Poslední měsíční dívka
Barbara Davis
Lizzy Moonová po Měsíční farmě nikdy netoužila. Domov, o který pečovalo celých devět generací nadaných léčitelek, opustila před osmi lety, aby se distancovala od neutuchajícího šepotu o podivném dědictví rodiny Moonových. Když ale zemře její milovaná babička Althea, Lizzy se musí vrátit a čelit tragédii vznášející se nad vysychajícími levandulovými poli jejich rodinné farmy: nespravedlivému obvinění, které Altheu pronásledovalo až do smrti. Když se setká s Andrewem, který jako jeden z mála od začátku věřil, že Althea je nevinná, rozhodne se Lizzy jméno své babičky očistit. Aby se jí to však podařilo, bude se muset rozhodnout – přijme rodinné dědictví a svůj vlastní dar? Odhodlá se kráčet ve stopách měsíčních žen? Vychází v překladu Diany Rykrové.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , MetaforaOriginální název:
The Last of the Moon Girls, 2020
více info...
Přidat komentář
Americká spisovateľka Barbara Davis víta čitateľa v zapadnutom mestečku, kde každý pozná každého. Obyvatelia tu majú navyše pomerne dlhú pamäť a minimálne niektorí z nich nemajú radi ženy z rodu Moonovcov. Považujú ich totiž za výstredné a odlišné. Keď sa navyše objaví klebeta, že jedna z nich má niečo spoločné so smrťou dvoch dievčat, prijmú to ako pravdu. Ako ten dôvod, pre ktorý by tieto ženy nemali bývať v ich mestečku.
Do tohto zvláštne naladeného domova sa vracia hlavná hrdinka. Podľa tohto výpočtu by sa mala stretávať predovšetkým s predsudkami a hnevom. A v istom zmysle sa presne to aj dostane. Je teda ľahké pochopiť, prečo by Lizzy od toho všetkého najradšej utiekla. Ako niekto, kto zažil krušné časy, je Lizzy dokonalou rozprávačkou príbehu o odhaľovaní starej krivdy. Pretože presne o to ide. O zistenie pravdy a dokázanie, že sa ľudia mýlia.
Je jednoduché držať jej palce. Hoci jej neochota čeliť vlastnému strachu je občas frustrujúca. Nič to nemení na fakte, že Lizzy je vo všetkých smeroch možno až príliš realistická hrdinka a nejeden čitateľ sa s ňou stotožní. O to viac, že jej život je plný horkosti. Napriek tomu sa nedá hovoriť o tom, že by mala kniha obdobne nepríjemne temnú atmosféru. Autorka píše o nespravodlivosti a krivdách, ale zároveň sa jej darí držať príbeh v tej príjemnejšej rovine. Pretože nezabúda ani na tie krajšie a občas aj hrejivejšie okamihy.
Veľkú zásluhu má na tom aj čarovné prostredie obchodíka s domácimi prírodnými produktmi, ktoré celé roky pomáhali miestnym. Tento obchod a jeho tajomný sortiment s takmer až čarovnými účinkami zapôsobí ako ten kúsok šmrncu, ktorý príbeh dokáže ozvláštniť. K tomu sa pripoja aj prvky mágie v podobe zaujímavých magických schopností. Tými oplývajú práve ženy z rodu Moonovcov. Tie navyše svoje nadania využívali na pomoc iným.
Román je teda rovnakou mierou pretkaný tými horkejšími okamihmi. Keď Lizzy čelí hnevu, že vytiahla na svetlo starú bolesť. Ale takisto je plný krásne dojímavých chvíľ. Prevažne v podobe spomienok na všetko to dobré, čo vykonala stará mama. Práve Althea, hoci je celý čas mŕtva, stvorí neodmysliteľnú súčasť rozprávania. Občas sa zdá, že je tou hybnou silou, ktorá rozhoduje o tom, ktorým smerom sa Lizzy nakoniec vydá. K čomu jej má dopomôcť práve oná tajomná príručka, ktorú jej Althea zanechala.
