Poslední nádech
Lucy Clarke
Devětadvacetiletá Eva několik měsíců po svatbě zjišťuje, že její manžel Jackson nebyl tím, kým tvrdil, že je, a uvědomuje si, že se zamilovala do muže, kterého vlastně vůbec neznala…
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2015 , CosmopolisOriginální název:
A single breath, 2014
více info...
Přidat komentář
Čtivá romantická oddechovka. Trochu přitažené za vlasy, předvídatelné, ale čtivé. Zajímavé prostředí Tasmánie, popis přímo láká k návštěvě.
Vynikající autorka s další její vynikající knihou. Moc jsem si to užila, perfektní děj, který měl hlavu a patu. Vyhovovalo mi i málo postav v knize, skvěle zapamatovatelné. Do posledního odstavce s napětím člověk očekává rozuzlení. Rozhodně doporučuji.
Slabší kus jinak skvělé autorky, ale jako prvotina to není špatné. Taková nenáročná kniha na dovolenou. Prostředí moře a ostrova příběh nadnáší, jednu postavu by ovšem člověk docela rád utopil...
Chtěla jsem změnu, po "moderním fotrovi ". Tak to splnilo představu. Jinak trochu přitažené za vlasy. Líbily se mně informace o mořských potvorách, přírodě Tasmanie.
Tak myslím, že autorka má lepší knihy. Za mě předvídatelné, přišel jeden "šok" věděli jste to. Přišel další "šok" a zase nic nového. Za mě bohužel průměr, který nenadchne ani nenastve.
Kdybych na začátku knihy věděla, že to takhle skončí, ani bych se do ní nepustila. Měla jsem věřit svému instinktu, když mi příběh od první stránky přišel natahovaný a přitažený za vlasy. Zápletka, 6 postav a popisy přírody nejsou na tak dlouhý román dostatečně nosné, byť autorka má dar psaní a místy mě čtení bavilo. Výsledný dojem je však zklamání.
Dávám jen dvě hvězdy a to jen za popis ostrova, přírody a moře. Jinak byl pro mne děj slepenec neuvěřitelných událostí, sotva jsem se prokousala ke konci.
Nadherna kniha, presne muj styl. Malo postav, krasny pribeh, uzasne popisy prirody a postav. Takze velice doporucuji. Tesim se na dalsi knizku od teto autorky.
Dostala jsem se k trochu starší knížce od mé oblíbené autorky. Opět je hlavním tématem moře a mezilidské vztahy. Tahle knížka byla spíš odpočinková, bez velkých zvratů. Lucy Clarke opět parádně popsala charaktery postav a přírodu, tentokrát Tazmánii. Určitě doporučuji a už netrpělivě vyhlížím autorčinu Rozlučku na ostrově.
Další kniha od Lucy Clarke na jeden večer odpočinková četba.
Zatím pro mě nejslabší příběh, předvídatelné čtení, které mi dlouho v hlavě nezůstane...
Nádherná příroda Tasmánie s jedinečnou atmosférou místa byl takový balzám na duši. Nádherné popisy života v moři. Jinak dějová linka se mi zdála místy poměrně vleklá. Odpočinková kniha bez překvapení a šokujících zvratů. Ale ta příroda...ach...
Lehké, odpočinkové čtení, nad kterým netřeba moc přemýšlet. Konec byl od počátku dost předvídatelný, a na můj vkus až moc přeslazený.
Potřebovala jsem odpočinkové čtení a to kniha bez problémů splnila. Autorka píše velmi čtivě, jen ta zápletka byla taková jak z romantického filmu.
Má již třetí kniha od Lucy Clarkeové, kterou můžu směle zařadit mezi své oblíbené autorky. Vím, že pokud vydá další knížku, bez váhání ji házím do košíku.
POSLEDNÍ NÁDECH je opět velmi napínavý a já se od něj nemohla odtrhnout, protože jsem nutně potřebovala znát závěrečné rozuzlení příběhu.
Nemyslím, že bych si ještě za pár let detailně vybavila celý děj, ale kniha mě moc bavila a čtení jako takové jsem si moc užívala, což je přesně ten důvod, proč mám literaturu tak ráda:).
Na knihu jsem narazila náhodou, moje první zkušenost s autorkou a rozhodně ne poslední. Příběh mě úplně vtáhl a kniha se četla jedním dechem, až mě mrzelo, že nemá více stránek:) Postavy i příroda skvěle popsány a do Saula jsem se sama zamilovala:) Rozhodně doporučuji!!
