Poslední pes na Zemi
Adrian J. Walker
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449528/bmid_posledni-pes-na-zemi-H7C-449528.jpg
4
148
148
I psi mají své dny... Píše se rok 2021. Londýn dnes padl. A pro Linekera, bezstarostného vořecha z londýnského Packhamu, je takovým dnem ten, kdy nastal konec světa. Konečně se mu naskytne příležitost dokázat svému pánovi, jak věrný dokáže být. Reg, elektrikář a spisovatel, posedlý fotbalem devadesátých let a trpící agorafobií, má v plánu blížící se zkázu přečkat ve svém bytě v druhém patře, kde se schovává před nepokoji zuřícími venku. Ale když se na schodech jejich domu objeví opuštěný sirotek, musí Reg a Lineker čelit nástrahám vnějšího světa, aby dítě zachránili. A nejen ono dítě, ale také sami sebe...... celý text
Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno:
2019
,
Omega
Originální název:
The Last Dog on Earth, 2017
více info...
Přidat komentář
Naprosto dokonalá kniha. Přesně takhle podle mě psi mluvěj, nejsou to zaprdění moralisti
Čekala jsem trochu něco jiného. Za mě zklamání. Zbytečně vulgární projev. Já nevím, ale pes je zde za sprosťáka... příběh nesmyslný. Děj o ničem, o čem?!, pak o ničem. Kniha měla potenciál, ale přijde mi úplně nevyužitý. Dějové linky načrtnuté, ale opět nevyužité. Vše je jakoby odfláknuté, povrchní. Je to jen můj subjektivní dojem. Dvě hvězdičky.
Velké zklamání. To je pocit, který ve mně zůstává po přečtení této knihy. První dvě, které jsem od Adriana Walkera četla, byly skvělé, já byla nadšená a nešetřila superlativy.
Když jsem ale začala se čtením Posledního psa, prožila jsem zároveň šok, zklamání a hlavně znechucení.
Proč autor příběh s určitým potenciálem dokonale zničil tou odpornou vyjadřovací žumpou? Vážně bylo nutné do knihy nacpat tolik sprostých slov? Šlo to přece napsat i jinak, vyjadřování psa mohlo být plné humoru, hovorových výrazů, aby každý čtenář pochopil, že je Lineker obyčejný vořech...
Nejsem žádný puritán, občas je snad i vhodné nějaké to ostřejší slovo použít, ale toto se fakt nedalo číst. Snad za to částečně může i překlad; nevím, originál jsem neviděla...
Abych knihu byla schopná dočíst, kapitoly, ve kterých mluví Lineker, jsem rychle přelétávala.
Jsem opravdu velmi zklamaná. Víc, než dvě hvězdičky dát nemůžu a mrzí mě to. Příběh nebyl špatný; kdyby nebylo nevhodně uchopené formy vyprávění, určitě by dostal daleko víc. Škoda.
Naprosto dokonalá obálka k naprosto dokonalýmu vypravěči katastrofického příběhu. Čímž nemyslím Reginalda. To je jen chlap se spoustou strachů a neuróz. Časem se dozvíme, co ho k tomu vede a časem se i přikloníte na jeho stranu. Za to jeho pes, Lineker, to je borec. Možná někomu může vadit jeho setsakra vulgární vyjadřování. Ale to je dáno rasou. Je to vestaj (vesnické tajemství) a má svou hlavu, tedy spíše tlamu. A nozdry, kterými cítí kde co a neváhá se s tím s námi podělit. Tak třeba strach smrdí jako starý hraboš, naděje jako citron, zoufalství jako vlhké dřevo. Ve vyprávění se oba střídají, líbí se mi i to, že kapitoly mají názvy. Děj příběhu poté, co dopadnou a vybuchnou bomby, je předvídatelný. Kouzelné je, jak se s tím vypořádá Lineker. A to každého pejskaře potěší. Netuším, zda je konec reálný, ale jsem ráda, že nebyl katastrofický.