Je teda jasné, že kniha ponúka aj mnohé zamyslenia a morálne presahy. Nič nie je úplne čierne alebo úplne biele. Všetko je predstavené ako ľudsky neutrálne. Všetky scény i motívy sa navzájom dopĺňajú. Samotné pátranie po pravde je občas skôr v pozadí, kde pôsobí ako nejaký hrozivý tieň, ktorý všetko prikrýva. Nedá sa hovoriť ani o nejako výraznom gradovaní napätia. Hoci sa tu objaví hneď niekoľko napínavých okamihov. A v niektorých ide doslova o život. No tieto okamihy predstavujú skôr ojedinelé mraky, ktoré zatieňujú inak jasný príbeh s príjemne čarovnou atmosférou.
Román Posledná žena z rodu Moonovcov je o živote a hlavne zo života. Čitateľ stretáva sympatické a realisticky vykreslené postavy, ktorým je jednoduché držať palce. Nejde však o nejakú strhujúcu detektívku. Skôr o pomalšie rozprávanie o sile odpustenia, rodine a hľadaní šťastia a domova. S niekoľkými peknými posolstvami navyše. Celkový dojem kazí možno až príliš rýchlo odbitý koniec.
(SPOILER) 3,5*/5*. Prvních sto stran jsem se musela nutit do čtení, nemohla jsem se začíst, doufala jsem ovšem, že se to ještě rozjede. V zásadě to bylo hezké a především velice napínavé čtení. Obklopenost rodinnou a přírodní magií příběhu dodávala speciální hřejivost. Líbila se mi linka rodinných vztahů i detektivní zápletky. Co si myslím, že knize uškodilo, byla až moc klišovitá romantická zápletka – někdo 20 let čeká na někoho, koho v zásadě zná jen od vidění, neví, jaký ve skutečnosti je, ale vzdá se všech jiných potenciálních vztahů.
Knihu jsem našla v knihovně a zaujal mě její název. Tušila jsem jsem zhruba o čem, dle anotace, bude a rozhodla se jí zkusit ač nemusím romantické knihy. V knize je od všeho kousek. Čekala jsem trochu více rodinné historie, bylinkarstvi a "kouzel", tyto věci tam byly spíše okrajově. Milostná linka je takova spíše klasická a ta detektivní nebyla špatná. Celkově knihu hodnotím kladně,jako oddechovou, příjemnou.
Tajemný romantický příběh s trochu detektivní zápletkou.
Čekala jsem něco jiného, ale i tak to byla fajn oddechovka.
"Plánujeme si životy, jako bychom je snad měli pod kontrolou, skládáme jeden dílek za druhým tak, jak si myslíme, že je to pro nás nejvýhodnější, a pak najednou bum, prásk! Stane se něco, co jsme absolutně nečekali, cesta se znenadání stočí úplně jiným směrem a my se nestačíme divit, kde jsme se to ocitli."
Krásný příběh plný tajemství se špetkou magie a taky nebezpečí, protože Lizzy se rozhodne očistit jméno své babičky. Osm let nevyřešený zločin, na který se Lizzy začne vyptávat, však vyvolá nevoli obyvatel městečka. Skvěle jsem si to užila, je to příjemně poutavý a také napínavý příběh.
Kniha mi úplně nesedla. Přišla mi zbytečně zdlouhavá. Do čtení jsem se občas přemlouvala. Druhá kniha autorky se mi líbí o hodně víc.
Hezká odpočinková knížka, od všeho trochu - romantika, krimi, zajímavá historie, odpuštění, hledání. Moc dobře se četla.
Knížka Poslední měsíční dívka byla krásná. Příběh je napínavý,jak se Lizzy snaží vyřešit minulost nejen dvou dívek ale i její vztah ke své matce,ale je i láska,kterou moc nechce.Je to příběh o odpuštění ale i znovu nalezení sebe samu.