Výborné!
Kniha se čte lehce a úplně sama. Jsem moc spokojená.
Napínavé, pěkně napsané, krásné popisy přírody a hlavně postav.
Komplikované situace, člověk si říká, jak by se sám zachoval...
Trošku jsem měla obavy, zda to na mě nebude moc zamilované, ale ne, tak akorát - tím, že je kniha opravdu zajímavá a napínavá.
Výjimečně jsem hned zkraje odhadla, jakým směrem se bude ubírat.
Ale spoustu ostatních zvratů jsem nečekala.
Takže super - i tato kniha, od autorky již druhá mě nadchla - a doporučuji!
Co je pravda a co je lež? Postupné rozplétání příběhu mě moc bavilo. Třešničkou na dortu byl popis přírody a moře se všemi jeho krásami.
Čtivá knížka, krásný popis moře a potápění. Stále jsem čekala, jak to dopadne. Naštěstí setkání nedopadlo tak naivně, jak jsem předpokládala.
Autorovy další knížky
2018 | Stíny nad zálivem |
2015 | Modrá |
2015 | Poslední nádech |
2020 | Pozvala mě dál |
2022 | Trosečníci |
(SPOILER) Tohle byla hloupá knížka. S hloupým námětem, hloupým slohem a hloupou hlavní hrdinkou.
ad 1) porodní asistentka z Anglie se vydá do Tasmánie za lidmi, které nikdy neviděla, a to jen proto, že se jedná o příbuzné a kamarády jejího čerstvě zesnulého manžela. Chystá se s nimi sdílet svůj smutek, ač někteří ani netušili, že se ten chlap oženil...Nikdo naši hrdinku nezná, nikdo ji nevítá, ani neočekává, vcelku ji tam ani nikdo nechce. Nu což, že. Cizí lidé (v čele s oslnivým Chuarezem Martinezem Fernandem Miem-nebo tak něco podobného) jí, navzdory antipatiím, zajišťují program, ubytování i stravu. Bác ho, žena náhle zjistí, že je v desátém týdnu těhotenství. Probírá to se svou kamarádkou, a popisuje své pocity. Už cítí, že bříško je vypouklé, a možná i ty pohyby tam jsou, vždyť má ta fazole uvnitř, jářku, celé tři centimetry...Pak žena potratí. Jistě je velmi fajn tuto traumatizující událost, vyžadující kvalitní lékařskou péči, řešit někde na ostrově s pěti sty stálými obyvateli. Přesto si naše milá hrdinka, podotýkám, že erudovaná porodní asistentka, pobyt prodlouží, aniž by jedinkrát řešila to, že přijela jen s kufrem, bydlí v cizí chatě na pláži a stravuje se pouze tím, co jí někdo velkoryse uloví. Možná bych citovala pár uživatelů Databáze, kteří to vystihli úplně přesně:
ivana02: Dost mě štvou hrdinky - chudinky - které se jen tak seberou, odjedou ze svého bydliště, zaměstnání a žijí několik týdnů či měsíců na druhém konci světa, naprosto v pohodě, peníze neřeší, všichni jim pomáhají... Prostě normálka... :-)
orinka3: Omlouvám se všem romantikům, kteří žijí v představách, že zamilovaným stačí k životu rosa z květů.
plamínek21: Poslední nádech považuji za limonádku, prvoplánovou, těžko uvěřitelnou a překombinovanou akci a další šanci autorce nedávám. A pokud si porodní asistentka může vyrazit na X týdnů do Tasmánie a jen tam tak reflektovat a lelkovat, tak jsem fakt pro Brexit :-)
ad 2) Sloh osciluje mezi "celkem fajn" a "hrůza". Některé odstavce jsou psané v minulosti, některé v přítomnosti. Bylo to, jako couvat a jet autem vpřed současně. Navíc si tam neustále někdo "prohraboval vlasy" a množství vět s tímto výrazem přesáhlo míru únosnosti.
ad 3) Hrdinka mi bohužel nepřirostla k srdci, ani k jinému orgánu. Pokud někoho ze čtenářů překvapila pointa, nedejbože ji považoval za skvělou, tak upřímnou soustrast.
Na závěr snad ještě poznámka jedné uživatelky, která mi mluví z duše:
lucia0925: Popisy Tasmánie nezklamaly, líbily se mi. Ale více pozitiv jsem už na knize nenašla.