci? Pak tomu rozumím. Proto méně než 4 hvězdičky nedám. Hlavně: četlo se to dobře, bylo to zajímavé, popsáno lidsky, sledovali jsme příběhy vojáků na obou stranách barikády.