Lizzyna babička Althea byla velice moudrá a silná žena. V předzvěsti vlastní smrti dokázala nalézt způsob, jak zůstat s vnučkou v kontaktu a pomoci jí při hledání její vlastní životní cesty a třeba i při hledání cesty k rodinným kořenům, bude-li si to sama přát. Zdravým způsobem bez přehnaného sebezapření a sebeobětovávání. Příběh je veden po lehce načrtnuté detektivní lince vyšetřující smrt a nespravedlnost minulosti, podtržené pověrčivostí a neopodstatněným strachem z neznámého. A je podkreslen nevtíravou romantickou linkou, která dokáže stáhnout nitro i pohladit po duši. Umím si představit, že se ke knížce v budoucnosti znovu vrátím.
Kniha se četla moc hezky a byla napinava. Až do konce jsem byla zvědavá, jak všechno dopadne.
Byl to takový příběh tři generaci jedné rodiny, která se necim lišila od vsech ostatních, a proto ji vetsina lidi nepřijala. Hezky ukazuje, jak se s tím jednotliví členové vyporadavali a jak je to ovlivňovalo. To vše bylo okorenene lžíci krimi, lzickou magie a spetkou romantiky. Jedine, co mi v knize trosku občas lezlo na nervy, byl postoj hlavní hrdinky k lásce. Jak si trosku hrala na mučednici, stále dokola mlela to samé a odpirala si to, co ji samo skakalo před nosem. A nakonec změnila názor, protože její pánbůh rodiny ji sdělil, ze vlastně muže a měla by mít to co ti před ni ne. - jako by v tomto směru ztratila vlasní rozum. Jinak mi ale byly hlavní postavy (ty kladné) sympatické a celkem jsem chápala jejich jednání.
Určitě se chystám i na další knihu autorky a myslím, ze by toto dílo mohlo uspokojit poměrně široký okruh čtenářů. :)
Musím se přiznat, že mi nejprve zaujal název a přebal knihy.
Kniha začíná klasicky...Lizzy se po smrti babičky vrací na farmu, kde nechce žít a co nejrychleji ji hodlá prodat...
Události, ale naberou zajímavý spád, že se od knihy nedá odtrhnout.
Nic nevystihuje knihu tak dobře, jako poslední slova Althey své vnučce Lizzy:
,,Učili mě, že milovat znamená vzdát se sebe sama. Ale tak to není. Nikdy nemůžeme nic ztratit, když milujeme. Proto jsme přišli na tento svět - abychom milovali. Protože to je vše, co ve skutečnosti existuje. Všechno je láska - láska je jediným kouzlem."
Je to příběh, který vás očaruje, ukáže vám, že odpouštět je lidské a jaká kouzla vám mohou přinést bylinky a výrobky z nich.
Kniha zdánlivě oddychová, s prvky fantasy, romantiky, detektivky, celá zahalená vůní parfému, který nevytvořil nikdo jiný než Lizzy.
Myslím, že to naprosto stačí k této knize. Líbila se mi moc a vám nepřeji nic jiného než abyste po ni sáhli až příště nebudete vědět co číst a věřím, že mi dáte za pravdu.
Oddechový příběh plný rodinného drama, vztahů v jednom městečku a s lehkým nádechem magie. Čekala jsem spíše více fantasy zápletku, takže mě to vcelku překvapilo. Příběh je vyprávěn čtivým způsobem, četlo se to příjemně. Mělo to poutavé pasáže, při kterých jsem se nemohla odtrhnout.
Ve výsledku je to pro mě taková směsice romantiky, detektivky až thrilleru a rodinného drama. Je to zajímavé spojení tolika žánrů dohromady, které dopadlo vcelku dobře.
Musím říct, že prvních sto stránek se mi nečetlo příliš dobře; připadalo mi, že popisné části jsou zbytečně rozvláčné, děj také nějak ubíhal pomalu... ovšem zbylou část knihy jsem už přečetla téměř najednou. Příběh o moudrosti, odpuštění, a také lásce, mě nakonec úplně pohltil.
Štítky knihy
láska tajemství farmy, hospodářství
Autorovy další knížky
2022 | Poslední měsíční dívka |
2022 | Kouzlo všité do šatů |
2024 | Ozveny starých kníh |
Nebyl to špatný příběh, ale ani se nekonalo žádné waau… Někdy mi to přišlo i takové zbytečně natáhlé.