Jako první knihu od autora jsem četl Běžecký klub... a mám pocit po přečtení této knihy, že se autor zaměřil na chlapy v postapokalyptickém světě, kteří hledají sami sebe a začínají dělat to co by jinak nedělali. Tento příběh je navíc okořeněn vyprávěním psa Linkenera, který naprosto chápe takové věci, jako je teorie obecné relativity, nebo dějiny a původ každého objektu, který si očichá. Linkenerovo vyprávění o svém pánu z perspektivy psa vlastně nabízí otázku, jak se na nás a na náš svět psi opravdu dívají a toto vidění by nedej bože mohlo být reálné.
Kniha je skvělá, i když trochu težší na čtení a rozhodně je zacílena na menší skupinu potencionálních čtenářů. Mě se moc líbila, trochu mi vadil Linekerův slovník, ale jinak nemám co vytknout.
Je to čtivý příběh. Kroky hlavního hrdiny jsou samé nástrahy a překážky, který jdou překonat. A jeho pes to odlehčuje. U této knihy mě běhal mráz po zádech. Doporučuji pro ti, kteří mají rády drama v postapokalipském světě
(SPOILER)
Ze začátku mě příběh velmi bavil a zápletka mi přišla zvláštní a originální.
Po asi sto stránkách začal děj pokulhávat a tolik mě nebavil. Přišel mi hodně zamotaný, možná to bylo proto, že jsem tu knížku dočítala po nějaké době. Bylo to velmi zamotané a chvílemi nepochopitelné.
Lineker neboli poslední pes na zemi byl velmi sprostý. Musím se přiznat, že mi to úplně nevadilo. Jen v některých pasážích. Například v nějaké situaci, kde měl Lineker cítit bolest a být smutný, tak začal sprostě nadávat a to se mi prostě nelíbilo. Naopak se to hodilo, když bylo opravdu hodně zle a on to zlehčil, tak to jsem byla ráda, protože bych si asi pobrečela, kdyby to nebyl Lineker.
Celkově příběh byl dobrý, akorát trochu pomalejší. Jak pes tak ten příběh byli originální. Jedinečná povaha psa mě nutí knize dát tři hvězdičky. Nadruhou stranu je zde mnoho, co se mi nelíbilo. Takže to nechám tak jak to je.
výborný a zajímavý pohled na svět ocení všichni pejskaři:) čokl s poněkud osobitým slovníkem to vidí jinak jako člověk s rancem neuróz, ale strach mají oba stejný.
líbilo se mi to, i když občas to šlo trochu rychle.
takže jsem to stihnul ještě v roce 2020. uvidíme, jestli Londýn v příštím roce opravdu padne...
Nestává se mi často, že bych knihu nepřečetla do konce. Tato je výjimkou, nedostala jsem se ani přes její začátek. Nějak jsme si nesedly.
Uf...tak tohle byla asi nejlepší kniha, kterou jsem poslední dobou četl. Jo, možná budu zítra, pozítří, za týden mluvit jinak, ale momentálně jsem ve stavu, kdy mám čerstvě dočteno a ten závěr mě celkem rozsekal...asi to bude tím, že máme 2 psy nebo tím, že jsem schopen tolerovat násilí na lidech ale už hůře snáším příkoří zvířat, ale stejně.
Přečtením této knihy jsem prožil další život, plný humoru, dobrodružství, lásky, smutku...a fakt perfektních psích hlášek. Protože oni nás znají líp, než my samotní (jo, vím, že je to záměr autora, ale nechte mě při tom, jasný?).
Ale teď vážně. Za mě je to unikátní příběh z blízké budoucnosti (Londýn 2021) mající 2 hlavní hrdiny - psa (ten lepší, vtipnější, naturálně filozofický a trefný borec) a člověka (nejdřív hovno, pak hovno se šlehačkou). Na začátku vše vesměs probíhá humornou formou, takové líbivé, krutě vtipné čtení (bacha, psi mluví hůř, než dlaždiči), později se však nad hrdiny smráká, rozkvetlé louky nahradí mazut...temný, černý mazut, který se pomalu vkrádá pod vaši kůži...ale nebojte, dobře to dopadne - zjistí se, že Hitler byl fakt zm*d! :-)
Postapo sci-fi? Ani ne, myslim si že společnost na okraji toho co se děje v Londýně roku 2021 už nějakej pátek stojí a to je dost děsivý. Uvidíme s každýma dalšíma volbama.
