Anatolij Vasiljevič Ivankin
ruská, 1927 - 1990
Populární knihy
Nové komentáře u knih Anatolij Vasiljevič Ivankin
Poslední kamikaze
„Knihu jsem si přečetl zejména kvůli tomu, že autorovo druhé dílo Konec honicích psů patří k mým nejoblíbenějším. Poslední kamikaze není špatné, ale na "psy" podle mého názoru nemá, autor sice ani zde nezapřel svoji odbornost letce a po této stránce knihu hodnotím velmi dobře, nicméně styl psaní mi přišel takový amatérštější, ve "psech" už byl autor mnohem vypsanější. Také mi vadila ve srovnání s "psy" místy dost okatě, uměle a nevěrohodně naroubovaná prosovětská propaganda (i když to samozřejmě vzhledem k osobě autora a době vzniku chápu). Co se týká beletrie na téma kamikaze (nemyslím nyní literaturu faktu), tak mnohem lépe hodnotím příběh Kaiteny z pera J. Borotského a A. Kuneše v knize Záludné miniponorky. Nicméně i přes uvedené nedostatky jsem si Posledního kamikazeho přečetl docela s chutí a zájemcům o problematiku jej jako oddychovku mohu doporučit.“... celý text
— pavel80
Poslední kamikaze
„Pamatujete film Pearl Harbor? Ten hollywoodskej cajdák, kterej si člověk pustil s holkou, když ji chtěl romanticky naladit a sebe pobavit monstrózními výbuchy, aby to stejné společně po zhlédnutí filmu předvedli v posteli. Jestli jo a ta holka vás dostala pod chomout, takže ji už nemusíte oblbovat romantickým trojúhelníkem Affleck - Harnett - Beckinsale, přičemž vás stále zajímají ty výbuchy a vlastně celé jádro toho válečného konfliktu, tak bych vám doporučil přečíst si knihu Poslední kamikaze. Je to sice poněkud zvláštní číst knihu napsanou ruským autorem v SSSR, kde románovou formou mapuje nejvíce za japonskou, ale taky americkou stranu, válku v tichomoří za druhé světové. Ale je to opravdu dobré. Některé faktické chyby pomíjím, protože nejsem odborník a v příběhu mi stejně nevadily, také pominu pár epizodek příběhu, kdy se na sílu přidával hyenismus amerických vojáků. Ale ruka cenzorova by se zjevně neobešla bez očernění západního nepřítele number one a tím bychom nejspíš přišli o tento skvost válečné literatury, což by byla škoda.“... celý text
— OdvaznyMladyMuz
Konec Honicích psů
„Na knížce jsem vyrostla: mezi svým desátým a třináctým rokem jsem ji řadila mezi nejoblíbenější četbu.
Líbilo se mi tehdy, že má oproti značné části válečné literatury příběh a dovede být i lyrická, ba poetická (jako Navigátor). Představuje postavy plasticky a stejným způsobem vykresluje život hlavního hrdiny Karla (tedy ten, který vede v zázemí), takže člověk čte nejen o válce, ale i o lidech, a to velmi uvěřitelných. Naprosto jsem milovala Karlova švagra Huga a jeho přítelkyni Lottu.
Nevím, jak bych se na knihu dívala teď, ale v mých dětských očích to byl zbožňovaný skvost, který jsem svého času mívala položený vedle polštáře. První větu z Hugova projevu jsme ráda pronášela před zrcadlem: „Versaillský diktát nepřinesl národům mír!“. A dokonce jsem si v inspiraci tímhle dílem vybrala jako téma řečnického projevu ve školní soutěži „požár Říšského sněmu“. xD“... celý text
— JulianaH.
Konec Honicích psů
„Kniha má děj a spád, patří mezi mé nejoblíbenější.“
— bohus971
Konec Honicích psů
„Jedna z mých velmi oblíbených knih která má dobrý příběh.“
— ondrejvitovec
Anatolij Vasiljevič Ivankin - knihy
| 1989 |
 Konec Honicích psů |
| 1984 | Poslední kamikaze |
Žánry autora
Literatura světová Romány Válečné
Štítky z knih
Ivankin je 0x v oblíbených.