K Linekerovi ... jsem hrdej vlastník černýho chumlu chlupů a jsem pevně přesvědčenej, že ta moje psa je stejným filozofem jako Lineker. Jen doufám, že neni tak ku@#sky sprostá :)
Knížku rozhodně nedoporučuji těm co mají radi psi, ale nemají rádi vulgarismy a voličům SPD ;)
Ke komentáři jsem se vrátil po delší době od přečetní. Postava psa jako vypravěče byla velmi zajímavá... ale nějak mi úplně nesedlo prostředí a zápletka byla od jisté doby předvídatelná.
Celkový dojem z knihy je dost dobrý. Ale není to úplně oddychová četba
(SPOILER)
Lineker byl úžasný. Kdyby se dal pryč ten zbytek, nezlobila bych se.
Tedy, zápletka nebyla špatná, ale můj oblíbený žánr se z toho nestane a chtělo to trochu lepší pozadí, jinak mám dojem, že mi mnohé uniklo: Kde je při „pádu Londýna“ zbytek světa? Taky sám sebe pilně vyhlazuje? I ty „rozkošné“ testery musí někdo vyrábět. (Sériově, nekvalitně, za levno… tak dobře, radši nerozebírat.)
Ještě, že se po přečtení můžeme vrátit do bezpečí sem, kde si z knihy plné ohavností všeho druhu můžeme stěžovat jen na to, že postapo pes někdy mluví sprostě.
Tak tahle knížka mi ležela ve čtečce a pořád jsem říkala, že ta obálka knihy je fakt hrozná a vůbec mě neláká ke čtení a pak hledám co ještě do výzvy a zrovna tento bod tam je... Není to žádné úžasné veledílo, chvilkama to bylo tak rozvláčné že jsem počítala každou přelouskanou stranu do konce. Ale nakonec se z toho vyklubal docela fajn příběh.
Zpětně po pár týdnech od přečtení musím říct, že to byla fajn knížka na odreagování. Chvílemi mě víc bavily kapitoly vyprávěné Regem, chvílemi zase Lineker. Ale už teď vím, že za chvíli si bohužel nebudu pamatovat z knihy o moc víc, než se píše v anotaci. Přečtení této knihy nelituji a pokud od toho člověk nemá přehnaná očekávání, věřím že si příběh užije.
Přečetla jsem jen necelé první dvě kapitoly. Prostě to nešlo. Neseděl mi ani pohled psí, ani lidský. Možná v rukou jiného překladatele by to šlo, ale tenhle jednoznačně nezvládl vulgární a hovorový ráz na jedné straně, a ani strohý popisný styl na druhé mu úplně nesedl. Nepochopím, jak může v jediné větě použít slova ku*** a "jablka", nebo ultra spisovné "vdechuji ji" následované tím, že mu to je u prdele. Možná knize dám ještě šanci, ale v originále...
Kniha se mi moc líbila jakožto asi i milovníkovi psů jsem měla citlivější vnímání. Líbilo se mi rozdělení na pasáže Rega a Linkera. Silný příběh s humorným podtextem, s napětím a velkým uvědoměním. No prostě si stoupnu před zrcadlo.... :D
Parádní první kapitola mě navnadila na zábavnou jednohubku, ale bohužel, to bylo z celého příběhu to nejlepší. Děj sám o sobě žádná hitparáda. Vtipné kapitolky s Linekerem střídaly ty méně zábavné s jeho pánem. Čím blíže ke konci, tím víc přibývalo filozofování a planých plků a končila sranda. Takže k hodnocení - něco za povedenou obálku, něco za mizivé procento hluchých míst a něco za originalitu a styl vyprávění. Za mě nějakých 70%